Praha - V létě roku 1989 v Československé televizi vystoupil jistý prognostik jménem Miloš Zeman a pojmenoval neuspokojivý stav domácí ekonomiky, její zaostávání za Západem a dogmatismus. Psal se tehdy 25. srpen 1989, u moci byla stále komunistická strana a vystoupení nonkonformního ekonoma se tak stalo známým skandálem. O pár měsíců později vynesly tytéž názory Miloše Zemana mezi politickou špičku Občanského fóra (OF). Zeman se po rozpadu OF dostal do čela obnovené sociální demokracie, která se pod jeho vedením probojovala do Poslanecké sněmovny a sám Zeman dokonce usedl jako předseda vlády do Strakovy akademie.
„Jistý prognostik“ si dovolil kritizovat komunistické hospodářství
Už na začátku srpna 1989 vyšel Zemanovi článek Prognostika a přestavba v Technickém magazínu, ve kterém z vědeckých pozic otevřeně kritizoval režim. Za článek byl potom propuštěn ze zaměstnání v Agrodatu. Proto byl Zeman především udiven, když byl následně pozván, aby promluvil v televizním vysílání, vzpomíná novinář Jan Martinek, tehdy vedoucí redaktor Hospodářského zápisníku Československé televize, v rámci kterého Zeman promluvil.
Skutečnost, že se o den dříve předtočený Hospodářský zápisník vůbec dostal k lidem, se dá označit jako shoda náhod, uvádí dále Martinek. Svou roli sehrály probíhající prázdniny. „Služba vedení nebyla taková jako obvykle a Zápisník prošel do vysílání,“ vysvětluje Martinek.
GALERIE
videogallery_99092
Následné zděšení ve vedení televize vedlo k několika personálním trestům, které ale nebyly drakonické, říká Martinek a dodává: „Honzu Zeleného (který rozhovor se Zemanem vedl) stáhli z obrazovky a mně dali asi tři měsíce bez prémií.“
Co Zeman v Zápisníku například uvedl:
„Asi vás nepotěším. Za posledních čtyřicet let jsme se dostali z desátého místa ve světě na čtyřicáté místo. V některých oblastech je to ještě horší. Například ve vědeckotechnickém rozvoji podle oficiálně publikovaných informací jsme dnes zhruba na úrovni Alžírska nebo Peru a hluboko pod Portugalskem, které je považováno za nejzaostalejší zemi západní Evropy.“
„Já sám si tento vývoj vysvětluji tím, že jsme ekonomická rozhodnutí přijímali nepromyšleně, že tato nepromyšlenost vyplývala především z toho, že neexistovala zdravá soutěž alternativních rozhodnutí a že i rozhodnutí, která měla velice varovné důsledky, byla přijímána, aniž by existovala jakákoliv společenská kontrola jejich efektivity.“
„Nikde není řečeno, že bez změny řízení, bez skutečné přestavby by u nás ve velice dohledné budoucnosti nedošlo k prázdným obchodům, inflaci, stávkám, manifestacím, to všechno jsou samozřejmě věci, které nikdo nechce slyšet, ale prognostik je tady právě od toho, aby varoval.“
