Za úbytek spermií u moderních mužů mohou insekticidy, naznačuje rozsáhlá studie

Mužům v bohatých zemích už desítky let ubývá spermií, respektive klesá jejich koncentrace. Podle některých studií má například současná generace mužů pohlavních buněk o polovinu méně než ta předchozí. Vědci zatím spíše spekulovali o tom, co by mohlo být příčinou. Autoři rozsáhlého výzkumu, jehož závěry otiskl časopis Environmental Health Perspectives, tvrdí, že silným faktorem by mohlo být vystavení insekticidům, tedy látkám, které se používají v zemědělství na likvidaci hmyzu.

Mezinárodní tým vědců z Univerzity George Masona a Northeastern University prošel data o úbytku spermií za posledních pět desítek let, které popsalo 25 různých výzkumů. Výsledky všech sjednotil a shrnul v metastudii, která podle autorů představuje vůbec nejúplnější zdroj poznání tohoto fenoménu. Vědce zajímal hlavně možný vliv insekticidů, které byly v podezření už dříve. Jen chyběly silnější důkazy.

„Pochopit, jak insekticidy ovlivňují koncentraci spermií u lidí, je vzhledem k jejich všudypřítomnosti v životním prostředí a zdokumentovaným reprodukčním rizikům zásadní. Insekticidy představují problém pro veřejné zdraví a všechny muže, kteří jsou jim vystaveni především konzumací kontaminovaných potravin a vody,“ uvedla profesorka Lauren Ellisová, která výzkum vedla.

Její tým se věnoval dvěma třídám insekticidů –⁠ organofosfátům a N-metylkarbamátům. Sledoval, jaká je souvislost s poklesem počtu spermií u mužů podle jejich profese a blízkosti těmto chemikáliím. Zjistili, že právě u těch, kteří jsou jim vystaveni nejvíc, dochází k největšímu poklesu koncentrace mužských pohlavních buněk. Podle autorů by to mělo být důvodem k obavám, zejména kvůli trendu stále klesající kvality spermatu. „Dostupné důkazy dospěly do bodu, kdy musíme přijmout regulační opatření ke snížení expozice insekticidům,“ dodává Melissa J. Perryová, hlavní autorka článku o studii. 

Přiznává ovšem také, že studie má i slabiny, které ale mohou pomoci odstranit další navazující výzkumy. Tou největší je fakt, že mezi vystavení insekticidům a počtem spermií se dá prokázat jen korelace, ale ne jasný vztah příčiny a následku. Pro vědce je ale vždy důležité, jak silná taková korelace je – pokud silná je, je výsledek důležitý i přesto, že není jasné, zda jde o souvislost příčinnou. A v tomto případě je podle vyjádření autorů pro web Gizmodo dokonce velmi silná.

Vědci také ještě nevědí, jak by měl u lidí vypadat mechanismus, kterým by insekticidy spermie poškozovaly. Také není jasné, jestli má úbytek spermií v ejakulátu nějaký negativní dopad na reálnou mužskou plodnost. Protože jde o eticky složitý výzkum, existují dostupné důkazy zatím jen na zvířecích modelech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Svět se mění rychleji, než lidský mozek stíhá. Vědci navrhují evoluční vysvětlení duševních potíží

Proč je současný svět tak plný napětí, krizí, proč má tolik lidí pocit, že jsou v něm cizinci a že jim život protéká mezi prsty? Podle nové studie by to mohlo být způsobené nadměrným zrychlováním změn, které překonalo schopnost adaptace lidského mozku.
před 18 hhodinami

Botticelliho Venuše podlehla zákeřnému nádoru, zjistil výzkum

Lékaři a historici spojili síly, aby dohromady odhalili záhadu spojenou se životem a smrtí jedené z nejslavnějších žen renesanční Itálie. Tvrdí, že se jim podařilo odhalit opravdovou příčinu smrti Simonetty Vespucciové, která byla zřejmě předlohou pro slavný obraz malíře Sandra Botticelliho Zrození Venuše.
před 20 hhodinami

Před třiceti lety poprvé zabečel klonovaný tvor. A rozjel obří byznys

Ve skotském Roslinově ústavu přišlo 5. července 1996 na svět zvíře, jehož narození znamenalo velký vědecký úspěch, zároveň ale otevřelo řadu otázek. Ovečka Dolly byla totiž prvním živočichem naklonovaným z dospělé buňky savce a metoda, díky níž se narodila, je teoreticky použitelná i v případě člověka. Asi nejznámější ovčí celebrita ovšem na výjimečnost možná doplatila, a to o půlku kratším životem ve srovnání s obyčejnými ovcemi. Ovečka byla utracena ve věku šesti let v polovině února 2003.
5. 7. 2026

Tesáky pavouků mají delší historii, než se myslelo. Vědci je našli u tvora starého půl miliardy let

Kousnutí pavouka, klíštěte nebo štíra může být bolestivé, a dokonce může člověku přinést ve výjimečných případech smrt. Paleontologové teď rozkryli evoluční příběh jejich tesáků.
4. 7. 2026

VideoLetní obloha nabízí krásu i poučení. Astronom radí, co pozorovat

Začátek července přichází s kombinací teplých večerů, jasné oblohy a volného času. Astronom Pavel Suchan doporučuje, kam v této době na noční obloze hledět, aby se člověk něco dozvěděl o vesmíru a viděl to nejzajímavější, co letní obloha nabízí.
3. 7. 2026

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
3. 7. 2026

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
3. 7. 2026

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
3. 7. 2026

Evropský pohled