Za úbytek spermií u moderních mužů mohou insekticidy, naznačuje rozsáhlá studie

Mužům v bohatých zemích už desítky let ubývá spermií, respektive klesá jejich koncentrace. Podle některých studií má například současná generace mužů pohlavních buněk o polovinu méně než ta předchozí. Vědci zatím spíše spekulovali o tom, co by mohlo být příčinou. Autoři rozsáhlého výzkumu, jehož závěry otiskl časopis Environmental Health Perspectives, tvrdí, že silným faktorem by mohlo být vystavení insekticidům, tedy látkám, které se používají v zemědělství na likvidaci hmyzu.

Mezinárodní tým vědců z Univerzity George Masona a Northeastern University prošel data o úbytku spermií za posledních pět desítek let, které popsalo 25 různých výzkumů. Výsledky všech sjednotil a shrnul v metastudii, která podle autorů představuje vůbec nejúplnější zdroj poznání tohoto fenoménu. Vědce zajímal hlavně možný vliv insekticidů, které byly v podezření už dříve. Jen chyběly silnější důkazy.

„Pochopit, jak insekticidy ovlivňují koncentraci spermií u lidí, je vzhledem k jejich všudypřítomnosti v životním prostředí a zdokumentovaným reprodukčním rizikům zásadní. Insekticidy představují problém pro veřejné zdraví a všechny muže, kteří jsou jim vystaveni především konzumací kontaminovaných potravin a vody,“ uvedla profesorka Lauren Ellisová, která výzkum vedla.

Její tým se věnoval dvěma třídám insekticidů –⁠ organofosfátům a N-metylkarbamátům. Sledoval, jaká je souvislost s poklesem počtu spermií u mužů podle jejich profese a blízkosti těmto chemikáliím. Zjistili, že právě u těch, kteří jsou jim vystaveni nejvíc, dochází k největšímu poklesu koncentrace mužských pohlavních buněk. Podle autorů by to mělo být důvodem k obavám, zejména kvůli trendu stále klesající kvality spermatu. „Dostupné důkazy dospěly do bodu, kdy musíme přijmout regulační opatření ke snížení expozice insekticidům,“ dodává Melissa J. Perryová, hlavní autorka článku o studii. 

Přiznává ovšem také, že studie má i slabiny, které ale mohou pomoci odstranit další navazující výzkumy. Tou největší je fakt, že mezi vystavení insekticidům a počtem spermií se dá prokázat jen korelace, ale ne jasný vztah příčiny a následku. Pro vědce je ale vždy důležité, jak silná taková korelace je – pokud silná je, je výsledek důležitý i přesto, že není jasné, zda jde o souvislost příčinnou. A v tomto případě je podle vyjádření autorů pro web Gizmodo dokonce velmi silná.

Vědci také ještě nevědí, jak by měl u lidí vypadat mechanismus, kterým by insekticidy spermie poškozovaly. Také není jasné, jestli má úbytek spermií v ejakulátu nějaký negativní dopad na reálnou mužskou plodnost. Protože jde o eticky složitý výzkum, existují dostupné důkazy zatím jen na zvířecích modelech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rakovina mozku nemusí začínat bolestí hlavy, upozorňuje lékařka

Rakovinou mozku sice v Česku onemocní ročně „jen“ několik stovek lidí, ale je to přes pokrok v medicíně stále velmi ničivá diagnóza. Pomáhají nejen nové léky, ale také lepší diagnostika a také práce s pacienty.
před 20 hhodinami

„Jsme krávy budoucnosti,“ míní historik Harari. Varuje před AI migranty

Umělé inteligence mění zásadním způsobem svět, upozornil v pořadu Hyde Park Civilizace historik a intelektuál Yuval Noah Harari. Západní svět se podle něj sice obává migrantů ze zemí třetího světa, ale ve skutečnosti za mnohem nebezpečnější označil mnohem cizejší AI migranty, kteří doopravdy berou lidem práci.
před 23 hhodinami

Japonsko vyšle sondu na Phobos

Japonská agentura pro výzkum vesmíru (JAXA) se tento týden chystá vyslat sondu na jeden ze dvou měsíců Marsu – Phobos. Slibuje si od toho poznatky o vzniku obou měsíčních souputníků této planety. Mise, která má trvat pět let, by také mohla pomoci objasnit původ života ve Sluneční soustavě, napsala agentura AP.
včera v 11:52‌‌

Nástup bakterií odolných proti antibiotikům je pomalá pandemie, říká přední expert

Odolnost bakterií proti antibiotikům představuje rostoucí hrozbu pro globální zdraví, protože snižuje účinnost léčby zachraňující životy a současně vystavuje lidi zvýšenému riziku, ať už v souvislosti s běžnými infekcemi, nebo s rutinními lékařskými zákroky, varuje Světová zdravotnická organizace (WHO). Jak vážný je to problém a jaké možnosti má věda k dispozici, vysvětluje přední expert na toto téma.
včera v 10:00‌‌

Ničení amazonského pralesa v Brazílii kleslo na minimum za skoro čtyřicet let

Rozsah ničení amazonského pralesa v Brazílii klesl v uplynulých dvanácti měsících na minimum od začátku měření v roce 1988. Uvedl to brazilský ústav INPE, který tyto údaje celou dobu shromažďuje. Meziročně plocha zničeného amazonského pralesa v Brazílii klesla o 42 procent.
včera v 09:30‌‌

Plzeňští lékaři využívají unikátní metodu k přesnější diagnostice rakoviny slinivky

Fakultní nemocnice Plzeň oznámila světové prvenství v onkologické diagnostice. Začala kombinovat radiofarmakum 68Ga-Trivehexin s vyšetřením PET/MRI, které spojuje pozitronovou emisní tomografii a magnetickou rezonanci. Nový postup umožňuje přesněji zobrazit nádor a odlišit ho od okolní zánětlivé tkáně.
včera v 07:00‌‌

Napoleonův tajný dopis z roku 1809 dešifrovala AI za pár hodin

Když francouzský císař Napoleon Bonaparte nařídil sepsat válečný dopis v šifře, vznikla hádanka, která byla nevyřešená více než 200 let. Dokud ji umělá inteligence (AI) nerozluštila během několika hodin. Ať už jde o dešifrování korespondence nebo o to, aby promluvily starověké ohořelé papyry, AI otevírá nové cesty pro historický výzkum, napsala agentura AFP.
17. 10. 2026‌‌

Nejstarší vražda? Archeologové popsali neandertálce zabitého před 75 tisíci lety

Kruhový otvor v lopatce neandertálce, jehož kosti vědci našli v jeskyni v iráckém Kurdistánu, může být nejstarším známým příkladem úmyslného zabití člověka jiným člověkem. Podle nové studie se to stalo asi před 75 tisíci lety.
17. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.