Německo příští rok spustí plovoucí kosmodrom. Chce vypouštět hlavně menší satelity

Už v dubnu 2024 by měla odstartovat z německé části Severního moře ke zkušební vesmírné misi první raketa. Oznámil to v Berlíně na konferenci o vesmíru šéf Svazu německého průmyslu (BDI) Siegfried Russwurm. Projekt, který podporuje německá vláda, počítá s tím, že v budoucnu by ze Severního moře mohlo do kosmu startovat až 25 raket ročně.

Německo nechce stavět velký kosmodrom, má v plánu zaměřit se raději na malé satelity, které poskytují důležitá data pro rozvoj digitalizace, zemědělství, dopravy nebo třeba předpovědí počasí. BDI vidí ve vesmíru značný hospodářský potenciál, proto vyzývá vládu, aby do rozvoje ekonomiky spojené s vesmírem výrazně investovala.

„V dubnu 2024 v rámci zkušební mise poprvé vzlétne z mobilní startovací platformy German-Offshore Spaceport Alliance (GOSA) v Severním moři raketa nizozemské společnosti T-Minus,“ slíbil Russwurm. T-Minus Engineering na svém webu uvádí, že se zaměřuje na vědecké suborbitální lety. To je takový let, při kterém raketa může vstoupit do vesmíru, nedosáhne ale oběžné dráhy kolem Země.

Plovoucí kosmodrom

Zmíněná odpalovací plošina je speciální loď, ze které mohou startovat malé rakety. Domovským přístavem bude podle BDI severoněmecký Bremerhaven. Území, ze kterého raketa odstartuje, je v německé výlučné ekonomické zóně, což je oblast do 370 kilometrů od pobřeží.

Německý průmysl vidí v komercializaci kosmu velkou příležitost pro rozvoj ekonomiky země. Okamžitá data, která satelity mohou poskytovat, vnímá jako nepostradatelná pro digitalizaci hospodářství a pro chytré zemědělství, neobejde se bez nich ani autonomní doprava.

„V Německu se musíme vyvarovat zopakování chyb z minulosti v oblastech technologií budoucnosti, jako tomu bylo v případě výroby mikročipů. Následky a náklady těchto chyb nás zatěžují do dnešních dnů,“ řekl Russwurm. „Ve vesmíru nyní hrozí další závislost na jiných zemích a technologických firmách. Nyní nastal čas jednat,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

El Niňo může do února přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí, varují vědci

Letošní silný klimatický jev El Niňo může do února příštího roku přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí v důsledku veder, odhadují klimatologové. Vyplývá to ze závěrů studie vědců z Climate Impact Lab a několika univerzit, uvedl list The Guardian.
před 37 mminutami

NASA objevila „ohnivou amébu“. Žije v teplotách, které by přežít neměla

Až doposud vědci předpokládali, že složitější organismy nejsou schopné přežívat a rozmnožovat se při teplotách nad 60 stupňů Celsia, protože to nezvládnou jejich buňky. Překvapivý objev z Kalifornie ale naznačuje, že to možné je.
před 43 mminutami

V Brně testují lepidlo na zlomeniny. Inspiroval ho sliz mušlí

S léčbou tříštivých zlomenin by v budoucnu mohlo pomoci kostní lepidlo, které v současné době testují vědci z výzkumného centra CEITEC Vysokého učení technického v Brně. Jednotlivé úlomky kosti se pomocí něj dají přilepit na své místo, poté se lepidlo postupně samo vstřebá a rozloží na látky, které se v těle běžně vyskytují. Lékaři navíc mohou do lepidla přidat také antibakteriální a hojivé látky.
před 2 hhodinami

AI agent pronikl na australský vládní portál

Australský premiér Anthony Albanese oznámil, že agent umělé inteligence (AI) vyvinutý americkou společností OpenAI v červnu pronikl na australský vládní portál se zdravotními údaji. Získal neoprávněný přístup k veřejným i neveřejným souborům, informovala o tom agentura Reuters. Jedná se pravděpodobně o první známý případ, kdy agent AI hacknul vládní webovou stránku.
před 4 hhodinami

Vědci popsali kleptoparazitismus u delfína Bublinky

Mořští biologové narazili na chování delfínů, které doposud neznali. Zjistili, že jeden sledovaný kytovec spoří energii tím, že neloví ryby, ale získává od nich jen obsah jejich žaludků. Jde o první dobře zdokumentovaný případ kleptoparazitismu neboli krádeží potravy u kytovců.
před 4 hhodinami

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 17 hhodinami

Vědci přepsali rodokmen netopýrů, jejich kolébkou je Evropa

Mezinárodní tým vědců včetně českých odborníků napsal novou evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, která ve středu vyšla v časopisu Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě – nikoliv v Africe, jak se doposud předpokládalo. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
před 19 hhodinami

Šestina amerických dětí užívajících léky proti obezitě trpí nedostatkem živin

Léky jako Ozempic nebo Wegovy, tedy přípravky na bázi GLP-1, zásadně změnily to, jak se léčí obezita. Po celém světě se ukazuje, že umí zásadně snížit hmotnost u lidí, kterým nepomáhají žádné jiné metody. A několik let se už také nasazují na léčbu dětí. Nová americká studie ale ukazuje, že právě u dětí by lékaři měli začít dávat více pozor.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.