Německo příští rok spustí plovoucí kosmodrom. Chce vypouštět hlavně menší satelity

Už v dubnu 2024 by měla odstartovat z německé části Severního moře ke zkušební vesmírné misi první raketa. Oznámil to v Berlíně na konferenci o vesmíru šéf Svazu německého průmyslu (BDI) Siegfried Russwurm. Projekt, který podporuje německá vláda, počítá s tím, že v budoucnu by ze Severního moře mohlo do kosmu startovat až 25 raket ročně.

Německo nechce stavět velký kosmodrom, má v plánu zaměřit se raději na malé satelity, které poskytují důležitá data pro rozvoj digitalizace, zemědělství, dopravy nebo třeba předpovědí počasí. BDI vidí ve vesmíru značný hospodářský potenciál, proto vyzývá vládu, aby do rozvoje ekonomiky spojené s vesmírem výrazně investovala.

„V dubnu 2024 v rámci zkušební mise poprvé vzlétne z mobilní startovací platformy German-Offshore Spaceport Alliance (GOSA) v Severním moři raketa nizozemské společnosti T-Minus,“ slíbil Russwurm. T-Minus Engineering na svém webu uvádí, že se zaměřuje na vědecké suborbitální lety. To je takový let, při kterém raketa může vstoupit do vesmíru, nedosáhne ale oběžné dráhy kolem Země.

Plovoucí kosmodrom

Zmíněná odpalovací plošina je speciální loď, ze které mohou startovat malé rakety. Domovským přístavem bude podle BDI severoněmecký Bremerhaven. Území, ze kterého raketa odstartuje, je v německé výlučné ekonomické zóně, což je oblast do 370 kilometrů od pobřeží.

Německý průmysl vidí v komercializaci kosmu velkou příležitost pro rozvoj ekonomiky země. Okamžitá data, která satelity mohou poskytovat, vnímá jako nepostradatelná pro digitalizaci hospodářství a pro chytré zemědělství, neobejde se bez nich ani autonomní doprava.

„V Německu se musíme vyvarovat zopakování chyb z minulosti v oblastech technologií budoucnosti, jako tomu bylo v případě výroby mikročipů. Následky a náklady těchto chyb nás zatěžují do dnešních dnů,“ řekl Russwurm. „Ve vesmíru nyní hrozí další závislost na jiných zemích a technologických firmách. Nyní nastal čas jednat,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 6 hhodinami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...