Německo příští rok spustí plovoucí kosmodrom. Chce vypouštět hlavně menší satelity

Už v dubnu 2024 by měla odstartovat z německé části Severního moře ke zkušební vesmírné misi první raketa. Oznámil to v Berlíně na konferenci o vesmíru šéf Svazu německého průmyslu (BDI) Siegfried Russwurm. Projekt, který podporuje německá vláda, počítá s tím, že v budoucnu by ze Severního moře mohlo do kosmu startovat až 25 raket ročně.

Německo nechce stavět velký kosmodrom, má v plánu zaměřit se raději na malé satelity, které poskytují důležitá data pro rozvoj digitalizace, zemědělství, dopravy nebo třeba předpovědí počasí. BDI vidí ve vesmíru značný hospodářský potenciál, proto vyzývá vládu, aby do rozvoje ekonomiky spojené s vesmírem výrazně investovala.

„V dubnu 2024 v rámci zkušební mise poprvé vzlétne z mobilní startovací platformy German-Offshore Spaceport Alliance (GOSA) v Severním moři raketa nizozemské společnosti T-Minus,“ slíbil Russwurm. T-Minus Engineering na svém webu uvádí, že se zaměřuje na vědecké suborbitální lety. To je takový let, při kterém raketa může vstoupit do vesmíru, nedosáhne ale oběžné dráhy kolem Země.

Plovoucí kosmodrom

Zmíněná odpalovací plošina je speciální loď, ze které mohou startovat malé rakety. Domovským přístavem bude podle BDI severoněmecký Bremerhaven. Území, ze kterého raketa odstartuje, je v německé výlučné ekonomické zóně, což je oblast do 370 kilometrů od pobřeží.

Německý průmysl vidí v komercializaci kosmu velkou příležitost pro rozvoj ekonomiky země. Okamžitá data, která satelity mohou poskytovat, vnímá jako nepostradatelná pro digitalizaci hospodářství a pro chytré zemědělství, neobejde se bez nich ani autonomní doprava.

„V Německu se musíme vyvarovat zopakování chyb z minulosti v oblastech technologií budoucnosti, jako tomu bylo v případě výroby mikročipů. Následky a náklady těchto chyb nás zatěžují do dnešních dnů,“ řekl Russwurm. „Ve vesmíru nyní hrozí další závislost na jiných zemích a technologických firmách. Nyní nastal čas jednat,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 6 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 7 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 8 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 9 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 13 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 15 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
včera v 15:00

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15
Načítání...