Ještěrky jsou o miliony let starší, než vědci předpokládali, naznačují čelisti „malého řezníka“

Ještěrky jsou pravděpodobně o 35 milionů let starší, než vědci dosud předpokládali. Naznačuje to nový objev, o kterém informoval server BBC News. Odborníci z Bristolské univerzity pořídili pomocí počítačové tomografie snímky zkamenělých pozůstatků plaza, který ležel desítky let ve skříni Přírodovědného muzea v Londýně. Ukázaly, že je blízkým příbuzným dnešních ještěrek.

Vědci předpokládali, že ještěrky pocházejí z pozdějšího období jury. Nové nálezy ale ukazují, že žily už v období pozdního triasu, tedy před 237 až 201 miliony let. Objev tak ovlivní všechny odhady o jejich původu i o rychlosti jejich evoluce, tvrdí autoři práce, která vyšla v odborném časopise Science.

Cryptovaranoides microlanius – pokus o rekonstrukci
Zdroj: Science

Zkamenělý plaz byl nalezen ve skladišti ve sbírce z padesátých let dvacátého století, jejíž součástí byly i exempláře z lomu poblíž Tortworthu v anglickém hrabství South Gloucestershire. Podle vedoucího výzkumu Davida Whitesidea se tato zkamenělina pravděpodobně stane jednou z nejdůležitějších fosilií nalezených za několik posledních desetiletí.

  • Ještěrky jsou čeledí malých až středně velkých štíhlých ještěrů s lámavým ocasem. 
  • V Česku žije pět druhů: ještěrka obecná, ještěrka zelená, ještěrka živorodá, ještěrka zední a ještěrka travní.

Tým svůj objev pojmenoval Cryptovaranoides microlanius, druhá část jména přitom znamená „malý řezník“. Název odkazuje na čelisti prastarého plaza, které jsou plné ostrých řezáků.

Čelisti u Cryptovaranoides microlanius
Zdroj: Science

Whiteside si exempláře poprvé všiml ve skříni plné zkamenělin. „Byla to docela běžná fosilie plaza považovaného za blízkého příbuzného hatérie novozélandské, která je jediným přeživším ze skupiny Rhynchocephalia, jež se oddělila od šupinatých před více než 240 miliony let,“ uvedl.

„Jak jsme pokračovali ve zkoumání exempláře, byli jsme stále více přesvědčeni, že má ve skutečnosti blíže k dnešním ještěrům než k hatériím,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před třiceti lety poprvé zabečel klonovaný tvor. A rozjel obří byznys

Ve skotském Roslinově ústavu přišlo 5. července 1996 na svět zvíře, jehož narození znamenalo velký vědecký úspěch, zároveň ale otevřelo řadu otázek. Ovečka Dolly byla totiž prvním živočichem naklonovaným z dospělé buňky savce a metoda, díky níž se narodila, je teoreticky použitelná i v případě člověka. Asi nejznámější ovčí celebrita ovšem na výjimečnost možná doplatila, a to o půlku kratším životem ve srovnání s obyčejnými ovcemi. Ovečka byla utracena ve věku šesti let v polovině února 2003.
před 4 hhodinami

Tesáky pavouků mají delší historii, než se myslelo. Vědci je našli u tvora starého půl miliardy let

Kousnutí pavouka, klíštěte nebo štíra může být bolestivé, a dokonce může člověku přinést ve výjimečných případech smrt. Paleontologové teď rozkryli evoluční příběh jejich tesáků.
včera v 08:45

VideoLetní obloha nabízí krásu i poučení. Astronom radí, co pozorovat

Začátek července přichází s kombinací teplých večerů, jasné oblohy a volného času. Astronom Pavel Suchan doporučuje, kam v této době na noční obloze hledět, aby se člověk něco dozvěděl o vesmíru a viděl to nejzajímavější, co letní obloha nabízí.
3. 7. 2026

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
3. 7. 2026

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
3. 7. 2026

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
3. 7. 2026

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
3. 7. 2026

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
2. 7. 2026

Evropský pohled