Studie naznačuje, že káva přispívá k dlouhověkosti. Optimum jsou dva až tři šálky denně

Konzumace dvou až tří šálků kávy denně možná přispívá k dlouhověkosti, uvádí nová studie. Milovníci kávy mají podle ní také nižší riziko kardiovaskulárních onemocnění než ti, kteří se tomuto nápoji spíše vyhýbají – a dokonce nesejde na tom, zda jde o kávu mletou, instantní nebo bezkofeinovou.

Závěry studie publikované v odborném časopisu European Journal of Preventative Cardiology (Evropský časopis preventivní kardiologie) se vztahují na mletou, instantní i bezkofeinovou kávu a výzkumníci navrhují, aby bylo pití kávy považováno za součást zdravého životního stylu. 

„Naše zjištění naznačují, že od pití omezeného množství všech druhů kávy by se nemělo odrazovat a že to naopak může být zdravé pro srdce,“ poznamenal autor studie, kardiolog Peter Kistler.

Studie zkoumala souvislosti mezi různými druhy kávy a srdečním rytmem, kardiovaskulárními chorobami (zahrnula ischemickou chorobu srdeční, městnavé srdeční selhání a ischemickou cévní mozkovou příhodu) a úmrtím. Vycházela z údajů ze studie britské biobanky, do které byli zařazeni dospělí ve věku 40 až 69 let.  

Dva až tři šálky

V rámci výzkumu 449 563 lidí vyplnilo dotazník, v němž odpovídali na otázky, kolik šálků kávy denně vypijí a zda obvykle pijí instantní, mletou nebo bezkofeinovou kávu. Poté byli respondenti rozděleni do šesti skupin podle toho, kolik kávy pravidelně pijí (žádný, méně než jeden, jeden, dva až tři, čtyři až pět nebo více než pět šálků kávy denně).

Za 12,5 roku sledování zemřelo zhruba šest procent respondentů. Zatímco všechny druhy kávy byly spojeny se snížením rizika kardiovaskulárních onemocnění, nejnižší riziko bylo zaznamenáno u těch, kteří pili dva až tři šálky denně.

Největší snížení zdravotních rizik vědci zaznamenali u osob, které pily dva až tři šálky kávy denně. V porovnání s lidmi, kteří se černému nápoji vyhýbali, byla u bezkofeinové, mleté a instantní kávy pravděpodobnost úmrtí během 12,5 roku trvání studie o 14 procent, 27 procent a 11 procent nižší.

„V této rozsáhlé observační studii byla se stejným snížením výskytu kardiovaskulárních onemocnění a úmrtí na kardiovaskulární onemocnění nebo z jakékoli příčiny spojena instantní a bezkofeinová káva,“ dodává kardiolog Peter Kistler.

Stovka aktivních složek

Výsledky této práce nemusí nutně říkat, že právě káva má nějaké vlastnosti, které vedou k vyššímu dožití. Studie neřešila příčinnou souvislost, takže je klidně možné, že ve skutečnosti pomáhají nějaké jiné faktory, jež s konzumování kávy nějak souvisejí, autoři jsou ale optimističtí.

„Nejznámější složkou kávy je kofein, ale tento nápoj obsahuje více než sto biologicky aktivních složek,“ upozorňuje Kistler s tím, že za souvislost mezi pitím kávy a sníženým rizikem kardiovaskulárních onemocnění jsou pravděpodobně zodpovědné jiné složky než kofein. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
včera v 08:00

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026
Načítání...