Studie naznačuje, že káva přispívá k dlouhověkosti. Optimum jsou dva až tři šálky denně

Konzumace dvou až tří šálků kávy denně možná přispívá k dlouhověkosti, uvádí nová studie. Milovníci kávy mají podle ní také nižší riziko kardiovaskulárních onemocnění než ti, kteří se tomuto nápoji spíše vyhýbají – a dokonce nesejde na tom, zda jde o kávu mletou, instantní nebo bezkofeinovou.

Závěry studie publikované v odborném časopisu European Journal of Preventative Cardiology (Evropský časopis preventivní kardiologie) se vztahují na mletou, instantní i bezkofeinovou kávu a výzkumníci navrhují, aby bylo pití kávy považováno za součást zdravého životního stylu. 

„Naše zjištění naznačují, že od pití omezeného množství všech druhů kávy by se nemělo odrazovat a že to naopak může být zdravé pro srdce,“ poznamenal autor studie, kardiolog Peter Kistler.

Studie zkoumala souvislosti mezi různými druhy kávy a srdečním rytmem, kardiovaskulárními chorobami (zahrnula ischemickou chorobu srdeční, městnavé srdeční selhání a ischemickou cévní mozkovou příhodu) a úmrtím. Vycházela z údajů ze studie britské biobanky, do které byli zařazeni dospělí ve věku 40 až 69 let.  

Dva až tři šálky

V rámci výzkumu 449 563 lidí vyplnilo dotazník, v němž odpovídali na otázky, kolik šálků kávy denně vypijí a zda obvykle pijí instantní, mletou nebo bezkofeinovou kávu. Poté byli respondenti rozděleni do šesti skupin podle toho, kolik kávy pravidelně pijí (žádný, méně než jeden, jeden, dva až tři, čtyři až pět nebo více než pět šálků kávy denně).

Za 12,5 roku sledování zemřelo zhruba šest procent respondentů. Zatímco všechny druhy kávy byly spojeny se snížením rizika kardiovaskulárních onemocnění, nejnižší riziko bylo zaznamenáno u těch, kteří pili dva až tři šálky denně.

Největší snížení zdravotních rizik vědci zaznamenali u osob, které pily dva až tři šálky kávy denně. V porovnání s lidmi, kteří se černému nápoji vyhýbali, byla u bezkofeinové, mleté a instantní kávy pravděpodobnost úmrtí během 12,5 roku trvání studie o 14 procent, 27 procent a 11 procent nižší.

„V této rozsáhlé observační studii byla se stejným snížením výskytu kardiovaskulárních onemocnění a úmrtí na kardiovaskulární onemocnění nebo z jakékoli příčiny spojena instantní a bezkofeinová káva,“ dodává kardiolog Peter Kistler.

Stovka aktivních složek

Výsledky této práce nemusí nutně říkat, že právě káva má nějaké vlastnosti, které vedou k vyššímu dožití. Studie neřešila příčinnou souvislost, takže je klidně možné, že ve skutečnosti pomáhají nějaké jiné faktory, jež s konzumování kávy nějak souvisejí, autoři jsou ale optimističtí.

„Nejznámější složkou kávy je kofein, ale tento nápoj obsahuje více než sto biologicky aktivních složek,“ upozorňuje Kistler s tím, že za souvislost mezi pitím kávy a sníženým rizikem kardiovaskulárních onemocnění jsou pravděpodobně zodpovědné jiné složky než kofein. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
před 9 hhodinami

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
před 13 hhodinami

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
před 15 hhodinami

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
před 16 hhodinami

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
před 18 hhodinami

Samé královny, žádní poddaní. Vědci popsali bizarní druh mravence

Že se mravenci téměř obejdou bez samců, se dobře ví. Teď ale němečtí vědci prokázali, že jeden asijský druh nepotřebuje dokonce ani dělnice. Celá kolonie se tedy skládá jen z geneticky stejných královen.
8. 3. 2026

KVÍZ: Vyznáte se v nářečích češtiny?

Nářečí češtiny v sobě odrážejí tisíc let vývoje tohoto jazyka. Zachovaly se v nich dodnes některé středověké prvky, proto mohou být někdy nesnadno srozumitelná. Mizejícímu světu tuzemských nářečí se teď věnuje výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí v Galerii Věda a umění Akademie věd ČR na pražské Národní třídě.
8. 3. 2026

Hladiny oceánů stouply víc, než se předpokládalo, dokazuje výzkum

Nová studie, která vyšla v odborném časopise Nature, ukazuje, že hladina moře podél pobřeží po celém světě je výrazně vyšší, než se dosud předpokládalo. V některých místech dokonce téměř o jeden metr – podle autorů svět podceňuje rozsah této hrozby i rychlost změn.
7. 3. 2026
Načítání...