Studie naznačuje, že káva přispívá k dlouhověkosti. Optimum jsou dva až tři šálky denně

Konzumace dvou až tří šálků kávy denně možná přispívá k dlouhověkosti, uvádí nová studie. Milovníci kávy mají podle ní také nižší riziko kardiovaskulárních onemocnění než ti, kteří se tomuto nápoji spíše vyhýbají – a dokonce nesejde na tom, zda jde o kávu mletou, instantní nebo bezkofeinovou.

Závěry studie publikované v odborném časopisu European Journal of Preventative Cardiology (Evropský časopis preventivní kardiologie) se vztahují na mletou, instantní i bezkofeinovou kávu a výzkumníci navrhují, aby bylo pití kávy považováno za součást zdravého životního stylu. 

„Naše zjištění naznačují, že od pití omezeného množství všech druhů kávy by se nemělo odrazovat a že to naopak může být zdravé pro srdce,“ poznamenal autor studie, kardiolog Peter Kistler.

Studie zkoumala souvislosti mezi různými druhy kávy a srdečním rytmem, kardiovaskulárními chorobami (zahrnula ischemickou chorobu srdeční, městnavé srdeční selhání a ischemickou cévní mozkovou příhodu) a úmrtím. Vycházela z údajů ze studie britské biobanky, do které byli zařazeni dospělí ve věku 40 až 69 let.  

Dva až tři šálky

V rámci výzkumu 449 563 lidí vyplnilo dotazník, v němž odpovídali na otázky, kolik šálků kávy denně vypijí a zda obvykle pijí instantní, mletou nebo bezkofeinovou kávu. Poté byli respondenti rozděleni do šesti skupin podle toho, kolik kávy pravidelně pijí (žádný, méně než jeden, jeden, dva až tři, čtyři až pět nebo více než pět šálků kávy denně).

Za 12,5 roku sledování zemřelo zhruba šest procent respondentů. Zatímco všechny druhy kávy byly spojeny se snížením rizika kardiovaskulárních onemocnění, nejnižší riziko bylo zaznamenáno u těch, kteří pili dva až tři šálky denně.

Největší snížení zdravotních rizik vědci zaznamenali u osob, které pily dva až tři šálky kávy denně. V porovnání s lidmi, kteří se černému nápoji vyhýbali, byla u bezkofeinové, mleté a instantní kávy pravděpodobnost úmrtí během 12,5 roku trvání studie o 14 procent, 27 procent a 11 procent nižší.

„V této rozsáhlé observační studii byla se stejným snížením výskytu kardiovaskulárních onemocnění a úmrtí na kardiovaskulární onemocnění nebo z jakékoli příčiny spojena instantní a bezkofeinová káva,“ dodává kardiolog Peter Kistler.

Stovka aktivních složek

Výsledky této práce nemusí nutně říkat, že právě káva má nějaké vlastnosti, které vedou k vyššímu dožití. Studie neřešila příčinnou souvislost, takže je klidně možné, že ve skutečnosti pomáhají nějaké jiné faktory, jež s konzumování kávy nějak souvisejí, autoři jsou ale optimističtí.

„Nejznámější složkou kávy je kofein, ale tento nápoj obsahuje více než sto biologicky aktivních složek,“ upozorňuje Kistler s tím, že za souvislost mezi pitím kávy a sníženým rizikem kardiovaskulárních onemocnění jsou pravděpodobně zodpovědné jiné složky než kofein. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
před 10 hhodinami

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
před 13 hhodinami

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
před 14 hhodinami

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
27. 4. 2026

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
27. 4. 2026

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
27. 4. 2026

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
27. 4. 2026
Načítání...