Žraloci velrybí jsou největšími všežravci planety, zjistila studie

Vědci učinili překvapivý objev týkající se stravovacích návyků žraloků velrybích, kteří jsou známí také jako žraloci obrovští. Největším mořským parybám tak přisoudili další světový titul, informuje list The Guardian. Ukázalo se, že tito oceánští obři si běžně pochutnávají na salátu z mořských řas spolu s vydatnou porcí krilu (malých býložravých korýšů), což znamená, že oficiálně sesadili medvěda kodiaka z prvního místa v žebříčku největších všežravců světa.

Novou studii publikoval časopis Ecology. Vědci k objevu došli při studiu žraloků velrybích u západoaustralského útesu Ningaloo. „Vše, co jsme si mysleli, že víme, nemusí být ve skutečnosti pravda,“ řekl Mark Meekan, biolog z Australského institutu oceánografie. „Viděli jsme žraloky v Ningaloo živit se krilem a mysleli jsme si, že tady je odpověď. Nicméně díky sofistikovaným metodám, které zkoumají mikrochemii těchto živočichů, se tento příběh stává mnohem složitějším,“ dodal.

Vědci pečlivě analyzovali možné zdroje potravy, od drobného planktonu až po velké mořské řasy. Poté se zaměřili na to, co se nachází ve vzorcích kůže žraloků velrybích.

„Tato studie naznačuje, že se živí poměrně velkým množstvím rostlinného materiálu, ve skutečnosti je zastoupen v potravě více než kril,“ řekl Meekan.

Australský vědec se domnívá, že velikost žraloka velrybího vyvolala evoluční reakci, která vedlejší úlovky, jakými jsou například v Ningaloo běžné hnědé mořské řasy známé jako hroznovice, účinně přeměnila na potravu.

Mizející obr

Žralok obrovský dorůstá do velikosti okolo devíti metrů, potřebuje proto velké množství potravy a stojí ho spoustu energie ji přes tlamu spolu s obrovským množstvím vody přefiltrovat. Pokud tedy do útrob nasbírá hojné množství řas, nemůže se jich jen tak zbavit. „Žraloci velrybí to zkrátka evolučně obešli tím, že jsou schopni trávit řasy. Vedlejší úlovky se tak stávají součástí jejich jídelníčku,“ vysvětlil vědec.

Další část studie spočívala ve sběru a testování trusu žraloků velrybích, přičemž výsledky ukázaly, že žraloci kril jedí, ale příliš jej nemetabolizují. „Jsou mnohem méně efektivní, než bychom očekávali u druhu, který se vyvinul pouze k pojídání krilu,“ dodal Meekan.

V celosvětovém měřítku se populace žraloků obrovských za posledních 75 let snížila o více než polovinu. Ubývají především v širší oblasti jihovýchodní Asie, z tohoto důvodu byli v roce 2016 zařazeni na seznam ohrožených druhů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Animace ukazuje, jak válka zastavila dopravu Hormuzským průlivem

Hormuzský průliv je klíčová vodní cesta, kterou denně proudí asi pětina světové ropy. Je spojnicí mezi největšími producenty ropy v Perském zálivu s jejich zákazníky v ostatních částech světa – hlavně v Asii. Data ukazují, jak se od pátku do pondělí zpomalovala doprava touto dopravní tepnou, až se zastavila úplně. V sobotu zahájily USA a Izrael útok na Írán, ke kterému průliv přiléhá.
před 9 hhodinami

Ohnivé tornádo by mohlo pomoct oceánům od ropných skvrn. Vědci ho otestovali

Texaští vědci otestovali novou nadějnou metodu, jak se zbavit ropných skvrn, které je nutné co nejrychleji odstranit. Navrhují je likvidovat pomocí plamenných vírů.
před 10 hhodinami

Americká armáda údajně využila při útoku na Írán AI, od níž se přitom Trump distancoval

Americká média jako Wall Street Journal a Axios píší, že při bombardování Íránu využily americké jednotky umělou inteligenci společnosti Anthropic, která přitom vede s armádou spory.
před 12 hhodinami

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
před 15 hhodinami

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
1. 3. 2026

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026

Mise Artemis III na Měsíci nepřistane, oznámil šéf NASA

Na páteční tiskové konferenci oznámil ředitel americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman, že se odkládá pokus o přistání lidské posádky na Měsíci. Původně ji měla mít za úkol mise Artemis III, podle Isaacmana to ale má teď provést až Artemis IV.
27. 2. 2026
Načítání...