Vědci odhalili v Nizozemsku nakažlivější variantu viru HIV. Šíří se tam už od 80. let

Vědci v Nizozemsku při dlouhodobé studii objevili dosud neznámou a nakažlivější variantu viru HIV, který způsobuje nemoc AIDS. Varianta nazvaná VB podle nich s sebou nese 3,5krát až 5,5krát vyšší virovou nálož, je snadněji přenosná a může napáchat větší škody v imunitním systému nakaženého. Odborníci z Oxfordské univerzity své závěry zveřejnili v článku pro časopis Science.

Variantu VB vědci poprvé identifikovali díky dlouhodobému monitorování vzorků v rámci projektu Beehive. V 15 ze 17 případů pocházely z Nizozemska. Poté se proto zaměřili právě na vzorky nizozemských pacientů a našli dalších 92 infikovaných s variantou VB. Podle nich se v zemi šířila nejvíc v 80. a 90. letech minulého století, od roku 2010 postupuje varianta pomaleji.

Léky neztrácí sílu

Autoři studie uvádějí, že varianta VB nepředstavuje žádné výraznější zdravotní riziko zejména pro ty pacienty, kteří podstupují léčbu. Po nasazení léků jsou u nich potíže spojené s diagnózou nákazy virem HIV podobné jako u jiných variant viru. Jeden ze členů výzkumného týmu Christophe Fraser proto upozorňuje, že lidé ohrožení infekcí virem HIV musejí mít přístup k testům, které umožní včasnou diagnózu a léčbu.

„Tím se zkrátí čas, během kterého může HIV poškodit imunitní systém a poškodit zdraví,“ řekl Fraser.

Agentura DPA oslovila německé odborníky na chorobu AIDS, podle kterých nově objevená varianta nepředstavuje riziko rychlejšího šíření. Počet případů je totiž omezený a čas ukázal, že varianta nebezpečná není. „Výsledky jsou statisticky relevantní, ale ve větším epidemiologickém kontextu podružné,“ řekl virolog Maximilian Münchhoff z univerzity v Mnichově.

Výsledky studie jsou zajímavé zejména tím, že ukazují, jak může vypadat evoluce virů, které vstoupí nově na nového hostitele – HIV to udělal podobně jak SARS-CoV-2. Od doby, co se začal mezi lidmi šířit, také čelil mnoha evolučním tlakům, které ho nutily, aby se měnil. Nijak od té doby neztratil na své nebezpečnosti, nebýt léků, byl by stále stejně smrtící – naopak ho evoluce podle této studie tlačí spíše k větší nakažlivosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ukrajinská armáda popsala robotické útoky na ruské okupanty

Válka na Ukrajině překresluje staré mapy, na nichž byly vyznačené vojenské operace. Stále častěji se na nich místo lidských jmen objevují názvy pozemních robotů a létajících dronů, které vojáky nahrazují. Zástupci ukrajinské armády teď popsali, jak tyto operace probíhají a jak časté jsou.
před 4 hhodinami

Gruzie zahájila obnovu lužních lesů u hranic s Arménií a Ázerbájdžánem

Na ploše 65 hektarů v lesním komplexu Gardabani–Marneuli v kraji Kvemo Kartli na jihovýchodě Gruzie, nedaleko hranic s Arménií a Ázerbájdžánem, začala obnova lesů. Lokalita leží v povodí řeky Mtkvari (Kury) a je součástí poškozeného lužního ekosystému. Rozloha 65 hektarů odpovídá zhruba devadesáti fotbalovým hřištím.
před 7 hhodinami

Vědci rozplétají komplikovaný kočičí apetit

Rozmazlenost koček ohledně výběru potravy je dobře známá, zejména když se srovná se psy. Skupina japonských vědců ji teď detailně prostudovala a pokusila se najít pravidla této kočičí vlastnosti. Věří, že i přes své limity by výzkum mohl mít dopady na to, jak kočky správně krmit, což by mohlo chovatelům ušetřit nemalé finance a zvířatům udržovat zdraví.
před 8 hhodinami

Manželé vyléčili vrozenou slepotu. Dostali za to „vědeckého Oscara“

Proč se dítě někdy narodí slepé? Velmi často za to může genetická porucha, která se jmenuje Leberova kongenitální amauróza, známá i pod zkratkou LCA. Až donedávna to byla diagnóza, která nedávala takovým dětem žádnou naději. Změnili to dva lidé, kterým to zabralo čtvrt století. Teď za to molekulární bioložka Jean Bennettová a oftalmolog Albert Maguire dostali prestižní ocenění Breakthrough Prize a odměnu ve výši tří milionů dolarů, v přepočtu šedesát milionů korun.
před 10 hhodinami

Satelity ukázaly památky UNESCO z vesmíru

V rámci Mezinárodního dne památek a sídel se Evropská vesmírná agentura spojila s organizací UNESCO, aby společně přiblížily krásu i křehkost míst, která uchovávají společnou paměť lidstva. Zároveň zdůrazňují, že ať už jde o kulturní památky, nebo přírodní divy, tato místa vyprávějí příběh o tom, kým jsme. Jejich zachování není jen naší povinností, ale také závazkem vůči budoucím generacím.
před 10 hhodinami

Houby jsou podle afrických vědců základem života na Zemi

Houby patří podle vědců k základním pilířům života na Zemi. Afričtí mykologové podle deníku The Guardian upozorňují, že bez systematického výzkumu a ochrany hub nelze účinně chránit ani lesy, půdu či klima.
před 12 hhodinami

Černobyl dnes: o život jde na místech, kde to voní jarem

O Černobylu a jeho dopadech na lidské zdraví vyprávěl pro Českou televizi jeden z lidí, kteří ho znají nejlépe. Alexandr Kupnyj podnikl do nitra zničené elektrárny několik expedic a dobře ji prozkoumal.
před 13 hhodinami

Nový lék může dětem s Duchennovou svalovou dystrofií oddálit ztrátu chůze

Dětem s Duchennovou svalovou dystrofií (DMD) by mohl pomoci nový přípravek, který zpomaluje postup nemoci a oddaluje ztrátu schopnosti chůze. V Česku ho pojišťovna zatím schválila prvnímu pacientovi. Onemocnění, při němž postupně odumírají svaly, zatím nelze zcela vyléčit. Nemocí trpí v zemi přes 350 lidí.
před 14 hhodinami
Načítání...