Psi umí poznat, když lidé lžou. Jsou v tom úspěšnější než malé děti

Tým vědců z Vídeňské univerzity zjistil, že psi jsou schopni poznat, když jim lidé lžou. Nepodaří se jim to ale vždy – vědci popsali, co v tom zvířatům pomáhá a co naopak brání.

V článku, který vyšel v odborném časopise Proceedings of the Royal Society B, vědci popsali experimenty, jež provedli se stovkami psů, i to, co se dozvěděli o jejich schopnosti odhalit podvody a lži u neznámých lidí.

Psychologové dobře ví, že dospělí pravidelně hodnotí duševní stav ostatních. Lidé na základě různých vodítek určují například jejich důvěryhodnost nebo pravdomluvnost – a podle toho pak mění své chování. V nové studii vědce zajímalo, jestli by stejně nemohli postupovat i psi. Aby to zjistili, provedli jednoduché experimenty s 260 psími „dobrovolníky“ různých plemen.

Při pokusech dostali psi instrukce, aby se řídili pokyny neznámého člověka. Ten jim pak radil, ve které ze dvou krabic je ukrytá dobrota. Když se touto radou řídili, pamlsek dostali. Pak ale vědci pravidla hry změnili – nechali psy, aby sledovali, jak jiný neznámý člověk přesouvá pamlsek z jedné misky do druhé, zatímco druhý neznámý člověk je pozoroval. V ostatních případech druhý člověk při výměně chyběl. Poté výzkumníci provedli stejné pokusy se psy a druhým člověkem při záměně, aby zjistili, jestli se zvířata budou radami řídit i nadále.

Chytřejší než malé děti

Výzkumníci zjistili, že psi ignorovali lidské rady, pokud radící člověk nebyl přítomen při výměně misek. Dokázali pochopit, že tato osoba neví, ve které z misek je odměna. Důležitější ale bylo, že přibližně polovina psů ignorovala rady člověka, když z pozorování věděli, že tento člověk jim ukazuje na špatnou misku – což svědčí o tom, že psi věděli, že jim dotyčný lže.

Autoři poznamenali, že stejné experimenty prováděli již dříve vědci s dětmi mladšími pěti let, makaky a šimpanzi. Při těchto pokusech se děti a ostatní zvířata mnohem častěji než psi řídili radami zjevného lháře než tím, co věděli, že je pravda. To podle expertů svědčí o tom, že psi méně důvěřovali neznámému člověku, který jim radil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 5 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...