Psi umí poznat, když lidé lžou. Jsou v tom úspěšnější než malé děti

Tým vědců z Vídeňské univerzity zjistil, že psi jsou schopni poznat, když jim lidé lžou. Nepodaří se jim to ale vždy – vědci popsali, co v tom zvířatům pomáhá a co naopak brání.

V článku, který vyšel v odborném časopise Proceedings of the Royal Society B, vědci popsali experimenty, jež provedli se stovkami psů, i to, co se dozvěděli o jejich schopnosti odhalit podvody a lži u neznámých lidí.

Psychologové dobře ví, že dospělí pravidelně hodnotí duševní stav ostatních. Lidé na základě různých vodítek určují například jejich důvěryhodnost nebo pravdomluvnost – a podle toho pak mění své chování. V nové studii vědce zajímalo, jestli by stejně nemohli postupovat i psi. Aby to zjistili, provedli jednoduché experimenty s 260 psími „dobrovolníky“ různých plemen.

Při pokusech dostali psi instrukce, aby se řídili pokyny neznámého člověka. Ten jim pak radil, ve které ze dvou krabic je ukrytá dobrota. Když se touto radou řídili, pamlsek dostali. Pak ale vědci pravidla hry změnili – nechali psy, aby sledovali, jak jiný neznámý člověk přesouvá pamlsek z jedné misky do druhé, zatímco druhý neznámý člověk je pozoroval. V ostatních případech druhý člověk při výměně chyběl. Poté výzkumníci provedli stejné pokusy se psy a druhým člověkem při záměně, aby zjistili, jestli se zvířata budou radami řídit i nadále.

Chytřejší než malé děti

Výzkumníci zjistili, že psi ignorovali lidské rady, pokud radící člověk nebyl přítomen při výměně misek. Dokázali pochopit, že tato osoba neví, ve které z misek je odměna. Důležitější ale bylo, že přibližně polovina psů ignorovala rady člověka, když z pozorování věděli, že tento člověk jim ukazuje na špatnou misku – což svědčí o tom, že psi věděli, že jim dotyčný lže.

Autoři poznamenali, že stejné experimenty prováděli již dříve vědci s dětmi mladšími pěti let, makaky a šimpanzi. Při těchto pokusech se děti a ostatní zvířata mnohem častěji než psi řídili radami zjevného lháře než tím, co věděli, že je pravda. To podle expertů svědčí o tom, že psi méně důvěřovali neznámému člověku, který jim radil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Odpor k datacentrům spojil americké konzervativce i liberály, politici začali otáčet

Výstavba datových center, která jsou nezbytná pro provoz umělé inteligence (AI), naráží v USA na odpor veřejnosti. Mnohým Američanům se nelíbí vysoká spotřeba vody, hluk nebo i riziko úniku chemikálií. Řada politiků, kteří dřív datacentra podporovali, kvůli tomu před listopadovými volbami mění svou rétoriku a slibují omezení jejich provozu. Technologické firmy se však stále mohou opřít o podporu Bílého domu a nečekaně i odborů ve stavebnictví.
včera v 07:00

Holý se proslavil lékem proti AIDS, Česku vydělal miliardy

Antonín Holý byl jedním z nejvýznamnějších tuzemských vědců posledních desetiletí. Chemik světového významu, který dokázal dotáhnout výsledky základního výzkumu do praxe, stál za objevy řady látek, které dodnes pomáhají léčit miliony lidí na celém světě. Narodil se před 90 lety, 1. září 1936, zemřel v 75 letech v červenci 2012.
včera v 06:00

Ve Vídni se našel hromadný hrob vojáků z doby Římské říše. Většina měla zraněná třísla

Rakouští archeologové popsali zvláštní hrob z dob, kdy byla Vídeň velkým římským vojenským táborem. Více než stovka mužských těl měla na sobě stopy zranění z boje, významná část útoků přitom mířila pod jejich pás.
31. 8. 2026

AI brání studentům v chybování, škodí to vzdělávání. MIT má nová doporučení

Rychlý nástup umělých inteligencí (AI) způsobil na univerzitách po celém světě i rychlé změny v jejich fungování. Jedna z těch nejslavnějších – Massachusettský technologický institut neboli MIT – teď navrhuje nová pravidla, která by mohla vést studenty i učitele ke smysluplnému využívání této technologie.
31. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.