Yellowstonský národní park zasáhl roj více než 141 zemětřesení. Erupce supervulkánu nehrozí, říkají geologové

Americká geologická služba USGS uvedla, že od čtvrtka v oblasti Yellowstonského národního parku probíhal zemětřesný roj; největší koncentrace otřesů přitom byla pod Yellowstonským jezerem. Přístroje zaznamenaly čtyřicet zemětřesení silnějších než druhý stupeň a dvě zemětřesení měla sílu vyšší než třetí stupeň, uvedla USGS.

Pak došlo podle USGS v dalších dnech k dalším zemětřesením o síle 2,5 magnituda nebo více. Nejsilnější z nich bylo zemětřesení o síle 3,1 stupně, které se odehrálo pod jezerem Yellowstone v pátek v 8:12. Podle geologů ale není třeba se tohoto zemětřesného roje obávat. 

„Zemětřesení jako tato jsou běžná a tvoří zhruba polovinu celkové seismické činnosti v Yellowstonské oblasti,“ uvedla USGS na Twitteru. „Tento roj je podobný tomu, který se vyskytl přibližně na stejném místě během prosince 2020,“ popsali vědci.

Experti tak vyvracejí obavy, že zemětřesení v Yellowstonu jsou známkou brzké erupce „supervulkánu“, který leží pod parkem. Většina modelů totiž předpovídá, že až k tomu dojde, mělo by to závažné dopady.

„Taková obří erupce by měla dopady regionální, jako je padající popel, a v podobě krátkodobé (roky až desetiletí) změny globálního klimatu,“ uvedla USGS na svých internetových stránkách. „Ty části okolních států Montana, Idaho a Wyoming, které jsou nejblíže Yellowstonu, by byly zasaženy pyroklastickými proudy, zatímco ostatní místa ve Spojených státech by byla ovlivněna padajícím popelem – množství popela by se snižovalo se vzdáleností od místa erupce.“

Erupce supervulkánu zatím nehrozí

USGS se ale na základě studia vývoje v této oblasti domnívá, že erupce v Yellowstonu není pravděpodobná ještě po tisíce let. I při současné situaci byl stupeň výstrahy na Yellowstonské vulkanické observatoři zelený, což je normální. 

K zemětřesením v Yellowstonu obvykle dochází v rojích, uvedl park. Takové seismické roje se objevují po celém světě, kde je sopečná nebo silná geologická činnost, a dochází k nim z řady důvodů. Nejčastějším je, když se voda dostane do zlomů v zemské kůře, uvádí USGS.
V České republice jsou seismické roje nejčastější v oblasti Chebska.

10 minut
Geofyzik: Vědci zatím nevědí, kdy supervulkán v Yellowstonu vybuchne
Zdroj: ČT24

Supervulkán je reálná hrozba

Supervulkán vybuchuje zhruba každých 500 tisíc let, přičemž exploze jsou rozsáhlé a ničivé. „Vytvoří se ohromný sopečný oblak, který zahalí na nějaké období nejjemnějším popelem celou planetu Zemi. Vytvoří i sopečný popel v nějaké vrstvě, která by pokryla velké území Spojených států. V dnešní době by to mělo katastrofické následky. V moderní historii jsme se ještě s takovým výbuchem nesetkali,“ popisuje Prokop Závada z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR. 

„Nevíme, kdy nejdřív může vybuchnout, z geologických záznamů a geofyzikálních přístrojových pozorování ale víme, že je to aktivní oblast a že k výbuchu zřejmě dojde – nevíme ale, jestli za tisíc let nebo deset tisíc let,“ poznamenal geofyzik.

Vědci proto bedlivě sledují, jak dochází k vertikálnímu pohybu dna kráteru a jaké je složení plynů, jež vypouštějí fumaroly, tedy otevřené spojnice zemského povrchu a zemského podloží, které produkují páru a plyny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 11 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 13 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 15 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 15 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 16 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 18 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...