Kaloni milují společnost. Když je jim ale zle, izolují se od ostatních. Přežívají tak epidemie

Kaloni milují stejně jako lidé společnost dalších jedinců svého druhu. Pokud ale onemocní, vyhledají samotu a izolují se od komunity, aby ji nenakazili. Ve studii, která vyšla v časopisu newyorské akademie věd, to napsali vědci z univerzity v Tel Avivu.

Kaloni se v případě onemocnění navzájem nekrmí, takže padá důvod držet se kolonie. Mohou v ní nakazit ostatní, což se nestane, když se uchýlí do samoty.

Podobné chování lze pozorovat i u jiných zvířecích druhů, které jinak žijí pospolitě, například u mravenců, netopýrů-upírů nebo u opic. Stejně i myši vytvářejí skupiny, ale oddělí se od nich, jestliže onemocní, jak prokázala studie univerzity v Curychu z roku 2014. V ní se ukázalo, že se ostatní nemocného člena nestraní, ale že je to nemocná myš, která se sama od skupiny odpoutá.

Kaloň egyptský
Zdroj: Wikimedia Commons

A totéž se teď ukázalo u kaloňů. Podle Maji Weinbergové, která se na telavivském výzkumu podílela, nejsou kaloni jen společenští, ale nadměrně společenští. „Projeví se to při vyšetření jejich střevních bakterií – mikrobiomu. Když ho budete vyšetřovat, bude se shodovat spíš s mikrobiomem jedinců v jejich okolí než s jejich vlastním z minulého dne. Nic podobného se u ostatních savců nevyskytuje,“ řekla Weinbergová.

Studie také prokázala, že spolu kaloni živě komunikují, takže uchylování se do izolace jim není vlastní.

Jak zajistit přežití kolonie

„Vycházeli jsme z předpokladu, že kolonie ponechá nemocné osamocené, ale zjistili jsme, že nemocní se izolují sami,“ tvrdí Weinbergová.

Vědci věděli, že kaloňům není dobře, protože se o to sami přičinili. Pracovali se skupinou odchycených kaloňů a s druhou, která byla na svobodě a mohla se pohybovat v napůl volné kolonii v prostorách univerzity. Některým byl do těla vpraven protein, který měl vyvolat „falešnou obrannou reakci“. Zvířeti bylo několik dní špatně a na zvracení. Žádnému ale v rámci studie nebylo ublíženo.

Kaloni mají velmi rychlý metabolismus a v těle vlastně žádný tuk. Rychle potravu zpracují, spolknou, stráví a zbytek z těla vyloučí, takže nemohou být dva dny bez potravy. Proto dostávali ti s vpraveným proteinem oblíbenou šťávu z manga, aby se zabránilo dehydrataci a úmrtí. Preparát podle Weinbergové nezpůsobil nemoc, jenom pocit nevolnosti. Vlivem velmi rychlého metabolismu byla rychlá také zánětlivá reakce na protein.

Weinbergová chování připodobnila k situaci člověka, jehož bolí hlava a má horečku. Ani on se v takovém případě nevydá na večírek. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Předškolákům AI králíček radí se sexem, další hlásá čínskou propagandu

Hračky, které jsou vybavené nějakou formou umělé inteligence, se stávají hitem letošních Vánoc. Horší dárek ale dát dětem nemůžete, varují vědci i spotřebitelské organizace. Příkladů, kdy se hračky vymkly kontrole a komunikovaly s dětmi zcela nevhodnými způsoby, je totiž podle expertů obrovské množství.
před 6 hhodinami

Povodně zabily desetinu ohrožených orangutanů na Sumatře, bojí se vědci

Ničivé povodně v Indonésii mohly podle vědců zahubit až desetinu populace orangutanů, kteří jsou na Sumatře na pokraji vyhynutí. Napsala to agentura AFP. Při záplavách, které od konce listopadu pustoší severozápad tohoto indonéského ostrova, přišlo o život téměř tisíc lidí a více než 220 dalších je nadále nezvěstných.
před 8 hhodinami

Očkování proti covidu děti chrání, zjistil Kennedyho úřad. Přesto ho už nedoporučuje

Nová zpráva amerických Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pojmenovává, jak účinná je ochrana dětí před nemocí covid-19, pokud se nechají očkovat aktuální verzí vakcíny – oproti těm, které očkované nejsou.
před 10 hhodinami

„Hobity“ nevyhubil Sauron, ale tisíce let trvající sucho

Záhada zmizení pravěkých příbuzných lidí z ostrova Flores je zřejmě vyřešená. Trpasličí lovce pralesních slonů pravděpodobně zničilo dlouhodobé sucho, na které se nedokázali adaptovat.
13. 12. 2025

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
12. 12. 2025

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
12. 12. 2025

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
12. 12. 2025

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025
Načítání...