Kaloni milují společnost. Když je jim ale zle, izolují se od ostatních. Přežívají tak epidemie

Kaloni milují stejně jako lidé společnost dalších jedinců svého druhu. Pokud ale onemocní, vyhledají samotu a izolují se od komunity, aby ji nenakazili. Ve studii, která vyšla v časopisu newyorské akademie věd, to napsali vědci z univerzity v Tel Avivu.

Kaloni se v případě onemocnění navzájem nekrmí, takže padá důvod držet se kolonie. Mohou v ní nakazit ostatní, což se nestane, když se uchýlí do samoty.

Podobné chování lze pozorovat i u jiných zvířecích druhů, které jinak žijí pospolitě, například u mravenců, netopýrů-upírů nebo u opic. Stejně i myši vytvářejí skupiny, ale oddělí se od nich, jestliže onemocní, jak prokázala studie univerzity v Curychu z roku 2014. V ní se ukázalo, že se ostatní nemocného člena nestraní, ale že je to nemocná myš, která se sama od skupiny odpoutá.

Kaloň egyptský
Zdroj: Wikimedia Commons

A totéž se teď ukázalo u kaloňů. Podle Maji Weinbergové, která se na telavivském výzkumu podílela, nejsou kaloni jen společenští, ale nadměrně společenští. „Projeví se to při vyšetření jejich střevních bakterií – mikrobiomu. Když ho budete vyšetřovat, bude se shodovat spíš s mikrobiomem jedinců v jejich okolí než s jejich vlastním z minulého dne. Nic podobného se u ostatních savců nevyskytuje,“ řekla Weinbergová.

Studie také prokázala, že spolu kaloni živě komunikují, takže uchylování se do izolace jim není vlastní.

Jak zajistit přežití kolonie

„Vycházeli jsme z předpokladu, že kolonie ponechá nemocné osamocené, ale zjistili jsme, že nemocní se izolují sami,“ tvrdí Weinbergová.

Vědci věděli, že kaloňům není dobře, protože se o to sami přičinili. Pracovali se skupinou odchycených kaloňů a s druhou, která byla na svobodě a mohla se pohybovat v napůl volné kolonii v prostorách univerzity. Některým byl do těla vpraven protein, který měl vyvolat „falešnou obrannou reakci“. Zvířeti bylo několik dní špatně a na zvracení. Žádnému ale v rámci studie nebylo ublíženo.

Kaloni mají velmi rychlý metabolismus a v těle vlastně žádný tuk. Rychle potravu zpracují, spolknou, stráví a zbytek z těla vyloučí, takže nemohou být dva dny bez potravy. Proto dostávali ti s vpraveným proteinem oblíbenou šťávu z manga, aby se zabránilo dehydrataci a úmrtí. Preparát podle Weinbergové nezpůsobil nemoc, jenom pocit nevolnosti. Vlivem velmi rychlého metabolismu byla rychlá také zánětlivá reakce na protein.

Weinbergová chování připodobnila k situaci člověka, jehož bolí hlava a má horečku. Ani on se v takovém případě nevydá na večírek. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci prozkoumali možnosti genetické úpravy lidských embryí

Odborný vědecký časopis Nature zveřejnil studii, na které se podíleli i čeští vědci. Přinesli v ní přelomové poznatky o možnostech opravy genetických chorob v raném embryonálním vývoji.
před 10 hhodinami

Vyvráceno. Přehled nejznámějších dezinformačních a konspiračních teorií o 11. září

Od teroristických útoků na Světové obchodní centrum uplynulo čtvrt století. Šlo o tak výjimečnou událost, že se kolem ní rozšířila celá řada konspiračních teorií a dezinformací. I po pětadvaceti letech se nepravdivá vysvětlení šíří po internetu a sociálních sítích. Tento článek uvádí na pravou míru ty nejrozšířenější.
před 19 hhodinami

Vědci z Akademie věd vytvořili nejmenší QR kód světa. Z jednotlivých atomů

Je víc než tisíckrát menší, než je šířka lidského vlasu, a téměř osmsetkrát menší než současný držitel Guinnessova rekordu. Okem je neviditelný, k jeho spatření ale nestačí ani většina normálních mikroskopů. Tak vypadá nejmenší QR kód na světě, který vytvořili vědci Benjamin Lowe a Oleksandr Stetsovych z Fyzikálního ústavu Akademie věd s Julianem Ceddiou z australské Monash University.
před 19 hhodinami

El Niño se potká s Indickooceánským dipólem. Meteorolog popisuje důsledky

V Tichém oceánu rychle sílí El Niño, které by se během letošního podzimu mělo stát vůbec nejsilnějším ve známé historii. Současně probíhá zajímavá změna o několik tisíc kilometrů západněji, v Indickém oceánu. Tam se rozvíjí kladná fáze takzvaného Indickooceánského dipólu. A souběh těchto dvou jevů může v následujících měsících výrazně ovlivnit počasí od Austrálie přes Indii a východní Afriku až po vzdálenější části světa.
před 20 hhodinami

Vzpomínky na 11. září jsou stále živé. A často nepravdivé, vysvětluje psycholog

Doba kolem roku 2000 patřila přes obavy spojené s přelomem milénia k těm nejklidnějším v dějinách lidstva. O to silnějším šokem byl teroristický útok na Světové obchodní centrum (WTC), který se odehrál před čtvrtstoletím, 11. září 2001. Vzpomínky lidí na tento den nevybledly ani po 25 letech.
před 21 hhodinami

Studie spojuje nadměrné noční osvětlení se změnami ve struktuře a funkci srdce

Podle studie zveřejněné v časopise European Heart Journal, oficiálním časopise Evropské kardiologické společnosti, je vystavení světlu v noci spojeno s významnými a potenciálně škodlivými změnami ve struktuře a funkci srdce.
10. 9. 2026

Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.
10. 9. 2026

Na Pálavě se šíří invazní kaktus. Může vytlačovat původní rostliny

V Chráněné krajinné oblasti Pálava se šíří nepůvodní mrazuvzdorný kaktus – opuncie. Ochranáři ho po Děvíně a Tabulové letos zaznamenali v další tamní rezervaci, na Svatém kopečku u Mikulova. Severoamerická rostlina představuje hrozbu pro původní vzácné druhové složení pálavských stepí, informovali zástupci Správy CHKO Pálava na facebooku.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.