V Austrálii se ve volné přírodě narodila mláďata ďáblů medvědovitých. Poprvé za tři tisíce let

V kontinentální Austrálii se poprvé po zhruba třech tisícíletích narodili ve volné přírodě tasmánští čerti. Masožravý vačnatec známý též jako ďábel medvědovitý vymizel z divoké přírody pevninské Austrálie podle vědců nejspíše kvůli psům dingo, původním obyvatelům a devastujícímu suchu, do volné přírody byl vrácen před rokem.

V přírodní rezervaci národního parku Barrington Tops, která se prostírá na 400 hektarech severně od Sydney, se narodilo sedm mláďat, uvedla podle agentury AFP skupina organizací na ochranu životního prostředí.

Do rezervace obehnané plotem, který chrání živočichy před různými hrozbami včetně nemocí či automobilové dopravy, bylo loni vypuštěno 26 dospělých tasmánských čertů. Naději na jejich přežití ve volné přírodě zvyšoval fakt, že v rezervaci nejsou žádní jiní predátoři.

Zdravá a čilá

„Pozorovali jsme je z dálky a vstoupili jsme, až když jsme si šli potvrdit narození prvních mláďat. Bylo to úžasné,“ prohlásil Tim Faulkner z jedné z ekologických organizací Aussie Ark. Specialisté podle něj zkontrolovali vaky samic a přesvědčili se o tom, že mláďata se těší dobrému zdraví.

Ochránci přírody doufají, že je to další důležitý krok k plnému návratu ďábla medvědovitého do volné přírody kontinentální Austrálie. Tasmánští čerti se z ní uchýlili podle mínění vědců do ostrovní Tasmánie při jižním pobřeží Austrálie už před třemi tisíci lety. I tam však jejich počty od 90. let minulého století dramaticky klesaly kvůli nakažlivé formě rakoviny. Obličejové nádory zdecimovaly jejich populaci ze zhruba 140 tisíc na 20 tisíc jedinců a Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) považuje tasmánské čerty za ohrožený druh.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rozmanitost Evropy a tajemství molekul. Do Česka míří nejprestižnější evropské granty

Evropská rada pro výzkum (ERC) vybrala 48 výzkumů, které dostanou v rámci grantů celkem 500 milionů eur (12,17 miliardy korun) na řešení vědeckých výzev, které vyžadují, aby výzkumníci spojili své znalosti. Dva z grantů letos míří do Česka. Každý z oceněných projektů dostane částku 8,5 milionu eur, v přepočtu 212 milionů korun.
Právě teď‌‌

Chlumský rybník se promění v útočiště původních druhů, hlavně mihulí a pstruhů

Z Chlumského rybníka u Volar na Prachaticku vznikne vodní oáza pro chráněnou mihuli potoční a pstruha obecného. Samotné obnově předcházel tříletý výzkum. Rybáři začali rybník vypouštět a odstraňují z něj současnou rybí obsádku, která neodpovídá přírodním podmínkám Šumavy. Vytvoří tak prostor pro původní druhy. Na projektu spolupracují vědci, město Volary, rybáři i Správa Národního parku Šumava.
před 16 hhodinami

Ceny Česká hlava získali vědci za výzkum lidské řeči, imunity i historie

Ceny Česká hlava získali letos vědci například za výzkum lidské řeči, imunity, reprodukce či za výzkum vedoucí k novým lékům. Národní cenu Česká hlava, kterou schválila v říjnu vláda, získal například Jan Černocký z Fakulty informačních technologií Vysokého učení technického v Brně za počítačové zpracování řeči.
před 23 hhodinami

Čínští vědci se v kosmu dostali na píď od absolutní nuly

Na čínské vesmírné stanici panovala nejnižší teplota ve známém vesmíru, pouhých deset biliontin stupně Celsia od absolutní nuly. Mohlo by to pomoci s vývojem nových kvantových technologií i lepších senzorů.
včera v 11:19‌‌

Lidé s rakovinou plic v sobě mají více mikroplastů, ukazuje výzkum

Mikroplastům se v moderním světě nedá vyhnout, drobné částečky umělých hmot jsou prakticky všudypřítomné. Nový evropský výzkum ukázal, že pacienti s rakovinou plic mají v plicních tkáních vyšší množství mikroplastů než zdraví lidé. Lékaře proto zajímá, jestli zde nemůže existovat nějaká souvislost.
včera v 09:56‌‌

Čeští vědci znovuobjevili „ztraceného“ vodního hlodavce z Etiopie

Téměř sto let vědci nezaznamenali žádný výskyt pozoruhodného vodního hlodavce z rodu Nilopegamys. Teď se ho podařilo znovuobjevit v biosférické rezervaci Yayu na jihozápadě Etiopie. Na nálezu mimořádně vzácného savčího rodu Nilopegamys se podílel etiopsko-český výzkumný tým včetně odborníků z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.
včera v 08:01‌‌

Vlny veder budou mnohem horší než to, co známe nyní, varuje německá studie

Extrémní vlny veder, které Evropa letos i v předchozích letech zažila, jsou pouze předzvěstí toho, co lidstvo v důsledku klimatických změn čeká. Tvrdí to autoři nové studie, která vyšla v odborném časopise Nature Communications. Podle nich v budoucnu budou vlny veder delší, rozsáhlejší a také mnohem závažnější.
včera v 07:30‌‌

Zlepšení kvality ovzduší by mohlo ročně zachránit přes devět milionů životů, odhadli vědci

Podle odhadů vědců z Cambridgeské univerzity by dodržování doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) týkajících se znečištění ovzduší mohlo v zemích s nízkými a středními příjmy každoročně zachránit více než devět milionů lidských životů.
10. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.