Vědci sledovali nejchladnější tropickou bouři. Měla teplotu 111 stupňů pod nulou

Během léta se často tvoří majestátní bouřková mračna, která připomínají kovadlinu. Na vrcholu těchto oblaků bývá velmi nízká teplota. Američtí meteorologové v jednom z nich naměřili pomocí družice rekordní mráz 111 stupňů pod nulou.

Na konci roku 2018, 29. prosince, prolétala americká družice NOAA-20 nad oblastí jižně od rovníku v Tichém oceánu. A právě tam na vrchní části oblaku naměřila tuto rekordně nízkou teplotu. 

Klíčovým pojmem je při vysvětlení tohoto jevu „přestřelující vrcholek“. Jedná se o část horní hranice oblačnosti bouří, která se vyskytuje nad jádrem oblaku typu cumulonimbus. Právě zde vrcholí výstupné proudy bouře – tyto vrcholky, které mají podobu jakési „bubliny“, prorůstají vzhůru samotnou kovadlinou bouře.

„Lze je pozorovat jak díky stínům vrženým na okolní nižší oblačnost bouře, tak zpravidla díky výrazně nižší teplotě, než jaká se vyskytuje v jejich bezprostředním okolí,“ uvádí Meteorologický slovník. 

Rekordně chladná bouře
Zdroj: NASA

Nevydrží ale dlouho, většinou jen několik sekund. Jejich teplota může díky tomu, jak vysoko dosáhnou, mít výrazně nižší hodnoty než je běžná teplota vzduchu v této oblasti atmosféry. A právě to se přihodilo i v tomto případě – vrcholek oblaku sahal do výšky asi 20,5 kilometrů.

Tyto přestřelující vrcholky jsou poměrně běžná záležitost, v tomto případě se jen objevilo několik příznivých faktorů současně, popsali vědci v odborném časopisu Geophysical Research Letters. Tím hlavním byla takzvaná Maddenova–Julianova oscilace, jev, který v jedné ze svých fází pomáhá tvorbě bouřek.

Meteorologická družice
Zdroj: NOAA

Podle autorů práce z dlouhodobých dat vyplývá, že těchto superchladných bouří v posledních letech přibývá a že zřejmě budou v budoucnu ještě častější. V posledních třech letech totiž vědci pozorovali stejné množství těchto jevů jako za 13 let předtím. Vědci upozorňují, že je to velmi důležité, protože platí, že čím chladnější je bouře, tím pravděpodobněji je jejím výsledkem nebezpečné počasí, bouře nebo povodně. V tomto případě se to naštěstí nestalo, protože bouře byla daleko od obydlených oblastí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hlubokomořská těžba může vymazat ekosystémy staré miliony let

Pokud by se začalo těžit v hloubkách kolem čtyř až šesti tisíc metrů pod hladinou, zcela by to zničilo křehké ekosystémy, které tam existují ukryté přímo v materiálech, po nichž průmysl touží. Varuje před tím nová studie.
16. 11. 2026‌‌

Datová centra ve vesmíru by mohla znemožnit pozorování hvězd, varují vědci

Rozmístění rozsáhlých sítí datových center do vesmíru by mohlo lidem téměř znemožnit pozorování hvězd. S odkazem na novou studii o tom napsal zpravodajský server Axios. Většina obyvatel Spojených států datová centra v blízkosti svých domovů odmítá a vynesení této technologie do vesmíru vyvolává zase obavy vědců, včetně astronomů. Přesun desetitisíců počítačů pro umělou inteligenci (AI) na oběžnou dráhu totiž s sebou nese řadu nových a neprobádaných rizik.
16. 11. 2026‌‌

Bajkal se po dekádách úpadku vzpamatovává, potvrdila studie

Jezero Bajkal vysychalo kvůli nedostatku srážek, nadměrnému odběru vody i vyššímu odparu. V posledních devíti letech se ale začala situace obracet. Vědci teď popsali proč.
16. 11. 2026‌‌

Egyptské kočky určené bohům i faraonům živořily, ukázal výzkum

Egypťané obětovali bohům kočky, které pohřbívali společně s významnými hodnostáři a někdy dokonce i faraony. Nová studie teď naznačuje, že dokonce ani kočky určené pro panovníky a bohy nevedly ani zdaleka rozmazlený život. S tím, jak si užívají ty současné i v chudších domácnostech, se to nedá srovnat.
16. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.