Zlom San Andreas ukrýval desítky let svou nejrizikovější část. Seismologové teď popsali její hrozbu

Vědci určili dlouho přehlíženou část jižního zlomu San Andreas, která by podle nich mohla představovat v relativně blízké budoucnosti největší riziko zemětřesení pro oblast Los Angeles – podle odhadů se měla zde nahromaděná energie uvolnit už před přibližně osmdesáti lety.

Seismologové současně upozorňují, že nový výzkum má i světlejší stránku: je-li jejich analýza správná, je možné, že až toto dlouho předpovídané ničivé zemětřesení opravdu udeří, nemusí napáchat v oblasti tolik škod, jak se někteří vědci dříve obávali.

„To je pro Los Angeles opravdu významné snížení rizika – samozřejmě, pokud je to pravda,“ komentovala výsledky studie zveřejněné v odborném žurnálu Science Advances seismoložka Lucy Jonesová.

Zlom San Andreas je název pro tektonický zlom, který se nachází v Kalifornii v USA a odděluje tak západní část Kalifornie od zbytku kontinentálního USA. Jeho příčinou je pohyb dvou litosférických desek, v tomto případě pacifické a severoamerické. V důsledku tření obou desek o sebe dochází ke vzniku zemětřesení. Tato porucha zemské kůry je dlouhá přibližně 1200 kilometrů a široká až 200 metrů.

V různých oblastech zlomu se ale toto uvolňování energie, které vede k zemětřesení, projevuje odlišně. V jižní Kalifornii je systém poruch San Andreas tvořen mnoha menšími „vlákny“ – pro vědce zabývající se zemětřesením je proto obtížné určit, které části systému jsou tedy nejvíce ohrožené.

Geoložka Kimberly Blisniuková, která pracuje na státní univerzitě v San Jose, studovala tento fenomén v kaňonu Pushawalla v pohoří Little San Bernardino. Tam, hned vedle vodou vymletého kaňonu, našla řadu tří prastarých prohlubní v poušti, které vypadaly, jako by byly kdysi součástí původního kaňonu, než je zemětřesení přemístila stranou.

Blisniuková prošla celou oblast, aby ji lépe prostudovala – zajímal ji vliv zemětřesení na změny v krajině; v každé ze tří těchto prohlubní datovala se svým týmem stáří kamení i půdy. Nejstarší z nich, ležící asi dva kilometry od současného kaňonu, byla stará zhruba 80 až 95 tisíc let. Druhá, vzdálená asi 1,3 kilometru, měla asi 70 tisíc let a třetí vzdálená asi 0,7 kilometru, byla stará asi 25 tisíc let.

Na základě těchto tří orientačních bodů výzkumníci vypočítali, že rychlost pohybu této oblasti je asi 21,6 milimetru za rok. Z toho spočítali napětí, které v této oblasti mezi deskami panuje, a zjistili, že tvoří drtivou většinu napětí podél jižního zlomu San Andreas.

„Byla jsem zcela nadšená,“ řekl Blisniuková, která na tomto výzkumu pracovala několik let. „Zlom San Andreas je jedna z nejlépe prozkoumaných geologických poruch na světě, přesto je toho ještě tolik, co můžeme zjistit,“ uvedla.

Zemětřesení má zpoždění

Protože jižní zlom San Andreas pravděpodobně zažije zemětřesení s průměrnou rychlostí jednoho zemětřesení za zhruba 215 let – a protože poslední takové se v nejjižnější části odehrálo v roce 1726 – má to nastávající podle Blisniukové v současnosti už asi osmdesát let zpoždění.

Podle vědců se podél zlomu od posledního zemětřesení nahromadilo takové napětí, že se půda posune při tom dalším asi o šest až devět metrů. Není zatím jasné, zda to bude jediné zemětřesení, nebo jen jedno z mnoha.

Počítačová simulace zemětřesení:

Důležitost objevu ocenil i seismolog Thomas Heaton, podle něhož by to mohlo být přelomové zjištění. Tento vědec roku 2008 vedl skupinu více než tří set vědců, inženýrů a dalších expertů, kteří podrobně zkoumali možné důsledky velkého zemětřesení ve zlomu. Výsledkem byl scénář s otřesy o síle 7,8 stupně, který předpovídá, že by si zemětřesení na zlomu San Andreas mohlo vyžádat více než 1800 mrtvých, 50 tisíc zraněných a škody nejméně ve výši 200 miliard dolarů.

Možná dobrá zpráva

Nová zjištění by mohla tento scénář změnit a do značné míry i zmírnit. Proč? Velké zemětřesení může spustit jen masivní prasklina na dlouhém úseku zlomu San Andreas. Pokud by tato trhlina běžela původně předpovídaným směrem, vyslala by energii do hustě obydlených oblastí San Bernardina, San Gabriel a nakonec i na Los Angeles.

Pokud by ale trhlina vedla způsobem, který vychází z nových objevů, její orientace by odvedla část této energie od Los Angeles a ušetřila by tak město od významné části predikovaného poškození.

Podle Jonesové je variant ve hře více, a přes optimistický výhled posledního scénáře není možné dojít definitivně k nějaké stoprocentní předpovědi. „Pro mě jako vědce by bylo skoro překvapením, kdyby se zemětřesení, až k němu dojde, odehrálo způsobem, který se opravdu blíží tomu, co jsme si představovali,“ dodává Heaton. „Země nás vždycky překvapí – pořád nám připomíná, že v téhle branži potřebujeme trochu pokory.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 16 mminutami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 33 mminutami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 16 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026
Načítání...