Když si člověk píše poznámky na klasický papír, zapamatuje si toho více, než když informace zaznamenává na digitální zařízení. Naznačila to nová studie, kterou publikoval časopis Frontiers in Behavioral Neuroscience. Používání tradičních sešitů totiž podle vědců vyvolává větší mozkovou aktivitu.
Role elektronických zařízení například při výuce v současnosti roste, a to i vzhledem ke koronavirové pandemii. Výjimkou není ani Česko. Právě na psaní elektronických poznámek se zaměřila nová studie japonských vědců.
Zúčastnilo se jí celkem 48 dobrovolníků ve věku od 18 do 29 let. Ty výzkumníci rozdělili do tří skupin tak, aby v nich rovnoměrně byli zastoupeni zástupci obou pohlaví, různých paměťových dovedností a zastánci jak psaní poznámek na klasický papír, tak i do různých digitálních zařízení.
V rámci experimentu pak všichni měli za úkol si přečíst rozhovor dvou lidí, kteří probírali své plány na příští dva měsíce. Během něj zaznělo čtrnáct různých termínů přednášek, úkolů a osobních schůzek. Následně si účastníci měli informace zaznamenat, jako by se jednalo o jejich vlastní plány. První skupina tak měla učinit na klasický papír, druhá stylusem (digitálním perem) do kalendáře tabletu a třetí do obdobné aplikace na chytrém telefonu. Žádný časový limit v tomto ohledu neměli.
Po hodinové přestávce, kdy vědci dobrovolníky rozptýlili, aby přišli na jiné myšlenky, pak všechny skupiny dostaly test. V první části měli odpovídat na jednoduché otázky typu, kdy má být který úkol splněn. Druhá část obsahovala otázky, u nichž volili z několika možností odpovědí jednu správnou. Následně účastníci podstoupili magnetickou rezonanci.
Skupina, která používala papír, byla nejrychlejší
Výsledky ukázaly, že účastníci, kteří využili klasický papírový kalendář, vyplnili test přibližně za 11 minut. Uživatelé tabletu ho měli hotový za 14 minut a ti, kteří využili chytré telefony, zhruba za 16 minut.
Dobrovolníci, kteří měli k dispozici papír, dosáhli lepších výsledku než ostatní skupiny pouze u jednoduchých otázek. Vědci nicméně tvrdí, že významné rozdíly odhalilo zmíněné skenování mozku. U „papírových“ účastníků totiž zaznamenali větší aktivitu v oblastech spojených s jazykem, imaginární vizualizací a také v hipokampu, který je důležitý pro paměť a prostorovou orientaci.
Vědci podotýkají, že klasické sešity obsahují komplexnější prostorové informace než ty digitální. Fyzický papír poskytuje hmatatelnou stálost a mnohdy má nepravidelný tvar. Oproti tomu digitální záznam je jednotný a po zavření aplikace zmizí.
„Co se týče vyvolání paměti, je tradiční papír ve srovnání s elektronickými dokumenty účinnější, protože obsahuje větší množství jedinečných informací,“ vysvětlil jeden z autorů studie Kuniyoshi L. Sakai z Tokijské univerzity.
„Digitální sešity mají – stejně jako webové stránky – jednotné posouvání nahoru a dolů a standardizované uspořádání velikosti textu a obrázků. Pokud si však vzpomenete na klasickou papírovou učebnici a zavřete oči, můžete si například vizualizovat fotografii na levé dolní třetině stránky nebo třeba poznámky, které jste napsali na její okraj,“ vysvětlil. V té souvislosti vědci podotýkají, že také zvýrazňování digitálního textu může být nápomocné.
