Mezinárodní vesmírná stanice dosluhuje, varuje Rusko. Její opuštění do roku 2025 ale nehrozí

Šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin odmítá jako předčasné úvahy o konci využívání Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) po roce 2025. Dal to najevo na Facebooku poté, co se v ruských médiích rozvinuly spekulace o blížícím se konci orbitálního komplexu vyvolané výroky vysokého představitele ruské kosmické korporace RKK Eněrgija Vladimira Solovjova.

První náměstek generálního konstruktéra korporace Solovjov, který má na starosti činnost ruské sekce ISS, ve zprávě přednesené minulý týden na zasedání Rady pro vesmír Ruské akademie věd mimo jiné poukázal na to, že různé prvky stanice stárnou a vypovídají službu. Tuto část z jeho materiálu otiskl portál Naučnaja Rossija.

Solovjov řekl, že už nyní je na ISS řada prvků, které jsou vážně poškozené a přestávají fungovat. Podle jeho názoru přitom mnohé z nich nelze nahradit. K tomu poznamenal, že po roce 2025 se předpokládá lavinové selhání mnoha prvků na palubě ISS, a odhadl další financování stanice na deset až patnáct miliard rublů (přibližně tři až 4,5 miliardy korun).

Konec se blíží, ale Rusko se tomu snaží bránit

V reakci na ohlas, který měla tato slova v médiích, Solovjov agentuře TASS řekl, že se jedná o nepřesnou interpretaci jeho vystoupení. „O žádném zastavení činnosti ISS se nehovoří, stejně jako se nemluví o přerušení partnerských vztahů,“ uvedl. Upozornil, že takové rozhodnutí může být přijato jen na vládní úrovni po podrobném zvážení možných řešení a po posouzení s partnery zapojenými do programu ISS.

Řeči o konci využívání orbitální stanice posléze jednoznačně odmítl i šéf Roskosmosu. „Samozřejmě některé moduly ISS výrazně překročily stanovenou životnost (15 let) a my monitorujeme jejich technický stav. Myslím si však, že na to odepisovat stanici je ještě příliš brzy,“ napsal Rogozin na Facebooku.

Poznamenal také, že velký potenciál komplexu vidí v rozvoji kosmické turistiky a v zapojení soukromých společností, o čemž by se mělo začít diskutovat v příštím roce. Připomněl rovněž, že na jaře se konečně chystá z kosmodromu Bajkonur vypuštění dlouho připravovaného nového ruského modulu pro ISS Nauka.

ISS už přesluhuje

Smlouvu o zřízení ISS podepsali ve Washingtonu v lednu 1998 představitelé 14 zemí a agentur pro kosmické lety. Prvním krokem bylo v listopadu téhož roku vynesení ruského modulu Zarja (Úsvit) na oběžnou dráhu. Trvale je stanice obydlená od 2. listopadu 2000. Životnost ISS byla původně do roku 2016, postupně se ji ale podařilo prodloužit nejprve do roku 2020 a naposledy do roku 2024.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Středomoří, které proměňuje globální oteplování, se daří invazním druhům

Středozemní moře se stále rychleji mění kvůli rychle přibývajících invazním druhům. Vědci hledají cesty, jak tento proces zpomalit.
před 2 hhodinami

Miliony lidí na severní polokouli pozorovaly zatmění Slunce. Vidět bylo i v Česku

Miliony lidí na severní polokouli ve středu večer SELČ vzhlížely k obloze a sledovaly zatmění Slunce. Úplné bylo pozorovatelné na Islandu, v Grónsku, na severu Ruska či na Pyrenejském poloostrově. Na dalších místech polokoule, včetně velké části Evropy, severu Spojených států, Kanady či severozápadní Afriky, bylo možné pozorovat zatmění částečné. To bylo výrazně viditelné i v Česku, kde byly pro pozorování veskrze skvělé podmínky. Totéž platí i pro roje Perseid, které vrcholí v noci na čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Miliardy těles, biliony pixelů. Astronomové zveřejnili největší mapu vesmíru

Vědci dokončili jeden z nejambicióznějších vědeckých projektů současnosti – rozsáhlou mapu, která zachycuje tři čtvrtiny oblohy a většinu viditelných objektů na ní.
před 19 hhodinami

Při červnové vlně veder zemřelo v Česku více lidí, než je obvyklé

Český statistický úřad tento týden zveřejnil data o úmrtnosti za duben až červen. Čísla ukazují, kolik lidí umřelo v průběhu první letošní vlny veder na konci června, a zasazují je do kontextu úmrtí v celé Evropě ve stejném období.
před 20 hhodinami
Doporučujeme

Když zatmění měnilo dějiny. Tři příběhy, v nichž temnota ve dne ovlivnila historii

Zatímco v současnosti se zatmění Slunce chápe většinou už jen jako velký spektákl, tak v minulosti taková událost doslova „psala dějiny“.
8. 4. 2024Aktualizovánovčera v 11:13

Sopka Santorini chrlila stovky let masivní množství jedů. Přesto ji kolonizoval život

Vulkán Santorini ve Středozemním moři měl po tisíce let přes extrémně toxické podmínky velmi bujný ekosystém složený z organismů, které se dokázaly na toto prostředí adaptovat, ukázala studie.
včera v 11:00

Motýli se kvůli změně klimatu i intenzivnímu zemědělství přesouvají

Na lidmi způsobené klimatické změny reagují i motýli, v přírodě se přesouvají do jiných lokalit. Vadí jim vysoké teploty, sucho nebo třeba časný nástup oteplování po zimě. Vyplývá to z mezinárodní studie, na níž se podíleli i čeští experti. Analyzovali 1758 druhů motýlů ve 105 zemích. Zjistili, že osmdesát procent přesunů motýlů souvisí právě s klimatickými změnami.
včera v 08:44
Doporučujeme

Zatmění Slunce přinese „býčí rohy“ a dva soumraky. Jak se připravit?

Výjimečný souběh dvou zajímavých astronomických událostí se odehraje na obloze ve středu večer. Nejprve oblohu ztemní zatmění Slunce, jen aby ji poté rozzářily Slzy svatého Vavřince, neboli meteorický roj Perseidů. Přinášíme užitečné rady a informace.
11. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.