Mezinárodní vesmírná stanice dosluhuje, varuje Rusko. Její opuštění do roku 2025 ale nehrozí

Šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin odmítá jako předčasné úvahy o konci využívání Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) po roce 2025. Dal to najevo na Facebooku poté, co se v ruských médiích rozvinuly spekulace o blížícím se konci orbitálního komplexu vyvolané výroky vysokého představitele ruské kosmické korporace RKK Eněrgija Vladimira Solovjova.

První náměstek generálního konstruktéra korporace Solovjov, který má na starosti činnost ruské sekce ISS, ve zprávě přednesené minulý týden na zasedání Rady pro vesmír Ruské akademie věd mimo jiné poukázal na to, že různé prvky stanice stárnou a vypovídají službu. Tuto část z jeho materiálu otiskl portál Naučnaja Rossija.

Solovjov řekl, že už nyní je na ISS řada prvků, které jsou vážně poškozené a přestávají fungovat. Podle jeho názoru přitom mnohé z nich nelze nahradit. K tomu poznamenal, že po roce 2025 se předpokládá lavinové selhání mnoha prvků na palubě ISS, a odhadl další financování stanice na deset až patnáct miliard rublů (přibližně tři až 4,5 miliardy korun).

Konec se blíží, ale Rusko se tomu snaží bránit

V reakci na ohlas, který měla tato slova v médiích, Solovjov agentuře TASS řekl, že se jedná o nepřesnou interpretaci jeho vystoupení. „O žádném zastavení činnosti ISS se nehovoří, stejně jako se nemluví o přerušení partnerských vztahů,“ uvedl. Upozornil, že takové rozhodnutí může být přijato jen na vládní úrovni po podrobném zvážení možných řešení a po posouzení s partnery zapojenými do programu ISS.

Řeči o konci využívání orbitální stanice posléze jednoznačně odmítl i šéf Roskosmosu. „Samozřejmě některé moduly ISS výrazně překročily stanovenou životnost (15 let) a my monitorujeme jejich technický stav. Myslím si však, že na to odepisovat stanici je ještě příliš brzy,“ napsal Rogozin na Facebooku.

Poznamenal také, že velký potenciál komplexu vidí v rozvoji kosmické turistiky a v zapojení soukromých společností, o čemž by se mělo začít diskutovat v příštím roce. Připomněl rovněž, že na jaře se konečně chystá z kosmodromu Bajkonur vypuštění dlouho připravovaného nového ruského modulu pro ISS Nauka.

ISS už přesluhuje

Smlouvu o zřízení ISS podepsali ve Washingtonu v lednu 1998 představitelé 14 zemí a agentur pro kosmické lety. Prvním krokem bylo v listopadu téhož roku vynesení ruského modulu Zarja (Úsvit) na oběžnou dráhu. Trvale je stanice obydlená od 2. listopadu 2000. Životnost ISS byla původně do roku 2016, postupně se ji ale podařilo prodloužit nejprve do roku 2020 a naposledy do roku 2024.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Předškolákům AI králíček radí se sexem, další hlásá čínskou propagandu

Hračky, které jsou vybavené nějakou formou umělé inteligence, se stávají hitem letošních Vánoc. Horší dárek ale dát dětem nemůžete, varují vědci i spotřebitelské organizace. Příkladů, kdy se hračky vymkly kontrole a komunikovaly s dětmi zcela nevhodnými způsoby, je totiž podle expertů obrovské množství.
před 6 hhodinami

Povodně zabily desetinu ohrožených orangutanů na Sumatře, bojí se vědci

Ničivé povodně v Indonésii mohly podle vědců zahubit až desetinu populace orangutanů, kteří jsou na Sumatře na pokraji vyhynutí. Napsala to agentura AFP. Při záplavách, které od konce listopadu pustoší severozápad tohoto indonéského ostrova, přišlo o život téměř tisíc lidí a více než 220 dalších je nadále nezvěstných.
před 7 hhodinami

Očkování proti covidu děti chrání, zjistil Kennedyho úřad. Přesto ho už nedoporučuje

Nová zpráva amerických Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pojmenovává, jak účinná je ochrana dětí před nemocí covid-19, pokud se nechají očkovat aktuální verzí vakcíny – oproti těm, které očkované nejsou.
před 9 hhodinami

„Hobity“ nevyhubil Sauron, ale tisíce let trvající sucho

Záhada zmizení pravěkých příbuzných lidí z ostrova Flores je zřejmě vyřešená. Trpasličí lovce pralesních slonů pravděpodobně zničilo dlouhodobé sucho, na které se nedokázali adaptovat.
13. 12. 2025

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
12. 12. 2025

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
12. 12. 2025

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
12. 12. 2025

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025
Načítání...