Vědci poprvé poukázali na možnou spojitost mezi množstvím mikroorganismů ve střevech a používáním běžných úklidových prostředků v domácnostech. Novou studii publikoval časopis Environmental Science and Technology Letters.
Chemikálie používané při úklidu zřejmě ovlivňují dětský mikrobiom, naznačila studie
O střevní mikrobiom se v posledních letech zajímají vědci stále častěji. Přibývá totiž důkazů, že jeho složení má vliv na celou řadu tělesných procesů – od imunity přes vznik obezity nebo astmatu až po silné záněty.
Nová studie se zaměřila na to, jak mikrobiom malých dětí ovlivňují chemikálie, které se běžně vyskytují v domácnostech. Celkem měli vědci k dispozici vzorky krve a stolice od 69 batolat a předškoláků. U těch pak změřili hladiny látek, které běžně obsahují například prací prostředky, leštidla nebo nejrůznější čistidla.
Nejčastěji tyto přípravky obsahovaly ftaláty a takzvané perfluorované látky známé pod zkratkou PFAS.
Odlišné hladiny mikroorganismů
Ukázalo se, že děti, které měly v organismu více těchto chemikálií, mají mikrobiom jiný. Ty s vyšším množstvím PFAS trpěly menším množstvím bakterií a ty s vyšším množstvím ftalátů zase měly v mikrobiomu méně mikroskopických hub, jež normálně bývají jeho součástí.
„Obzvlášť korelace mezi chemikáliemi a poklesem rozmanitosti bakterií byla výrazná a potenciálně nejzávažnější,“ poznamenala hlavní autorka výzkumu Courtney Gardnerová z Washingtonské státní univerzity.
Vědci přitom musejí pracovat s celou řadou nejistot: mikrobiom je totiž stále ještě nedostatečně prozkoumaný – jde o extrémně složitý systém, kde spolu reaguje množství druhů mikroskopických organismů. „Je možné, že mikroorganismy, kterých se to týká, nehrají v těle zásadní roli. Je ale také možné, že některý z nich má jedinečnou funkci a snížení jeho množství by mohlo mít významné zdravotní dopady,“ vysvětlila Gardnerová.
Vědce navíc překvapilo, že děti s velkým množstvím chemikálií v krvi měly ve střevě několik druhů bakterií, které mají schopnost čistit toxické látky. Tyto mikroorganismy se přitom v lidském střevě obvykle nenacházejí. „Mohlo by to znamenat, že se mikrobiom snaží opravovat sám sebe,“ domnívá se Gardnerová.
I když se expertům zatím v tomto ohledu nepodařilo prokázat příčinnou souvislost, jejich zjištění by mohla být základem pro další výzkum, který by to už dokázal.