Dvěma pětinám rostlinných druhů hrozí vyhynutí

Téměř čtyřiceti procentům rostlinných druhů hrozí vyhynutí, upozornila nová zpráva britské Královské botanické zahrady. Podle ní je potřeba začít okamžitě jednat a do ochrany přírody více investovat. Vědci také poukázali na to, že pouze malou část plodin lidstvo využívá jako potraviny či biopaliva.

Rostliny a houby tvoří základ života na Zemi. Představují totiž do značné míry nevyčerpatelnou zásobárnu potravin, léků či biopaliv. Ta by mohla lidstvu pomoct vypořádat se s různými problémy.

Možností, jak rostliny a houby využít k zajištění potravinové bezpečnosti či k boji proti změně klimatu, nicméně ubývá.

Naléhavá potřeba jednat

Zpráva Královské botanické zahrady se opírá o výzkum více než 200 expertů ve 42 zemích. Vyhynutí podle ní hrozí 39,4 procentům druhů cévnatých rostlin. Situace je tak mnohem vážnější, než se doposud předpokládalo – odhad z roku 2016 totiž hovořil o 21 procentech.

I když za daným nárůstem podle vědců může stát i schopnost sofistikovanějšího a lepšího odhadu, situace je vážná. Lidstvo žije ve věku vymírání, varoval profesor Alexandre Antonelli z Královské botanické zahrady.

Závěry zprávy jsou podle něj natolik alarmující, že je potřeba okamžitě jednat a do ochrany druhů více investovat „Ztrácíme závod s časem, protože druhy mizí rychleji, než jsme schopni je hledat a pojmenovávat,“  řekl Antonelli podle BBC.

Malé využití potenciálu rostlin

Zpráva také upozornila na to, že pouze malou část druhů využívá rostoucí světová populace jako potraviny či biopaliva. Výživový potenciál má přitom podle vědců více než sedm tisíc jedlých rostlin. 

Zhruba 2500 druhů by pak mohlo pro miliony lidí zajistit energii. K výrobě drtivé většiny biopaliv se přitom produkuje pouze šest plodin – kukuřice, cukrová třtina, sója, palmový olej, řepka a pšenice.

„V současnosti tuto zásobárnu tvořenou divokými druhy rostlin, o kterých máme stále větší povědomí, ignorujeme. Můžeme je přitom zkoumat pro dobro lidstva,“ podotkl doktor Colin Clubbe z Královské botanické zahrady. „Bez rostlin a hub bychom nepřežili, závisí na nich veškerý život,“ dodal Antonelli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Chlumský rybník se promění v útočiště původních druhů, hlavně mihulí a pstruhů

Z Chlumského rybníka u Volar na Prachaticku vznikne vodní oáza pro chráněnou mihuli potoční a pstruha obecného. Samotné obnově předcházel tříletý výzkum. Rybáři začali rybník vypouštět a odstraňují z něj současnou rybí obsádku, která neodpovídá přírodním podmínkám Šumavy. Vytvoří tak prostor pro původní druhy. Na projektu spolupracují vědci, město Volary, rybáři i Správa Národního parku Šumava.
před 9 hhodinami

Ceny Česká hlava získali vědci za výzkum lidské řeči, imunity i historie

Ceny Česká hlava získali letos vědci například za výzkum lidské řeči, imunity, reprodukce či za výzkum vedoucí k novým lékům. Národní cenu Česká hlava, kterou schválila v říjnu vláda, získal například Jan Černocký z Fakulty informačních technologií Vysokého učení technického v Brně za počítačové zpracování řeči.
před 16 hhodinami

Čínští vědci se v kosmu dostali na píď od absolutní nuly

Na čínské vesmírné stanici panovala nejnižší teplota ve známém vesmíru, pouhých deset biliontin stupně Celsia od absolutní nuly. Mohlo by to pomoci s vývojem nových kvantových technologií i lepších senzorů.
před 17 hhodinami

Lidé s rakovinou plic v sobě mají více mikroplastů, ukazuje výzkum

Mikroplastům se v moderním světě nedá vyhnout, drobné částečky umělých hmot jsou prakticky všudypřítomné. Nový evropský výzkum ukázal, že pacienti s rakovinou plic mají v plicních tkáních vyšší množství mikroplastů než zdraví lidé. Lékaře proto zajímá, jestli zde nemůže existovat nějaká souvislost.
před 18 hhodinami

Čeští vědci znovuobjevili „ztraceného“ vodního hlodavce z Etiopie

Téměř sto let vědci nezaznamenali žádný výskyt pozoruhodného vodního hlodavce z rodu Nilopegamys. Teď se ho podařilo znovuobjevit v biosférické rezervaci Yayu na jihozápadě Etiopie. Na nálezu mimořádně vzácného savčího rodu Nilopegamys se podílel etiopsko-český výzkumný tým včetně odborníků z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.
před 20 hhodinami

Vlny veder budou mnohem horší než to, co známe nyní, varuje německá studie

Extrémní vlny veder, které Evropa letos i v předchozích letech zažila, jsou pouze předzvěstí toho, co lidstvo v důsledku klimatických změn čeká. Tvrdí to autoři nové studie, která vyšla v odborném časopise Nature Communications. Podle nich v budoucnu budou vlny veder delší, rozsáhlejší a také mnohem závažnější.
před 21 hhodinami

Zlepšení kvality ovzduší by mohlo ročně zachránit přes devět milionů životů, odhadli vědci

Podle odhadů vědců z Cambridgeské univerzity by dodržování doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) týkajících se znečištění ovzduší mohlo v zemích s nízkými a středními příjmy každoročně zachránit více než devět milionů lidských životů.
10. 11. 2026‌‌

Na Marsu jsou zřejmě aktivní sopky. Zásadně to zvyšuje šanci na existenci života

Vědci na Marsu zaznamenali zvýšenou koncentraci chlorovodíku, což navzdory předchozím předpokladům naznačuje, že je planeta vulkanicky aktivní. Objev zároveň vyvolává otázku, jestli pod povrchem rudé planety nemohou existovat vhodné podmínky pro život.
10. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.