Vakovlci byli hubení a slabí, ukazuje analýza. Připomínali spíš lišku než vlka

Vakovlci, neboli tasmánští tygři, byli mnohem menší, než se traduje. A zdaleka nešlo o tak nebezpečné predátory, jak se v době, než vymřeli, lidé domnívali. Prokázala to rozsáhlá analýza jejich dochovaných pozůstatků.

Vakovlci vyhynuli přibližně před devadesáti lety. Měli pověst neúprosných predátorů a největších šelem Tasmánie. Jeden z mála dochovaných záběrů této šelmy, který pochází z jedné tasmánské zoo, popisuje zvíře jako „nebezpečného protivníka“.

A přesně tak vykreslovaly vakovlky i dobové prameny – jako zvířata rizikem rovná vlkovi nebo dokonce tygrovi. Jenže tohle všechno je nesmysl, jak zjistila studie zveřejněná v odborném časopise Proceedings of the Royal Society B.

Její autor Douglass Rovinsky z Monash University analyzoval a posléze digitalizoval 93 pozůstatků vakovlků, které se nacházejí v muzeích v šesti zemích světa. Zjistil, že průměrný vakovlk vážil mezi 14 a 21 kilogramy, zatímco dříve vědci předpokládali hmotnost mezi 25 a 29 kilogramy.

Menší rozměry mají samozřejmě i dopad na to, jakou roli mohl hrát vakovlk v ekosystému. Nový výzkum vrhá nové světlo i na jeho pohyblivost, lovecké strategie a schopnosti. Studie navíc popsala výrazný a dříve netušený sexuální dimorfismus, tedy značné rozdíly mezi samci a samicemi. Zatímco průměrná hmotnost samců byla 19,7 kilogramů, samic jen 13,7 kilogramů. To znamená, že samice vakovlků vážily podobně jako obézní kočky domácí nebo větší lišky obecné. 

Přírodovědci udávají hmotnostní hranici, pod kterou už predátoři nejsou schopni lovit větší kořist – je to 21 kilogramů. Průměrný vakovlk měl 16,7 kilogramů, takže se musel živit jinak.

Zdá se, že vakovlci fungovali jako specializovaní predátoři na malá zvířata a byli tedy svým loveckým chováním mnohem podobnější například kunám než vlkům či tygrům, s nimiž byli tak často srovnáváni.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
před 1 hhodinou

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
před 3 hhodinami

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
před 6 hhodinami
Načítání...