Vakovlci byli hubení a slabí, ukazuje analýza. Připomínali spíš lišku než vlka

Vakovlci, neboli tasmánští tygři, byli mnohem menší, než se traduje. A zdaleka nešlo o tak nebezpečné predátory, jak se v době, než vymřeli, lidé domnívali. Prokázala to rozsáhlá analýza jejich dochovaných pozůstatků.

Vakovlci vyhynuli přibližně před devadesáti lety. Měli pověst neúprosných predátorů a největších šelem Tasmánie. Jeden z mála dochovaných záběrů této šelmy, který pochází z jedné tasmánské zoo, popisuje zvíře jako „nebezpečného protivníka“.

A přesně tak vykreslovaly vakovlky i dobové prameny – jako zvířata rizikem rovná vlkovi nebo dokonce tygrovi. Jenže tohle všechno je nesmysl, jak zjistila studie zveřejněná v odborném časopise Proceedings of the Royal Society B.

Její autor Douglass Rovinsky z Monash University analyzoval a posléze digitalizoval 93 pozůstatků vakovlků, které se nacházejí v muzeích v šesti zemích světa. Zjistil, že průměrný vakovlk vážil mezi 14 a 21 kilogramy, zatímco dříve vědci předpokládali hmotnost mezi 25 a 29 kilogramy.

Menší rozměry mají samozřejmě i dopad na to, jakou roli mohl hrát vakovlk v ekosystému. Nový výzkum vrhá nové světlo i na jeho pohyblivost, lovecké strategie a schopnosti. Studie navíc popsala výrazný a dříve netušený sexuální dimorfismus, tedy značné rozdíly mezi samci a samicemi. Zatímco průměrná hmotnost samců byla 19,7 kilogramů, samic jen 13,7 kilogramů. To znamená, že samice vakovlků vážily podobně jako obézní kočky domácí nebo větší lišky obecné. 

Přírodovědci udávají hmotnostní hranici, pod kterou už predátoři nejsou schopni lovit větší kořist – je to 21 kilogramů. Průměrný vakovlk měl 16,7 kilogramů, takže se musel živit jinak.

Zdá se, že vakovlci fungovali jako specializovaní predátoři na malá zvířata a byli tedy svým loveckým chováním mnohem podobnější například kunám než vlkům či tygrům, s nimiž byli tak často srovnáváni.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Předškolákům AI králíček radí se sexem, další hlásá čínskou propagandu

Hračky, které jsou vybavené nějakou formou umělé inteligence, se stávají hitem letošních Vánoc. Horší dárek ale dát dětem nemůžete, varují vědci i spotřebitelské organizace. Příkladů, kdy se hračky vymkly kontrole a komunikovaly s dětmi zcela nevhodnými způsoby, je totiž podle expertů obrovské množství.
před 21 hhodinami

Povodně zabily desetinu ohrožených orangutanů na Sumatře, bojí se vědci

Ničivé povodně v Indonésii mohly podle vědců zahubit až desetinu populace orangutanů, kteří jsou na Sumatře na pokraji vyhynutí. Napsala to agentura AFP. Při záplavách, které od konce listopadu pustoší severozápad tohoto indonéského ostrova, přišlo o život téměř tisíc lidí a více než 220 dalších je nadále nezvěstných.
před 23 hhodinami

Očkování proti covidu děti chrání, zjistil Kennedyho úřad. Přesto ho už nedoporučuje

Nová zpráva amerických Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pojmenovává, jak účinná je ochrana dětí před nemocí covid-19, pokud se nechají očkovat aktuální verzí vakcíny – oproti těm, které očkované nejsou.
včera v 09:37

„Hobity“ nevyhubil Sauron, ale tisíce let trvající sucho

Záhada zmizení pravěkých příbuzných lidí z ostrova Flores je zřejmě vyřešená. Trpasličí lovce pralesních slonů pravděpodobně zničilo dlouhodobé sucho, na které se nedokázali adaptovat.
13. 12. 2025

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
12. 12. 2025

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
12. 12. 2025

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
12. 12. 2025

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025
Načítání...