Florida do močálů vypustí tři čtvrtě miliardy geneticky upravených komárů. Místní protestují

Americké úřady definitivně schválily plány na vypuštění stovek milionů komárů do oblasti Florida Keys v letech 2021–⁠2022. Proti záměru přitom ostře vystupovaly skupiny odpůrců z řad environmentalistů i místních obyvatel.

Pilotní projekt pro floridské močály schválila letos v květnu vládní agentura EPA. Jeho cílem je otestovat v reálných podmínkách, jestli je možné využít geneticky vylepšené komáry k tomu, aby se omezilo jejich množství v přírodě. Druh komár tropický je totiž přenašečem celé řady smrtících chorob, jako je žlutá horečka, zika, horečka dengue nebo arbovirus chikungunya.

Vědci pro tento účel geneticky vytvořili komáry označené jako OX5034. V jejich DNA provedli několik změn, které zaručují, že budou plodit jen samičí potomky, kteří ale zahynou již v larválním stadiu –⁠ a to znamená, že nikdy nedorostou velikosti, kdy už sají krev a přenáší choroby.

Komáry vytvořila v laboratořích britská, Američany vlastněná, společnost Oxitec. Ta už dostala povolení využít je také na další lokalitě, v texaské Harris County.

EPA to schvalovala několik let, posuzovala přitom dopady jak na člověka, tak na přírodu. „Jde o skvělý vývoj, protože naše práce je výsledkem více než desetiletého přelomového výzkumu stovek úžasných lidí z mnoha zemí světa. Všichni chtějí chránit naše komunity před zikou, dengue, žlutou horečkou a dalšími chorobami, které komáři přenášejí,“ uvedl ředitel Oxitecu Grey Frandsen v tiskové zprávě.

„Experiment v duchu Jurského parku“

Za skvělý ho ale rozhodně nepovažují všichni. „S urgentní krizí, které čelí náš národ i stát Florida –⁠ pandemie koronaviru, rasová nespravedlnost, klimatická změna –⁠ naše úřady využily dolary daňových poplatníků na to, aby provedly experiment v duchu Jurského parku,“ kritizuje záměry Jaydee Hansonová, ředitelka organizace International Center for Technology Assessment and Center for Food Safety.

„Co by se mohlo pokazit? Nevíme, protože Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) protizákonně odmítla analyzovat environmentální rizika,“ dodává.

Proč takový risk?

Projekt, který zní jeho kritikům příliš riskantně, nicméně schválilo už sedm amerických vládních agentur. Představuje reakci na situaci před deseti lety, kdy se na Floridě objevily lokální případy horečky dengue –⁠ a úřady nedokázaly situaci vyřešit pomocí klasických osvědčených způsobů, jako jsou insekticidy.

Oxitec už tyto geneticky upravené komáry testoval i v „poli“, a to na Kajmanských ostrovech, v Panamě a Brazílii –⁠ všude podle vyjádření společnosti všechno fungovalo skvěle.
Autoři projektu se neobávají ani narušení potravinového řetězce na Floridě; komár tropický totiž tvoří jen asi jedno procento všech komárů v tomto prostředí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Začíná Týden Akademie věd, zdarma nabízí stovky akcí po celém Česku

Tradiční akce Týden Akademie věd České republiky letos nabízí stovky přednášek, výstav i prohlídek míst, kam se veřejnost běžně nedostane. Žádná z akcí není zpoplatněná, lidé tak mohou zjistit, jak vypadá špičková tuzemská věda, zcela zdarma.
před 56 mminutami

Skoro tři miliony „úhořů“ na jednom místě. Vědci popsali obří mumraj u Tasmánie

Mořští biologové zdokumentovali hejno téměř tří milionů ryb, které se pravidelně objevuje u jedné podmořské hory poblíž pobřeží Tasmánie jižně od Austrálie. Vědci dokázali spočítat, kolik tvorů hejno tvoří, díky kombinaci hned několika metod.
před 2 hhodinami

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
včera v 09:00‌‌

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.