Florida do močálů vypustí tři čtvrtě miliardy geneticky upravených komárů. Místní protestují

Americké úřady definitivně schválily plány na vypuštění stovek milionů komárů do oblasti Florida Keys v letech 2021–⁠2022. Proti záměru přitom ostře vystupovaly skupiny odpůrců z řad environmentalistů i místních obyvatel.

Pilotní projekt pro floridské močály schválila letos v květnu vládní agentura EPA. Jeho cílem je otestovat v reálných podmínkách, jestli je možné využít geneticky vylepšené komáry k tomu, aby se omezilo jejich množství v přírodě. Druh komár tropický je totiž přenašečem celé řady smrtících chorob, jako je žlutá horečka, zika, horečka dengue nebo arbovirus chikungunya.

Vědci pro tento účel geneticky vytvořili komáry označené jako OX5034. V jejich DNA provedli několik změn, které zaručují, že budou plodit jen samičí potomky, kteří ale zahynou již v larválním stadiu –⁠ a to znamená, že nikdy nedorostou velikosti, kdy už sají krev a přenáší choroby.

Komáry vytvořila v laboratořích britská, Američany vlastněná, společnost Oxitec. Ta už dostala povolení využít je také na další lokalitě, v texaské Harris County.

EPA to schvalovala několik let, posuzovala přitom dopady jak na člověka, tak na přírodu. „Jde o skvělý vývoj, protože naše práce je výsledkem více než desetiletého přelomového výzkumu stovek úžasných lidí z mnoha zemí světa. Všichni chtějí chránit naše komunity před zikou, dengue, žlutou horečkou a dalšími chorobami, které komáři přenášejí,“ uvedl ředitel Oxitecu Grey Frandsen v tiskové zprávě.

„Experiment v duchu Jurského parku“

Za skvělý ho ale rozhodně nepovažují všichni. „S urgentní krizí, které čelí náš národ i stát Florida –⁠ pandemie koronaviru, rasová nespravedlnost, klimatická změna –⁠ naše úřady využily dolary daňových poplatníků na to, aby provedly experiment v duchu Jurského parku,“ kritizuje záměry Jaydee Hansonová, ředitelka organizace International Center for Technology Assessment and Center for Food Safety.

„Co by se mohlo pokazit? Nevíme, protože Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) protizákonně odmítla analyzovat environmentální rizika,“ dodává.

Proč takový risk?

Projekt, který zní jeho kritikům příliš riskantně, nicméně schválilo už sedm amerických vládních agentur. Představuje reakci na situaci před deseti lety, kdy se na Floridě objevily lokální případy horečky dengue –⁠ a úřady nedokázaly situaci vyřešit pomocí klasických osvědčených způsobů, jako jsou insekticidy.

Oxitec už tyto geneticky upravené komáry testoval i v „poli“, a to na Kajmanských ostrovech, v Panamě a Brazílii –⁠ všude podle vyjádření společnosti všechno fungovalo skvěle.
Autoři projektu se neobávají ani narušení potravinového řetězce na Floridě; komár tropický totiž tvoří jen asi jedno procento všech komárů v tomto prostředí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 10 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 11 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 13 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 13 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 17 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 19 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
3. 6. 2026

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
3. 6. 2026
Načítání...