Jed plivající dinosaurus z Jurského parku vypadal úplně jinak. Vědci rekonstruovali opravdovou podobu Dilophosaura

Dinosaurus známý jako Dilophosaurus se objevil v řadě filmů – asi nejslavnější je jeho scéna z Jurského parku. Tam ho zobrazili jako jed plivajícího predátora s pohyblivým límcem kolem krku a dvěma výraznými hrboly na lebce. Nový výzkum ukazuje, že se Jurský park, jako u řady jiných dinosaurů, i u něj zmýlil.

Ve slavném filmu byl Dilophosaurus menší než člověk – ale nová analýza ukazuje, že ve skutečnosti byl tento dinosaurus největším suchozemským tvorem své doby. Měřil víc než šest metrů a měl hodně společného s moderními ptáky, prokazuje studie vydaná v odborném časopise Journal of Paleontology.

Dilophosauři žili na Zemi v době před 183 miliony lety, tato éra patří do období mladší jury. Přes jejich mediální slávu jsou pro vědu stále záhadou, až doposud paleontologové ani pořádně netušili, kam je mezi dinosaury zařadit. „Je to nejslavnější nejméně prozkoumaný dinosaurus,“ uvedl hlavní autor práce Adam Marsh. „Až doteď nikdo netušil, jak vypadal a jak vznikal,“ dodal vědec.

Marshův tým prozkoumal detailně pět nejlépe dochovaných koster tohoto tvora. V Jurském parku využili nejstarší pokusy o rekonstrukci, z nichž vyplývalo, že to byl malý dinosaurus s křehkým hrudníkem a slabými čelistmi – z toho autoři a vědečtí poradci filmu odvodili, že si musel v lovu pomáhat jedem, aby nějak tyto nevýhody kompenzoval. Adam Marsh ale zjistil v podstatě pravý opak: čelistní kosti naznačují, že jimi pohybovaly velmi silné kosti. Také kostra těla byla mnohem silnější, než říkaly starší výzkumy. A to znamená, že neměl důvod investovat energii do evoluce jedu – a nejspíš tedy žádný neplival a jde jen o fantazii filmařů. 

Právě pevná, ale současně lehká struktura kostí je podobná moderním ptákům, také oni mají kosti duté naplněné vzduchem. Dilophosaurus měl v kostech jakési vzduchové kapsy, které řadě ptačích druhů slouží například k vydávání zvuků, rozptylování tepla anebo k pohybu kůže například pro namlouvací rituály. Marshův tým se domnívá, že Dilophosaurus mohl být schopen něčeho podobného.

Další omyly Jurského parku

Série Jurských parků přináší poznání, které vychází ze své doby – v současnosti je tedy už řada pokusů o rekonstrukci podoby dinosaurů značně překonaná.

Spinosaurus byl spíš krokodýl

Spinosaurus patří mezi nejpopulárnější dinosaury vůbec a přispěla k tomu zejména jeho role ve filmu – objevil se jako „hlavní padouch“ ve snímku Jurský park 3 z roku 2001. V něm byl tento asi 15 metrů dlouhý a 10 tun vážící predátor schopný porazit i tyranosaura:


Nový výzkum z letošního roku ale ukázal, že spinosaurus byl spíš než větší bratranec T-rexe „říční monstrum“, způsobem života zřejmě značně podobné dnešním krokodýlům. Na základě studie pak National Geographic vytvořil i působivou vizualizaci:


„Tento dinosaurus aktivně pronásledoval kořist ve vodě – nečekal jen na mělčině, až k němu ryby samy připlavou. Většinu svého života zřejmě strávil ve vodě,“ popsali vědci.

T-rex byl barevnější a víc ptačí

V době, kdy první Jurský park vznikal, znali vědci jen sedm koster tyranosaura – v současnosti je jich třikrát tolik. Z jejich studie vyplývá, že T-rex nebyl zřejmě zdaleka tak robustní, jak ho film představil, a byl více podobný velkým nelétavým ptákům.

„Je možné, že měl peří, byl růžový a tancoval, aby tak přilákal samice,“ popsal nedávno nový pohled paleontolog Jack Horner, který byl vědeckým poradcem Jurského parku. „A to je proti filmům teda pořádná změna,“ dodal vědec v rozhovoru pro web Bussines Insider.

Hlava tyranosaura
Zdroj: Manchester University

Navíc podle vědců nemohl ani pronásledovat svou kořist rychlým během, jak ukazují filmy – vůbec totiž zřejmě běhat neuměl, zato se pohyboval velice rychlou chůzí.

Přerostlí velociraptoři

Velocirapoři v Jurském parku fungují jako největší hrozba: jsou nejen silní a rychlí, ale také inteligentní a schopní spolupráce. Ve skutečnosti by ale zřejmě tolik strachu nenaháněli – filmaři totiž značně přecenili jejich rozměry. Reální velociraptoři bylo velcí asi jako dnešní krocani a navíc podobně opeření; vážili kolem 15 kilogramů.

Novější rekonstrukce velociraptora
Zdroj: Fred Wierum/ Wikimedia Commons

Právě nedostatek opeření je věc, kterou paleontologové filmovým velociraptorům vyčítají nejvíc – že peří měli, totiž naznačovala řada důkazů už v době, kdy filmy vznikaly.

Lehce pomýlení brachiosauři

Také u velkých býložravých brachiosarů se tvůrci filmu dopustili několika omylů. Tím největším je, že brachiosauří nekýchali, jak Jurský park naznačuje. Aby měl vzduch takovou sílu, aby explozivně vyletěl několik metrů jejich krkem, představovalo by to takovou energii, že by to s největší pravděpodobností poškodilo jejich mozek.

Neexistují také důkazy, že by se tito obří a těžcí dinosauři byli schopní stavět na zadní nohy – toto chování odpovídá spíše gigantickým vymřelým lenochodům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 11 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 13 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 15 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 15 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 16 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 18 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...