Čeští vědci popsali dva nové druhy žab. Miniaturní afroskokani jsou kriticky ohrožení

Dva nové druhy žab popsal tým vědců v čele s Václavem Gvoždíkem z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR. Miniaturní žabky z rodu afroskokanů našli v horských mlžných lesích na pomezí Kamerunu a Nigérie. O objevu, na kterém se kromě Čechů podíleli vědci ze Švýcarska, Spojených států a Kamerunu, informovala Akademie věd.

Kamerunské hory jsou domovem mnoha endemických, tedy jinde se nevyskytujících druhů. Vědci na žabky, které mají velikost do dvou centimetrů a žijí v oblastech okolo 2000 metrů nad mořem, narazili při terénním výzkumu.

„Miniaturní velikost nově popsaných žab a malý areál jejich výskytu v odlehlých afrických horách byly hlavními příčinami, proč zůstaly žáby tak dlouho přehlížené. Rovněž najít je v jejich biotopu, husté nízké vegetaci kolem horských potoků, nebylo vůbec jednoduché,“ popsal Gvoždík.

Dospělý afroskokan tajemný
Zdroj: Ústav biologie obratlovců AV ČR

Vědci žabkám navrhli latinský název Phrynobatrachus arcanus – v češtině afroskokan tajemný. Druhý objevený druh afroskokana se jmenuje Phrynobatrachus mbabo – afroskokan Mbabo, neboť pochází z hory Tchabal Mbabo. Výzkumníkům se ho podařilo popsat díky muzejnímu materiálu ze sbírek přírodovědeckého muzea v Bonnu.

„Význam muzejních sbírek jakožto Noemovy archy biodiverzity roste především v podobných případech, kdy druh uložený v muzejní sbírce z dřívějších terénních výzkumů může být v přírodě již vyhynulý či na pokraji vyhynutí a muzejní exempláře pak zůstávají jedinými doklady jeho existence,“ uvedl Gvoždík.

Ohrožení nemocí i nedostatkem vody

Oba druhy žabek patří podle odborníků mezi kriticky ohrožené. Nebezpečí pro ně představuje například houbové onemocnění kůže – chytridiomykóza, které bylo v Kamerunských horách zjištěno v posledních letech. Problém je i úbytek vody v přírodě.

Článek o objevu publikoval odborný časopis PeerJ — the Journal of Life and Environmental Sciences.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 11 hhodinami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 16 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 17 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 17 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
19. 3. 2026

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
19. 3. 2026
Načítání...