Čeští vědci popsali dva nové druhy žab. Miniaturní afroskokani jsou kriticky ohrožení

Dva nové druhy žab popsal tým vědců v čele s Václavem Gvoždíkem z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR. Miniaturní žabky z rodu afroskokanů našli v horských mlžných lesích na pomezí Kamerunu a Nigérie. O objevu, na kterém se kromě Čechů podíleli vědci ze Švýcarska, Spojených států a Kamerunu, informovala Akademie věd.

Kamerunské hory jsou domovem mnoha endemických, tedy jinde se nevyskytujících druhů. Vědci na žabky, které mají velikost do dvou centimetrů a žijí v oblastech okolo 2000 metrů nad mořem, narazili při terénním výzkumu.

„Miniaturní velikost nově popsaných žab a malý areál jejich výskytu v odlehlých afrických horách byly hlavními příčinami, proč zůstaly žáby tak dlouho přehlížené. Rovněž najít je v jejich biotopu, husté nízké vegetaci kolem horských potoků, nebylo vůbec jednoduché,“ popsal Gvoždík.

Dospělý afroskokan tajemný
Zdroj: Ústav biologie obratlovců AV ČR

Vědci žabkám navrhli latinský název Phrynobatrachus arcanus – v češtině afroskokan tajemný. Druhý objevený druh afroskokana se jmenuje Phrynobatrachus mbabo – afroskokan Mbabo, neboť pochází z hory Tchabal Mbabo. Výzkumníkům se ho podařilo popsat díky muzejnímu materiálu ze sbírek přírodovědeckého muzea v Bonnu.

„Význam muzejních sbírek jakožto Noemovy archy biodiverzity roste především v podobných případech, kdy druh uložený v muzejní sbírce z dřívějších terénních výzkumů může být v přírodě již vyhynulý či na pokraji vyhynutí a muzejní exempláře pak zůstávají jedinými doklady jeho existence,“ uvedl Gvoždík.

Ohrožení nemocí i nedostatkem vody

Oba druhy žabek patří podle odborníků mezi kriticky ohrožené. Nebezpečí pro ně představuje například houbové onemocnění kůže – chytridiomykóza, které bylo v Kamerunských horách zjištěno v posledních letech. Problém je i úbytek vody v přírodě.

Článek o objevu publikoval odborný časopis PeerJ — the Journal of Life and Environmental Sciences.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Červi i „pavouci“. Vědci popsali hlubiny moře, do nichž chtějí proniknout těžaři

Pět let trval výzkum mořského dna v Tichém oceánu, kde se má v budoucnu těžit. Vědci se snažili shrnout, jaké dopady bude mít tato činnost na přítomné ekosystémy, které ještě ani nestihli zcela popsat.
před 7 mminutami

Vědci přišli na to, co způsobuje myokarditidu po očkování proti covidu

Mezi nejvážnějšími zdravotními komplikacemi, jež jsou vzácně spojené s očkování proti covidu, jsou srdeční problémy. Že existují, bylo popsáno mnohokrát, teď ale vědci vysvětlili, jak a proč tyto obtíže vznikají.
před 43 mminutami

Předškolákům AI králíček radí se sexem, další hlásá čínskou propagandu

Hračky, které jsou vybavené nějakou formou umělé inteligence, se stávají hitem letošních Vánoc. Horší dárek ale dát dětem nemůžete, varují vědci i spotřebitelské organizace. Příkladů, kdy se hračky vymkly kontrole a komunikovaly s dětmi zcela nevhodnými způsoby, je totiž podle expertů obrovské množství.
před 22 hhodinami

Povodně zabily desetinu ohrožených orangutanů na Sumatře, bojí se vědci

Ničivé povodně v Indonésii mohly podle vědců zahubit až desetinu populace orangutanů, kteří jsou na Sumatře na pokraji vyhynutí. Napsala to agentura AFP. Při záplavách, které od konce listopadu pustoší severozápad tohoto indonéského ostrova, přišlo o život téměř tisíc lidí a více než 220 dalších je nadále nezvěstných.
včera v 11:20

Očkování proti covidu děti chrání, zjistil Kennedyho úřad. Přesto ho už nedoporučuje

Nová zpráva amerických Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pojmenovává, jak účinná je ochrana dětí před nemocí covid-19, pokud se nechají očkovat aktuální verzí vakcíny – oproti těm, které očkované nejsou.
včera v 09:37

„Hobity“ nevyhubil Sauron, ale tisíce let trvající sucho

Záhada zmizení pravěkých příbuzných lidí z ostrova Flores je zřejmě vyřešená. Trpasličí lovce pralesních slonů pravděpodobně zničilo dlouhodobé sucho, na které se nedokázali adaptovat.
13. 12. 2025

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
12. 12. 2025

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
12. 12. 2025
Načítání...