Američané umírají dřív. Mohou za to drogy a sebevraždy

Spojené státy americké se potýkají s drogovou krizí a výrazně také přibývá úmrtí kvůli sebevraždám. Tyto dva faktory způsobily, že v USA po sto letech začala klesat průměrná délka dožití. Novou zprávu k tématu vytvořila federální organizace Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC).

Autoři zprávy vycházeli z úmrtních zpráv ze všech amerických států. Z těchto dat vyšlo, že naděje dožití v USA poklesla mezi roky 2016 a 2017 z 78,7 let na 78,6 let. Za tuto změnu k horšímu mohou jen muži, u nichž klesla ze 76,2 na 76,1 let. U žen se naděje dožití nezměnila, stále dosahuje 81,1 let. 

Za 74 procent všech úmrtí ve Spojených státech může pouhých deset příčin, ty se od poslední zprávy CDC nezměnily. Jsou jimi sestupně srdeční poruchy, rakovina, nezáměrná zranění, chronické dýchací problémy, mrtvice, Alzheimerova choroba, cukrovka, chřipka, zápal plic, nemoci ledvin a sebevraždy. Množství úmrtí u všech příčin kromě tří stouplo: výjimkou jsou rakovina, u níž došlo k poklesu, a nemoci srdce a ledvin, kde se nic nezměnilo.

Největší nárůst o 9,6 procenta na 70 237 případů v roce 2017 zaznamenala úmrtí na předávkování drogami. To se odrazilo právě v kategorii „nezáměrná zranění“, kam CDC drogy řadí. Počet úmrtí na předávkování stoupá už od roku 1999, nejvíce v poslední době stoupá množství úmrtí na takzvané „syntetické opiáty jiné než metadon“, což je například oblíbená droga fentanyl. Od roku 2013 počet úmrtí kvůli této kategorii drog stoupl asi o 71 procent.

Meziročně od roku 2017 stoupl i počet dokonaných sebevražd, a to o 3,7 procenta. Nevypadá to jako tak velká změna, ale podle CDC je problém lépe vidět při pohledu na delší časové údobí. Od roku 1999 do roku 2016 se počet Američanů, kteří si dobrovolně vezmou život, zvýšil o 30 procent.

CDC doufá, že se mu podaří tento znepokojivý trend jak v drogách, tak i v sebevraždách zvrátit tím, že pošle víc peněz do oblastí nejvíce sužovaných těmito zdravotními problémy. Mířit by měly do výzkumu i do pomoci lidem s těmito problémy.

Věda ve službách občanů

Během celého dvacátého století naděje dožití ve Spojených státech stále stoupala. Jedinou výjimkou bylo období kolem roku 1918, kdy zemi zasáhla epidemie španělské chřipky. Tento trend pokračoval i na začátku jednadvacátého století, ale kolem roku 2012 se nárůst zastavil. Od roku 2015 začal průměrný věk dožití klesat.

Naděje dožití neboli střední délka života je statistický údaj, který udává, jaký je předpokládaný průměrný věk, jehož se dožívají občané nějakého státu. Jeho hodnotu ovlivňuje řada faktorů, od čistoty přírody přes kvalitu lékařské péče a stravy, ekonomiky země až po válku.

„Tento údaj nám dává vhled na celkové zdraví národa. A tyto smutné statistiky jsou pro nás budíčkem, že přicházíme o příliš mnoho Američanů, příliš brzo a příliš často, kvůli problémům, kterým přitom umíme předcházet. CDC je rozhodnuto nasadit vědu do služby občanům Spojených států a jejich zdraví, aby vedli delší a zdravější životy,“ uvedl Robert Redfield.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 6 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 9 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 11 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 11 hhodinami
Načítání...