Američané umírají dřív. Mohou za to drogy a sebevraždy

Spojené státy americké se potýkají s drogovou krizí a výrazně také přibývá úmrtí kvůli sebevraždám. Tyto dva faktory způsobily, že v USA po sto letech začala klesat průměrná délka dožití. Novou zprávu k tématu vytvořila federální organizace Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC).

Autoři zprávy vycházeli z úmrtních zpráv ze všech amerických států. Z těchto dat vyšlo, že naděje dožití v USA poklesla mezi roky 2016 a 2017 z 78,7 let na 78,6 let. Za tuto změnu k horšímu mohou jen muži, u nichž klesla ze 76,2 na 76,1 let. U žen se naděje dožití nezměnila, stále dosahuje 81,1 let. 

Za 74 procent všech úmrtí ve Spojených státech může pouhých deset příčin, ty se od poslední zprávy CDC nezměnily. Jsou jimi sestupně srdeční poruchy, rakovina, nezáměrná zranění, chronické dýchací problémy, mrtvice, Alzheimerova choroba, cukrovka, chřipka, zápal plic, nemoci ledvin a sebevraždy. Množství úmrtí u všech příčin kromě tří stouplo: výjimkou jsou rakovina, u níž došlo k poklesu, a nemoci srdce a ledvin, kde se nic nezměnilo.

Největší nárůst o 9,6 procenta na 70 237 případů v roce 2017 zaznamenala úmrtí na předávkování drogami. To se odrazilo právě v kategorii „nezáměrná zranění“, kam CDC drogy řadí. Počet úmrtí na předávkování stoupá už od roku 1999, nejvíce v poslední době stoupá množství úmrtí na takzvané „syntetické opiáty jiné než metadon“, což je například oblíbená droga fentanyl. Od roku 2013 počet úmrtí kvůli této kategorii drog stoupl asi o 71 procent.

Meziročně od roku 2017 stoupl i počet dokonaných sebevražd, a to o 3,7 procenta. Nevypadá to jako tak velká změna, ale podle CDC je problém lépe vidět při pohledu na delší časové údobí. Od roku 1999 do roku 2016 se počet Američanů, kteří si dobrovolně vezmou život, zvýšil o 30 procent.

CDC doufá, že se mu podaří tento znepokojivý trend jak v drogách, tak i v sebevraždách zvrátit tím, že pošle víc peněz do oblastí nejvíce sužovaných těmito zdravotními problémy. Mířit by měly do výzkumu i do pomoci lidem s těmito problémy.

Věda ve službách občanů

Během celého dvacátého století naděje dožití ve Spojených státech stále stoupala. Jedinou výjimkou bylo období kolem roku 1918, kdy zemi zasáhla epidemie španělské chřipky. Tento trend pokračoval i na začátku jednadvacátého století, ale kolem roku 2012 se nárůst zastavil. Od roku 2015 začal průměrný věk dožití klesat.

Naděje dožití neboli střední délka života je statistický údaj, který udává, jaký je předpokládaný průměrný věk, jehož se dožívají občané nějakého státu. Jeho hodnotu ovlivňuje řada faktorů, od čistoty přírody přes kvalitu lékařské péče a stravy, ekonomiky země až po válku.

„Tento údaj nám dává vhled na celkové zdraví národa. A tyto smutné statistiky jsou pro nás budíčkem, že přicházíme o příliš mnoho Američanů, příliš brzo a příliš často, kvůli problémům, kterým přitom umíme předcházet. CDC je rozhodnuto nasadit vědu do služby občanům Spojených států a jejich zdraví, aby vedli delší a zdravější životy,“ uvedl Robert Redfield.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 10 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 11 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 12 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 13 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 17 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 19 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
3. 6. 2026

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
3. 6. 2026
Načítání...