Nepřítomnost atmosféry a slabší gravitace ovlivňují dráhu letu částic vyvržené lávy při sopečné činnosti na Merkuru, proto se tam nevyskytují sopečné kužely jako na Zemi či Měsíci. Zjistil to česko-britský tým vědců, jehož výsledky publikoval časopis Geophysical Research Letters.
Proč nemá Merkur sopečné kužely? Na řešení otázky pracovali i čeští experti
Na Zemi jsou nejčastějším tvarem sopek takzvané sypané kužele, které vznikají, když se na povrch dostane malé množství magmatu bohatého na sopečné plyny. Ty roztrhají magma na drobné části, jež se po vyvržení hromadí v blízkosti místa erupce. Podobně je tomu na Marsu či Měsíci, ne však na Merkuru.
Merkur je planeta s podivnými podmínkami
Vědci z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR, Univerzity Karlovy a britské Open University za pomoci počítačových simulací zjišťovali, jak se sopečnou činností vyvržený materiál bude pohybovat v prostředí bez atmosféry a v gravitačním poli Merkuru, jež je přibližně třetinové oproti poli Země. Na Zemi tím pádem částice doletí jen stovky metrů od místa exploze, na Merkuru jsou to až desítky kilometrů.
„To, že částice doletí dále, znamená, že úlomky sopečných hornin jsou ukládány na mnohem větší plochu. Proto se v blízkosti sopečného kráteru nenahromadí dostatek materiálu, aby vznikl sopečný kužel v podobě, jak ho známe ze Země. Širší dolet sopečných částic proto způsobí, že případné sopky budou několik desítek kilometrů široké, ale maximálně desítky metrů vysoké. Jejich tvar tak nebude příliš výrazný,“ uvedl Ondřej Čadek z katedry geofyziky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.
Už brzy budeme vědět víc
„Představte si, že vysypete rovnoměrně kýbl písku na plochu talíře nebo fotbalového hřiště. Zatímco v prvním případě budete mít dost materiálu na vytvoření malého kužele písku, v druhém případně hřiště jen nepatrně poprášíte, a vrstva písku proto bude jen stěží viditelná. A tohle je i případ Merkuru,“ dodal hlavní autor studie Petr Brož z Geofyzikálního ústavu AV ČR.
V říjnu k Merkuru odstartovala evropsko-japonská sonda BepiColombo, jež má na palubě zařízení schopné detailně zachytit povrch planety. Může tak mimo jiné potvrdit, či vyvrátit závěry vědců.