Akademickou prémii, nejvýraznější vědecký grant v České republice, letos obdržela trojice vědců patřící k mezinárodním špičkám ve svých oborech: Jiří Hejnar z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR (AV ČR), Pavel Janoušek z Ústavu pro českou literaturu AV ČR a Martin Markl z Matematického ústavu AV ČR. Každý z laureátů získá až 30 milionů korun na výzkum v dalších šesti letech. Ocenění vědci převzali z rukou předsedkyně Akademie věd Evy Zažímalové.
Tři významní vědci dostali ocenění Akademická prémie. Na další výzkum získají až 30 milionů
Odborník na retroviry
Jiří Hejnar je významným genetikem. Od roku 1996 pracuje jako vedoucí Oddělení virové a buněčné genetiky v Ústavu molekulární genetiky, dlouhodobě je členem rady ústavu. „Předmětem našeho zájmu jsou retroviry, hojně studovaná skupina virů, jejichž dědičná informace zapsaná v molekulách RNA se přepíše do DNA, tedy zcela obráceně, než jsme zvyklí u jiných virů a organismů,“ popsal svůj výzkum. Retroviry svoji DNA začlení do DNA napadeného hostitele a vytvoří tzv. provirus.
Retroviry způsobují závažná onemocnění člověka jako HIV-1 a nemoci hospodářských zvířat, například leukémii skotu, koček či drůbeže. Při výzkumu podpořeném Akademickou prémií se Hejnarův tým zaměří mimo jiné na to, v jakém kontextu hostitelské DNA se začleněné proviry mohou přepisovat a tvořit potomstvo a co naopak podmiňuje umlčení proviru. „Dostáváme se tak k problému latence HIV-1, což je zásadní překážka na cestě k úspěšné léčbě infekce tímto virem,“ uvedl. Na výzkumu chce spolupracovat s českými, ale i německými, americkými či tchajwanskými partnery.
Expert na literaturu
Pavel Janoušek je předním odborníkem na literární a divadelní teorii a dějiny české literatury 20. století. Ve dvanáctileté historii Akademické prémie je teprve druhým laureátem z oblasti humanitních věd. K nejvýznamnějším výstupům jeho týmu patří čtyřdílné Dějiny české literatury 1945–1989. V současnosti připravuje projekt Česká literatura a kultura v protektorátu.
Akademická prémie týmu podle Janouška otevře možnost hlouběji se orientovat na literární a kulturní dějiny první poloviny 20. století, reflexi soudobých literárních dějin nebo proměn umělecké tvorby souvisejících s proměnou komunikace pod vlivem nových médií, ale i problematiku vztahu mezi textem a divadlem.
Specialista na operády
Martin Markl se specializuje na algebraickou topologii, homologickou algebru a matematickou fyziku. Zásadních výsledků dosáhl především ve spojitosti s operádami, což jsou množiny, které lze spojitě deformovat, aniž by se měnily jejich globální vlastnosti. „Příkladem takového prostoru je plovací kruh. Ten zůstane kruhem, ať jej nafoukneme sebevíc, pokud ovšem nepraskne – pak jeho deformace přestane být spojitá,“ přiblížil Markl.
Operády se hodí také ke studiu Feynmanových diagramů v teorii strun, vstupují i do teorie pole, vrcholových algeber i jiných oborů matematické fyziky. Výzkum podpořený Akademickou prémií se zaměří i na roli operád v ostatních oborech a na jejich obecné vlastnosti.
Akademická prémie se udílí dvanáctým rokem. Jejím smyslem je finančně i morálně podporovat vědeckou excelenci a vytvořit vědcům podmínky, aby mohli rozvinout svůj potenciál ve prospěch Akademie věd i celé české vědy. Obdržet ji mohou pouze jednou za život.