Dost krve pro všechny. Nově objevený enzym ze střev ji umí měnit na skupinu 0

Vědci jsou na stopě zcela nové metody, jak měnit krevní skupiny A, B a AB na univerzálně darovatelnou skupinu 0. Pokud uspějí, mohlo by to zásadně zjednodušit dárcovství a hlavně transfuze krve. Poprvé v dějinách by jí lidstvo mohlo mít dost pro všechny účely.

Mezinárodní vědecký tým oznámil, že objevil v lidském zažívacím traktu speciální enzymy. Ty umí odstranit z červených krvinek antigeny A a B třicetkrát účinněji než enzymy, které jsme znali doposud. Právě při odstranění antigenů se krev změní na skupinu 0.

Výzkum vedl profesor Stephen Withers z University of British Columbia. „Enzymy, které umožňují odstraňovat antigeny A a B z krvinek, nás velmi zajímají. Pokud tyto látky, které jsou vlastně jen obyčejné cukry, dokážeme odstranit, znamená to, že můžeme měnit krevní skupiny z A a B na 0,“ popsal Withers. „Vědci už po způsobu, jak z jakékoliv krve udělat univerzálně darovatelnou krev, pátrají delší dobu. Až doposud jim k tomu však chyběly nástroje, které by to dokázaly účinně a přitom bezpečně a ekonomicky,“ dodal vědec.

Aby zjistili, zda nějaký takový enzym v lidském těle není, sáhli po metagenomice. Tato technika umožňuje vzít všechny organismy z nějakého prostředí a získat jejich celkovou DNA. Díky tomu, že na rozdíl od klasických postupů, které analyzují ke studiu kultivované vzorky mikroorganismů, bere vzorky z reálného prostředí, umí metagenomika nacházet nové sekvence DNA, a tedy i nové druhy organismů.

„Díky tomu, že je naše síť tak velká, umožnilo nám to získat vzorky milionů mikroorganismů, aniž bychom potřebovali individuální kultury,“ uvedl Withers.

Pátrání po zázraku

Vědci zpočátku uvažovali o tom, že by zkusili získat vzorky od komárů a pijavic, tedy organismů, které umí přeměňovat krev. Nakonec ale našli nejlepší kandidáty na nečekaném místě, v lidských střevech. Jejich stěny jsou chráněné glykoproteiny jménem muciny. Některé z nich mají podobnou strukturu jako antigeny v krevních skupinách a A a B.

Když vědci tyto látky studovali, objevili úplně novou rodinu enzymů, které jsou mnohem účinnější v přeměně krevních skupin než doposud známé látky. „Teď pracujeme na tom, abychom to ověřili a připravili půdu pro potenciální větší klinické testy,“ uvedl výkumný tým. „Navíc plánujeme provádět řízenou evoluci. To znamená, že budeme šlechtit enzymy tak, abychom je naučili odstraňovat cukry ještě účinněji,“ dodávají výzkumníci.

Celý výzkum objevu, který byl oznámen v polovině srpna na zasedání Americké chemické společnosti, je teprve v začátcích, na aplikovatelné výsledky bude potřeba ještě několik let počkat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 20 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 20 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...