Dost krve pro všechny. Nově objevený enzym ze střev ji umí měnit na skupinu 0

Vědci jsou na stopě zcela nové metody, jak měnit krevní skupiny A, B a AB na univerzálně darovatelnou skupinu 0. Pokud uspějí, mohlo by to zásadně zjednodušit dárcovství a hlavně transfuze krve. Poprvé v dějinách by jí lidstvo mohlo mít dost pro všechny účely.

Mezinárodní vědecký tým oznámil, že objevil v lidském zažívacím traktu speciální enzymy. Ty umí odstranit z červených krvinek antigeny A a B třicetkrát účinněji než enzymy, které jsme znali doposud. Právě při odstranění antigenů se krev změní na skupinu 0.

Výzkum vedl profesor Stephen Withers z University of British Columbia. „Enzymy, které umožňují odstraňovat antigeny A a B z krvinek, nás velmi zajímají. Pokud tyto látky, které jsou vlastně jen obyčejné cukry, dokážeme odstranit, znamená to, že můžeme měnit krevní skupiny z A a B na 0,“ popsal Withers. „Vědci už po způsobu, jak z jakékoliv krve udělat univerzálně darovatelnou krev, pátrají delší dobu. Až doposud jim k tomu však chyběly nástroje, které by to dokázaly účinně a přitom bezpečně a ekonomicky,“ dodal vědec.

Aby zjistili, zda nějaký takový enzym v lidském těle není, sáhli po metagenomice. Tato technika umožňuje vzít všechny organismy z nějakého prostředí a získat jejich celkovou DNA. Díky tomu, že na rozdíl od klasických postupů, které analyzují ke studiu kultivované vzorky mikroorganismů, bere vzorky z reálného prostředí, umí metagenomika nacházet nové sekvence DNA, a tedy i nové druhy organismů.

„Díky tomu, že je naše síť tak velká, umožnilo nám to získat vzorky milionů mikroorganismů, aniž bychom potřebovali individuální kultury,“ uvedl Withers.

Pátrání po zázraku

Vědci zpočátku uvažovali o tom, že by zkusili získat vzorky od komárů a pijavic, tedy organismů, které umí přeměňovat krev. Nakonec ale našli nejlepší kandidáty na nečekaném místě, v lidských střevech. Jejich stěny jsou chráněné glykoproteiny jménem muciny. Některé z nich mají podobnou strukturu jako antigeny v krevních skupinách a A a B.

Když vědci tyto látky studovali, objevili úplně novou rodinu enzymů, které jsou mnohem účinnější v přeměně krevních skupin než doposud známé látky. „Teď pracujeme na tom, abychom to ověřili a připravili půdu pro potenciální větší klinické testy,“ uvedl výkumný tým. „Navíc plánujeme provádět řízenou evoluci. To znamená, že budeme šlechtit enzymy tak, abychom je naučili odstraňovat cukry ještě účinněji,“ dodávají výzkumníci.

Celý výzkum objevu, který byl oznámen v polovině srpna na zasedání Americké chemické společnosti, je teprve v začátcích, na aplikovatelné výsledky bude potřeba ještě několik let počkat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Znečištění vzduchu krade na Slovensku lidem až dva roky života. Grafika ukazuje, kde je nejhůř

Znečištění vzduchu má podle nového slovenského výzkumu značný dopad na lidské zdraví. Tam, kde je nejhorší vzduch k dýchání, nejvíce klesá očekávaná délka života, ukázala studie slovenských akademiků.
před 13 hhodinami

Evropský parlament schválil používání geneticky vylepšených plodin

Evropa až doposud nemohla v zemědělství využívat výsledků pokroku v genetickém inženýrství. Moderní techniky, které umožňují cílené změny genů, ale nejde o GMO, ve středu schválili poslanci Evropského parlamentu. Otevřeli tak cestu na pole pro rostliny, které budou mít vyšší výnosy, budou odolnější vůči nemocem a vydrží i zrychlování klimatické změny.
před 14 hhodinami

Divoké kočky vyfasovaly GPS obojky. Vědcům to má pomoci s jejich ochranou

Kočky divoké se vrací do české přírody. Ale protože jde o tajnůstkářská zvířata, vědci toho o jejich chování nevědí dost, takže pak dochází ke zbytečným úhynům těchto zvířat, například při střetu s automobily. Pomoci má nový projekt.
před 16 hhodinami

Živí koráli jezdili vlakem z Vídně do Brna. Výzkum popsal, jak reagují na stres

Vědci z brněnského vědeckého institutu CEITEC VUT vůbec poprvé sledovali v reálném čase díky metodě live microCT, jak rostou živí mořští koráli. Dokázali popsat, jak se formuje jejich vápenitá schránka, která doposud zůstávala skrytá pod povrchem. Výsledky ukázaly, jak koráli rostou, regenerují se a reagují na stres nebo konkurenční organismy, což by mohlo pomoci s ochranou těchto organismů, jež jsou zásadní pro řadu ekosystémů.
před 17 hhodinami

VideoVztahy jsou ve 21. století jiné než dřív, shodli se hosté pořadu Na dosah

„Je láska krásná? Ne, je zlá, krutá a bodá jako trn,“ psal o složitosti tohoto fenoménu už William Shakespeare v Romeovi a Julii. Bez lásky a vztahů lidé nefungují, tráví jimi podstatnou část života a denně v nich narážejí na nové a nové nástrahy. Právě lásce a vztahům i jejich podobě v moderním světě 21. století se věnoval pořad Na dosah, který moderuje Daniel Stach. Téma uchopil z pohledu vědy, zkušeností a umění, ale i filosofie a jazyka. O nejdůležitějších tématech hovořili bývalá hlavní psycholožka Armády ČR Helena Sováková, písničkář Michal Horák, socioložka Markéta Šetinová, sociolog Jakub Sedláček, filosof jazyka Tomáš Koblížek a lektor sebeobrany Pavel Houdek. Hosté se shodli, že vztahy jsou v současnosti jiné než dřív.
před 18 hhodinami

Smečka vlků zaútočila na stádo zubrů. Unikátní video pořídili polští biologové

Vědci v Polsku pořídili zřejmě první videozáznam toho, jak v Bělověžském pralese na východě země smečka vlků útočí na stádo zubrů. Server Notes from Poland píše, že video je z poloviny loňského září, Robin Wijnandsová a Tomasz Borowik z Polské akademie věd (PAN) ho ale zveřejnili teprve nyní na internetových stránkách odborného časopisu Ecology and Evolution.
před 19 hhodinami

Vědecké centrum Biocev už dekádu zkoumá viry, proteiny i nové léky

Biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev, které bylo otevřeno před deseti lety, 16. června 2016, ve Vestci u Prahy, je jedním z několika velkých vědeckých projektů, takzvaných center excelence v Česku. Patří mezi ně například i nedaleký superlaser ELI v Dolních Břežanech, CEITEC v Brně nebo Ústav výzkumu globální změny CzechGlobe. V kontextu české i evropské vědy Biocev představuje špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny.
16. 6. 2026

Na rakovinu dělohy umírají stovky žen ročně. Zásadní roli hraje obezita

Asi 2100 žen v Česku si každý rok vyslechne diagnózu rakoviny dělohy. Přibližně čtyři stovky z nich na tuto nemoc zemřou, významná část z nich ale zbytečně. Jak upozornil gynekolog Michael Halaška z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zásadní roli ve vzniku tohoto nebezpečného onemocnění totiž hraje kromě genetiky a syndromu PMOS zejména obezita.
16. 6. 2026
Načítání...