Asie platí daň za bohatství: Lidé jsou tam vystaveni devětkrát většímu znečištění než Evropané a Američané

Podle Světové zdravotnické organizace WHO může za 88 procent předčasných úmrtí u chudších a středněpříjmových obyvatel Asie znečištění vzduchu. Rostoucí industrializace a stále větší množství automobilů mění životní podmínky v asijských zemích výrazně k horšímu.

Počet automobilů v Pekingu vzrostl z 1,5 milionu v roce 2000 na více než pět milionů v roce 2014. Ještě extrémnější čísla přicházejí z Indie: v Dillí bylo roku 2010 4,7 milionu aut, roku 2030 jich má být 25,6 milionu.

Experti z výzkumného centra GCARE prostudovali podmínky, které fungují v mikroprostředích asijské dopravy – to znamená, jaké znečištění působí na lidi, kteří se procházejí, řídí, jezdí na kole a na motorce nebo se vezou autobusem. Výsledky zveřejnili v odborném časopise Atmospheric Environment.

Nejvíc je zajímalo, jaká je úroveň takzvaných jemných částic, které pocházejí z fosilních paliv spalovaných v automobilech, černého uhlíku a také ultrajemných částic, jež jsou schopné proniknout až hluboko do lidských plic.

Výsledky ukázaly, že ve velkých asijských městech lidé stále více platí daň za to, jak vsadili na individuální automobilovou dopravu. Napodobují v tom bohatší evropské a americké země, ale bez omezení a většinou se slabšími ekologickými limity a horšími automobily. A čísla hovoří jasně.

Chodci podél rušných silnic jsou v Asii vystaveni 1,6krát vyššímu množství jemných částic než v Evropě a Severní Americe. Řidiči automobilů čelí dokonce devítinásobně vyššímu znečištění vzduchu. Co se týká černého uhlíku, tak třeba hongkongští chodci ho vdechují sedmkrát tolik co chodci v Americe, lidé v Dillí pětkrát tolik.

Výskyt černého uhlíku na Zemi
Zdroj: NOAA

Chybí nám údaje 

Hlavní autor studie, profesor Prashant Kumar, výsledky komentoval s tím, že údaje o znečištění je složité srovnávat, mnohdy jsou totiž data nedostatečná. „Přesto existují přesvědčivé důkazy o tom, že lidé, kteří cestují v asijských městských oblastech, jsou vystaveni mnohem vyšší úrovni znečištění.“

Podle vědce bohužel chybí kvalitní data o znečištění v menších asijských městech a ve vesnickém prostředí. „Také data o cyklistech a motorkářích jsou v Asii nesmírně limitovaná – a to přesto, že lidé tu tyto dopravní prostředky hojně používají,“ doplňuje Kumar.

Autoři práce oceňují, že v mnoha asijských velkoměstech se snaží zavádět kvalitní a přenosné monitorovací systémy, které mohou sledovat znečištění a jeho vývoj. Taková data mohou pomáhat jednotlivcům, společnostem i vládám, aby přicházeli se strategiemi, které by mohly mít na znečištění pozitivní dopad.