Podle Světové zdravotnické organizace WHO může za 88 procent předčasných úmrtí u chudších a středněpříjmových obyvatel Asie znečištění vzduchu. Rostoucí industrializace a stále větší množství automobilů mění životní podmínky v asijských zemích výrazně k horšímu.
Asie platí daň za bohatství: Lidé jsou tam vystaveni devětkrát většímu znečištění než Evropané a Američané
Počet automobilů v Pekingu vzrostl z 1,5 milionu v roce 2000 na více než pět milionů v roce 2014. Ještě extrémnější čísla přicházejí z Indie: v Dillí bylo roku 2010 4,7 milionu aut, roku 2030 jich má být 25,6 milionu.
Experti z výzkumného centra GCARE prostudovali podmínky, které fungují v mikroprostředích asijské dopravy – to znamená, jaké znečištění působí na lidi, kteří se procházejí, řídí, jezdí na kole a na motorce nebo se vezou autobusem. Výsledky zveřejnili v odborném časopise Atmospheric Environment.
Nejvíc je zajímalo, jaká je úroveň takzvaných jemných částic, které pocházejí z fosilních paliv spalovaných v automobilech, černého uhlíku a také ultrajemných částic, jež jsou schopné proniknout až hluboko do lidských plic.
- Chemicky černý uhlík je součástí jemných částic. Skládá se z čistého uhlíku v několika propojených formách. Vzniká při nedokonalém spalování fosilních paliv, biopaliv a biomasy a je emitován v antropogenních a přírodně se vyskytujících sazích. Černý uhlík u lidí způsobuje vyšší nemocnost a předčasnou úmrtnost. (Wikipedie)
Výsledky ukázaly, že ve velkých asijských městech lidé stále více platí daň za to, jak vsadili na individuální automobilovou dopravu. Napodobují v tom bohatší evropské a americké země, ale bez omezení a většinou se slabšími ekologickými limity a horšími automobily. A čísla hovoří jasně.
Chodci podél rušných silnic jsou v Asii vystaveni 1,6krát vyššímu množství jemných částic než v Evropě a Severní Americe. Řidiči automobilů čelí dokonce devítinásobně vyššímu znečištění vzduchu. Co se týká černého uhlíku, tak třeba hongkongští chodci ho vdechují sedmkrát tolik co chodci v Americe, lidé v Dillí pětkrát tolik.
Výskyt černého uhlíku na Zemi
Chybí nám údaje
Hlavní autor studie, profesor Prashant Kumar, výsledky komentoval s tím, že údaje o znečištění je složité srovnávat, mnohdy jsou totiž data nedostatečná. „Přesto existují přesvědčivé důkazy o tom, že lidé, kteří cestují v asijských městských oblastech, jsou vystaveni mnohem vyšší úrovni znečištění.“
Podle vědce bohužel chybí kvalitní data o znečištění v menších asijských městech a ve vesnickém prostředí. „Také data o cyklistech a motorkářích jsou v Asii nesmírně limitovaná – a to přesto, že lidé tu tyto dopravní prostředky hojně používají,“ doplňuje Kumar.
Autoři práce oceňují, že v mnoha asijských velkoměstech se snaží zavádět kvalitní a přenosné monitorovací systémy, které mohou sledovat znečištění a jeho vývoj. Taková data mohou pomáhat jednotlivcům, společnostem i vládám, aby přicházeli se strategiemi, které by mohly mít na znečištění pozitivní dopad.