Pálení čarodějnic je v České republice nesmírně populární svátek – i když není oficiální, slaví ho miliony lidí. Včerejší oslavy byly sice mnohdy omezené, satelitní údaje ale přesto ukazují, že ani sucho Čechům nezabránilo pálit velké ohně.
Americké satelity zachytily ohně z českého pálení čarodějnic
Z údajů na webu Českého hydrometeorologického ústavu se dá vyčíst, že oslavy jsou při dobrém počasí vidět i z vesmíru. Upozornila na to poprvé roku 2012 Milada Šandová, když zveřejnila snímky z družic NOAA 15, 16, 18 a 19, které v té době snímkovaly území České republiky z výšky 850 kilometrů.
Také letos tyto vědecké satelity určené ke snímkování Země na svých citlivých přístrojích české ohně zachytily. Snímek, na němž jsou vidět, pochází z 30. dubna 2018, družice zachytila situaci ve 20:55 h SELČ. Ohně jsou vidět jako fialové tečky – z jejich rozložení vyplývá, že čarodějnice se pálily i v Praze, kde to bylo zakázané.
Podívejte se, jak byly ohně z pálení čarodějnic viditelné před rokem:
Pražský magistrát totiž v pondělí odpoledne oznámil, že kvůli varování meteorologů před zvýšeným rizikem požárů platí na všech plochách zeleně v metropoli zákaz rozdělávání ohňů. Vatry se tak nesměly konat ani na velkých akcích, například na Ladronce, ve Žlutých lázních, na Hostivařské přehradě, v Centrálním parku na Pankráci nebo na Císařské louce.
Že to lidé nerespektovali, dokazují nejen satelitní snímky, ale také fakt, že pražští hasiči vyjížděli od pondělního odpoledne do dnešního rána k patnácti událostem, které souvisely s pálením čarodějnic. Kvůli zákazu rozdělávání ohňů v hlavním městě v osmi případech po dohodě s lidmi oheň uhasili nebo přítomné vyzvali, aby to udělali sami. „V dalších sedmi případech se jednalo o planý poplach,“ sdělil dnes mluvčí pražských hasičů Martin Kavka.
Rozlišení družicových snímků družice NOAA je zhruba jeden kilometr, takže vyobrazení může být zkreslené. Pozoruhodné je prostorové rozložení tmavých teček, které se vyskytují prakticky jen v prostoru Čech. „Při dalším pohledu vás jistě zaujme zahuštění těchto bodů za německými hranicemi, v oblasti Lužicka, kde se Čarodějnice slaví podobným způsobem jako u nás,“ upozornila Milada Šandová.
Proč se pálí čarodějnice?
Slet čarodějných bytostí se slaví v mnoha zemích Evropy. Za českými lidovými pověrami a obyčeji, které se k poslední dubnové noci vázaly, byla snaha ochránit sebe a svůj příbytek před nekalými rejdy zlých sil.
Pálení ohňů o filipojakubské noci mělo mít očistnou funkci. Tradovalo se, že plameny ničí temné síly ztělesněné v postavách čarodějnic. Zapalování ohňů má dávnou souvislost také s tím, že na stejné datum připadá keltský svátek Beltine.
V předkřesťanském a předslovanském kalendáři byla oslava příchodu teplého období roku jedním z nejvýznamnějších dnů. Svátek se oslavoval zejména hojností jídla a pití. Keltové prý pekli prasata a pilo se teplé pivo.