Co vlastně znamená, že přichází jaro? Příroda to pozná zcela bez problémů – jaro je pro ni v našich zeměpisných podmínkách dobou, kdy se otepluje, a může se tak začít probouzet ze zimní strnulosti. Ale pro člověka je to složitější.
Není jaro jako jaro. To meteorologické už dávno začalo, další se přidá v úterý
Za začátek jara se označuje rovnou několik odlišných momentů. Jedno z jar tak začalo téměř před měsícem. Je jím meteorologické jaro, které v našich podmínkách startuje 1. března a končí 31. května.
Obecná poučka říká, že nejteplejší tři měsíce se označují za léto, nejchladnější za zimu a ty mezi nimi za podzim a jaro. Aby to nebylo tak jednoduché, na jižní polokouli jsou roční období opačně než na té severní.
Astronomické jaro začíná 21. března jen výjimečně
Astronomické jaro na severní polokouli začíná okamžikem jarní rovnodennosti, ve stejný moment začíná na jižní polokouli astronomický podzim. V tento den trvá den i noc 12 hodin – Slunce je v rovině zemského rovníku, takže jeho paprsky dopadají na Zemi kolmo k její ose. Slunce se v tento den dostává do souhvězdí Berana. Letos tento okamžik nastane v úterý přesně v 17:15, pak už je den delší než noc.
I když se ve školách děti učí, že jaro začíná 21. března, ve skutečnosti bylo toto datum s jarem ve 20. století spojeno spíše výjimečně. „Ve 20. století dokonce s úžasem zjistíme, že přesně dne 21. března začínalo astronomické jaro jen na počátku století. Poprvé přišlo 20. března už v roce 1920. Od toho roku se ale datum 20. března objevuje víc a víc a na začátku 21. století je to bezkonkurenčně nejčastější den, kdy Slunce vstupuje do znamení Berana,“ uvádí meteoroložka ČT Taťána Míková.
„Jenomže to bude na dlouho poslední výskyt ‚učebnicového' data. V roce 2048 se možná někteří z nás dočkají jara už 19. března a ke konci našeho století se s 19. a 20. březnem budou lidé setkávat zhruba stejně často. Tedy pokud na Zemi ještě budou,“ podotkla Taťána Míková.
Jak je to možné?
Doba, za kterou Země oběhne Slunce, totiž není dlouhá přesně 365 dní, tedy tolik, kolik jich má moderní kalendář. Ve skutečnosti Země udělá jednu otočku kolem Slunce přesně za 365 dní, 5 hodin, 48 minut a 46 sekund.
Což znamená problém: každý rok nám přibude zhruba čtvrtina dne: právě to je příčinou toho, že jednou za čtyři roky máme přestupný rok a na konci února přidáváme jeden den navíc. Jenže, aby to nebylo jednoduché, ani tento „čtvrtden“ není zcela přesný – to by byl celých 6 hodin. A tak se nám pomaloučku po pouhých jedenácti minutách ročně zase naopak sčítají chybějící hodiny.
Jde o natolik drobnou nepřesnost, že se moc neprojeví – aby se minuty nasčítaly na celý den, trvá to přes jedno století. „Gregoriánský kalendář si s tím ale zase poradí. Prohlásí za přestupné všechny roky, které jsou dělitelné čtyřmi, kromě těch, co jsou zároveň dělitelné 100. Ale ani to v horizontu staletí úplně nesedí, a tak ty roky, co jsou dělitelné 100 a zároveň 400 zase přestupnými zůstávají. Že to začíná být složité? Tak si vzpomeňte na rok 2000 – dělitelný stem a přece byl přestupný. Takže teď máme na sto let dopředu ty jedenáctiminutovky připravené z 29. února 2000 a jsme s naším kalendářem trochu napřed proti Slunci. Až po roce 2100 se tedy začne mezi prvním jarním dnem znovu objevovat datum 21. březen. Ten je totiž neklamným znamením, že se náš kalendář po všech úpravách a přestupných letech sbližuje s přírodním – slunečním,“ dodává Taťána Míková v článku v časopise ČT+.
Třetí jaro – přírodní
A ještě jedno jaro – vegetační neboli fenologické. To ale není vymezeno žádným konkrétním datem. Připadá na období, kdy průměrné denní teploty vystoupí nad pět stupňů Celsia, a končí obdobím, kdy přesáhnou 15 stupňů. Začátek vegetačního jara znamená, že se rostliny začínají probouzet.
Jarní extrémy
Astronomické jaro letos sice začíná 20. března, ale to vůbec není záruka toho, že by už mělo být tepleji. V minulosti meteorologové naměřili v tento den už velmi extrémní teploty: Nejchladněji bylo na Kvildě roku 2006, konkrétně v mrazové kotlině Jezerní slať – naměřili tam tehdy -20,9 stupňů Celsia. Hodně velká zima ale byla naměřena také v Desné roku 1955 (-16,4 stupňů Celsia) nebo na Lenoře roku 1984 (-16,4 stupňů Celsia).
Extrémy teplot na první jarní den
Naopak v roce 1990 už počasí připomínalo spíše přechod z jara do léta, teploty se v Pohořelicích a v Lednici dostaly na 22 stupňů. Přes dvacítku se ale teploty vyšplhaly třeba i v roce 2014.
Mění se doba, kdy nastává jaro?
Často nám může připadat, že jaro přichází čím dál dřív nebo že ze zimy jdeme rovnou do léta. Dokládají to i statistiky?
„Pozorování spíš potvrzují víc výkyvů, v zimě ale přichází více teplých epizod – naopak chladnějších extrémů, jako třeba pozorujeme teď, spíš ubývá. I proto jsou zimy čím dál teplejší. Také vegetační období může začínat dřív,“ uvádí meteorolog České televize Vladimír Piskala.
Extrémy ale můžou přijít i během jara. „Klasicky třeba vpád chladného vzduchu na konci dubna a na začátku května – tedy tři zmrzlí. Podle odhadů by kvůli změně klimatu takové výkyvy měly přicházet častěji. A to už může být problém. Kvůli tomu, že rostliny začnou růst dřív, tak mráz může napáchat i větší škody,“ dodal Piskala.