V neděli 3. prosince večer se nad jižními Čechami odehrálo pozoruhodné vesmírné divadlo. Přesně v 18 hodin 15 minut a 20 sekund středoevropského času vstoupil do zemské atmosféry meteoroid o hmotnosti přibližně 6 kilogramů a začal svítit ve výšce 78 kilometrů nad Veselím nad Lužnicí. Dopadl do oblasti kolem Českých Budějovic.
Velmi pravděpodobně se jednalo původem o malou část asteroidu pocházejícího z vnitřní části hlavního pásu planetek. Těleso se v té době pohybovalo rychlostí 13,4 kilometru za sekundu a po relativně strmé dráze 65 stupňů skloněné k zemskému povrchu pokračovalo v letu směrem prakticky přesně na jihozápad a postupně zjasňovalo.
Maximální jasnost tento bolid dosáhl v krátkém a nevýrazném zjasnění v bodě na dráze, který ležel ve výšce 37,5 kilometru nad Ševětínem. Jeho absolutní jasnost dosáhla -9.4 magnitudy, což přibližně odpovídá jasnosti Měsíce v první čtvrti. V této fázi letu už také meteoroid v atmosféře mohutně brzdil a také se rozpadal.
Celou světelnou dráhu dlouhou 63 kilometrů uletěl za pouhých pět sekund a pohasl ve výšce jen 21 kilometrů vysoko jihozápadně od obce Hosín u Českých Budějovic.
V této chvíli už těleso zpomalilo na rychlost menší než 4 kilometry za sekundu a jeho hmotnost byla kolem jednoho kilogramu. Z průběhu rozpadu meteoroidu astronomové vědí, že kromě tohoto hlavního kusu došlo k pádu ještě jednoho relativně velkého meteoritu o hmotnosti přibližně 250 gramů a několika výrazně menších gramových až desetigramových meteoritů.
Velký kilogramový meteorit dopadl do Českých Budějovic nebo jeho okolí – s největší pravděpodobností na sídliště Máj. Čtvrtkilogramový meteorit zřejmě skončil v jižní části přírodní rezervace Vrbenský rybník. Menší meteority mohou být mnohem dál proti směru letu – až u obcí Úsilné a Libníč.
Kdo viděl jasný bolid?
Kvůli celkově špatnému počasí na většině našeho území a celé střední Evropy zůstal téměř nepovšimnutý. Přesto se i na našem území našla místa, kde bylo aspoň částečně jasno a dva náhodní pozorovatelé poslali českým astronomům svá hlášení.
Pro objasnění tohoto velmi vzácného přírodního úkazu bylo ovšem rozhodující, že se podařil zaznamenat speciálními přístroji, které jsou rozmístěny po celém území České republiky na stanicích tzv. Evropské bolidové sítě – její centrum je v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. Naštěstí bylo v době přeletu bolidu zcela nebo aspoň částečně jasno na třech stanicích relativně blízko a vhodně položených vůči dráze bolidu.
„Díky těmto fotografickým a video záznamům bylo možné velmi podrobně a přesně popsat jak atmosférickou dráhu bolidu, tak i jeho dráhu ve Sluneční soustavě. Kromě toho máme základní informace o složení a struktuře původního tělesa (meteoroidu) a také jsme určili oblast, kde by mělo několik úlomků meteoroidu, tedy meteority, na zemském povrchu ležet,“ uvedl Pavel Spurný z Astronomického ústavu.
Bolid (dostal jméno EN031217) byl velmi dobře fotograficky zachycen automatickými digitálními celooblohovými bolidovými kamerami na stanici Ondřejov, kde bylo zcela jasno a je zde zaznamenána celá světelná dráha bolidu. Další stanicí, kde ho zachytili, jsou Churáňov, kde bylo jen částečně jasno, jen část bolidu byla zakryta oblačností a přes mraky byl vyfocen též na stanici Kocelovice v jihozápadních Čechách. „Ostatní naše stanice měly v době přeletu bolidu zataženo,“ popsal Spurný.
Na tomto obrázku je pohled na bolid, jak ho relativně vysoko nad JJZ obzorem zaznamenala digitální bolidová kamera v Ondřejově:
Přerušování světelné stopy bolidu (16krát za sekundu) je způsobeno elektronickou clonou a umožnilo určit rychlost bolidu a jeho v atmosféře. Z fotografických záznamů se pak astronomům podařilo určit všechny parametry jeho průletu atmosférou s velmi vysokou přesností.
Na stanicích na Churáňově a v Ondřejově se k tomu podařilo pořídit i fotografické spektrum bolidu, které naznačuje, že se jednalo o kamenný meteorit běžného složení. Druhý velmi důležitý videozáznam je pořízený novým rychlonaváděcím systémem FIPS rovněž z Ondřejova, díky němuž se povedlo získat přesné informace o pohybu jednotlivých úlomků.
Žádost o pomoc s nalezením meteoritu
Tak unikátní bolid se u nás objevuje jen zcela výjimečně. Ještě vzácnější ale je, pokud by se k záříčímu jevu podařilo nalézt to, co z něj zbylo – meteority. V tomto případě to bude velmi obtížné, neboť jich dopadl jen malý počet a oblasti jsou z větší části těžko prohledatelné. Jak ho tedy najít?
- Meteor je světelný jev, který nastane při průletu drobného kosmického tělíska zemskou atmosférou.
- Meteorit je drobné kosmické tělísko, jehož průlet zemskou atmosférou vyvolává světelný jev nazývaný meteor.
- Meteoroid je jakýkoli objekt, který vyvolá meteor, bez ohledu na jeho velikost.
V případě pádu na měkké podloží může být meteorit částečně nebo úplně zabořen v zemi. Při dopadu na měkčí povrch se mohl „provrtat“ do hloubky větší než 10 centimetrů.
Oblast, kde by se mohl nacházet největší kus, zahrnuje mimo jiné vypuštěný bahnitý rybník a jeho těžko prostupné okolí, ale také vilovou a sídlištní zástavbu, včetně areálů škol, a lesopark, který je místními občany využíván k procházkám a pobytu v přírodě. „Obracíme se tedy na obyvatele, aby si všímali svého okolí a pokud objeví nějaký úlomek, který by mohl být meteoritem, měli by co nejrychleji kontaktovat astronomy,“ žádají odborníci veřejnost.
Meteorit by vypadal jako sametově černě až černohnědě zbarvený kámen, který je na lomu světle šedý. Pokud by někdo takové těleso našel, měl by okamžitě informovat Astronomický ústav Akademie věd.
V každém případě je však nutné nález vždy dostatečně zdokumentovat, tj. nejlépe pořídit snímek nalezeného objektu – nebo ještě lépe několik snímků z různých pohledů, třeba i jen mobilním telefonem v původní pozici, označit nebo jinak zaměřit (třeba pomocí GPS nebo zakreslit do podrobnější mapy, atd.) místo nálezu a zaznamenat všechny důležité okolnosti nálezu, jako například datum a čas.
