Vědci našli nejstarší zobrazení psů. S člověkem je jeho nejlepší přítel déle, než se čekalo

Kdy si lidé ochočili psy? Nový objev ukazuje, že zřejmě musíme posunout toto datum do mnohem vzdálenější minulosti.

Mezinárodní tým výzkumníků z Univerzity Maxe Plancka a Saúdské komise pro cestovní ruch a národní dědictví našel a popsal obrazy, které by mohly být vůbec nejstarším vyobrazením psů, které lidé vytvořili.

Vědci svůj úspěch popsali v článku, který vyšel v odborném časopise Journal of Anthropological Archeology. Ukázali jak samotné rytiny, tak rekonstrukce, které byly potřebné k odhalení pravdy.

Již starší studie ukázaly, že lidé poprvé přišli do oblasti, kde se dnes nachází Saúdská Arábie, přibližně před 10 000 lety. Tito první návštěvníci se zřejmě živili jako lovci a sběrači – dokládají to například obrazy vytesané do skalních stěn. Dřívější výzkum také našel důkaz, že lidé v této oblasti také úspěšně domestikali zvířata a přibližně před 7000 až 8000 lety se změnili na pastevce.

Také o jejich životě svědčí umění na skalních stěnách – archeologové ale zároveň našli kosti některých zvířat, která pomáhala těmto lidem získávat obživu. Podle nových objevů to vypadá, že v době mezi těmito dvěma obdobími lidé domestikovali psy; zpočátku je zřejmě využívali k lovu jiných zvířat než pro hlídání stád, ta totiž ještě neměli.

Lovci a psi

Nový důkaz je součástí sbírky kamenných rytin, které vědci studovali na dvou místech v Saúdské Arábii: na lokalitách Jubbah a Shuwaymis.

Tyto obrazy ukazují lovce ozbrojené luky a obklopené psy – některá zvířata vypadají, že jsou připoutaná na vodítkách, která končí v rukou jejich lidských pánů.

Vědci ale narazili na problém: dodnes nedokážeme přesně určit stáří rytin v kameni, proto museli hledat alternativní cesty. Zaznamenali například zvětrávání skály, které lze použít jako přibližný test stárnutí, ale především vytvořili časovou a prostorovou mapu toho, jaké rytiny se kde podařilo najít. Zdá se, že ty, které zobrazují ochočené psy na vodítkách lovců, se vyskytují v časové ose kolem 8000 let. Pokud by to byla pravda, což je ale ještě nutné doložit dalšími důkazy, bylo by to zdaleka nejstarší zobrazení ochočených psů – ty považované dnes za nejstarší jsou o tři tisíce let mladší.

Vědci ve studii také upozorňují, že psi znázorněni na skalních rytinách jsou nápadně podobní současným kanaánským psům, kteří v této oblasti stále divoce žijí. Přiznávají také, že je zapotřebí mnohem více výzkumu, než bude jasné, jak staré jsou vlastně rytiny.

  • Svůj název získal podle historické blízkovýchodní země Kanaán (dnešní Izrael, Libanon a část Sýrie). Jedná se o jedno z nejstarších plemen světa, které se datuje až do biblických dob. Původně byl chován beduínskými kmeny v Negevské poušti jako pastevecký a hlídací pes.  V minulosti byl využit jako hledač min i jako vodící pes. V Izraelských obranných silách je rovněž využíván jako služební pes či hlídač a jeho obliba v Izraeli vzrostla. Izraelským chovatelským klubem byl uznán v roce 1953, Mezinárodní kynologickou federací pak v roce 1966. V současné době se jedná o jediné psí plemeno, které je domestikované a zároveň žijící ve volné přírodě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 48 mminutami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 13 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 14 hhodinami

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
před 20 hhodinami
Načítání...