Vědci našli nejstarší zobrazení psů. S člověkem je jeho nejlepší přítel déle, než se čekalo

Kdy si lidé ochočili psy? Nový objev ukazuje, že zřejmě musíme posunout toto datum do mnohem vzdálenější minulosti.

Mezinárodní tým výzkumníků z Univerzity Maxe Plancka a Saúdské komise pro cestovní ruch a národní dědictví našel a popsal obrazy, které by mohly být vůbec nejstarším vyobrazením psů, které lidé vytvořili.

Vědci svůj úspěch popsali v článku, který vyšel v odborném časopise Journal of Anthropological Archeology. Ukázali jak samotné rytiny, tak rekonstrukce, které byly potřebné k odhalení pravdy.

Již starší studie ukázaly, že lidé poprvé přišli do oblasti, kde se dnes nachází Saúdská Arábie, přibližně před 10 000 lety. Tito první návštěvníci se zřejmě živili jako lovci a sběrači – dokládají to například obrazy vytesané do skalních stěn. Dřívější výzkum také našel důkaz, že lidé v této oblasti také úspěšně domestikali zvířata a přibližně před 7000 až 8000 lety se změnili na pastevce.

Také o jejich životě svědčí umění na skalních stěnách – archeologové ale zároveň našli kosti některých zvířat, která pomáhala těmto lidem získávat obživu. Podle nových objevů to vypadá, že v době mezi těmito dvěma obdobími lidé domestikovali psy; zpočátku je zřejmě využívali k lovu jiných zvířat než pro hlídání stád, ta totiž ještě neměli.

Lovci a psi

Nový důkaz je součástí sbírky kamenných rytin, které vědci studovali na dvou místech v Saúdské Arábii: na lokalitách Jubbah a Shuwaymis.

Tyto obrazy ukazují lovce ozbrojené luky a obklopené psy – některá zvířata vypadají, že jsou připoutaná na vodítkách, která končí v rukou jejich lidských pánů.

Vědci ale narazili na problém: dodnes nedokážeme přesně určit stáří rytin v kameni, proto museli hledat alternativní cesty. Zaznamenali například zvětrávání skály, které lze použít jako přibližný test stárnutí, ale především vytvořili časovou a prostorovou mapu toho, jaké rytiny se kde podařilo najít. Zdá se, že ty, které zobrazují ochočené psy na vodítkách lovců, se vyskytují v časové ose kolem 8000 let. Pokud by to byla pravda, což je ale ještě nutné doložit dalšími důkazy, bylo by to zdaleka nejstarší zobrazení ochočených psů – ty považované dnes za nejstarší jsou o tři tisíce let mladší.

Vědci ve studii také upozorňují, že psi znázorněni na skalních rytinách jsou nápadně podobní současným kanaánským psům, kteří v této oblasti stále divoce žijí. Přiznávají také, že je zapotřebí mnohem více výzkumu, než bude jasné, jak staré jsou vlastně rytiny.

  • Svůj název získal podle historické blízkovýchodní země Kanaán (dnešní Izrael, Libanon a část Sýrie). Jedná se o jedno z nejstarších plemen světa, které se datuje až do biblických dob. Původně byl chován beduínskými kmeny v Negevské poušti jako pastevecký a hlídací pes.  V minulosti byl využit jako hledač min i jako vodící pes. V Izraelských obranných silách je rovněž využíván jako služební pes či hlídač a jeho obliba v Izraeli vzrostla. Izraelským chovatelským klubem byl uznán v roce 1953, Mezinárodní kynologickou federací pak v roce 1966. V současné době se jedná o jediné psí plemeno, které je domestikované a zároveň žijící ve volné přírodě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 52 mminutami

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 3 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 19 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026
Načítání...