Média jsou v současné době pod obrovským tlakem z různých směrů – jednak politickým, ale ještě více technologickým. A bude to mnohem horší, zní z nové studie.
Novináři nejsou připraveni na technologické změny. Čeká je pohroma, varuje studie
„Pokud si myslíte, že moderní technologie otřásly médii, jen počkejte, ještě jste nic neviděli,“ zaznělo na víkendovém setkání americké Online News Association ve Washingtonu.
Studie, která zde byla zveřejněna, varuje, že tradiční média zaspala technologický pokrok a brzy se budou muset začít vyrovnávat s mnoha výzvami, na něž nejsou připravená. Za posledních 20 let se nedokázala přizpůsobit ani nástupu mobilních technologií, nyní jsou ještě hůře připravena na techniku, jako jsou umělé inteligence, automatizace, augmentovaná a virtuální realita a další.
Za jednu z největších výzev pro mediální organizace pokládá zpráva hlasový interface. Studii vytvořila Amy Webbová z New York University, která je současně zakladatelkou institutu Founder of the Future Today. Odhaduje, že do roku 2023 bude přes 50 procent interakcí s počítačem probíhat právě pomocí hlasového vstupu. Umělé inteligence již rozumí mluvenému jazyku skoro stejně dobře jako lidé a učí se rozpoznávat mluvené příkazy.
„Jakmile budeme mluvit se svými přístroji o novinkách, jak bude vypadat ekonomický model novinařiny,“ ptá se Webbová ve zprávě. „Mediální společnosti uvolňují prostor v těchto ekosystémech pro organizace mimo média. Ztratí tak schopnost přinášet lidem cokoliv kromě obsahu.“ Podle expertky zatím jen minimum organizací experimentovalo s chatovacími aplikacemi nebo komunikačními programy, jako jsou třeba systémy Alexa od Amazonu nebo Google Home. Právě ty by v budoucnosti podle autorky mohly být základem budoucích mediálních ekosystémů.
Články, které se píší samy
„Umělé inteligence tedy představují existenciální hrozbu pro budoucnost novinařiny,“ varovala podle agentury AP Webbová. „Novinařina se sama zatím neúčastní vytváření tohoto ekosystému umělých inteligencí.“
Zřejmě největším problémem pro mediální organizace je, že nové technologie, které budou v dalších letech ovlivňovat novinařinu a čtenáře, nejsou pod jejich kontrolou. Zatímco dříve patřily tiskárny novinám a televizní sítě televizním společnostem, dnes vznikají technologie úplně jinde a média se o nich dozvídají pozdě nebo vůbec. Hlavními mediálními hráči blízké budoucnosti a vlastně už i současnosti tedy nejsou ani televize, ani webové zpravodajství, ale technologičtí obři jako Google, Tencent, Baidu, Amazon, Apple nebo Microsoft. „Mediální organizace se stávají zákazníky, už ne významnými přispěvateli. Doporučujeme spolupráci napříč průmyslem a experimentování v obřím měřítku – a také vyzýváme vůdčí osobnosti v žurnalistice, aby rychle reagovaly,“ zní doporučení studie.
Pětasedmdesát trendů, které změní, jak vnímáme média
Autorka popsala 75 technologických trendů, které budou mít v nejbližších letech zásadní dopad na novinařinu – patří k nim drony, přenosná elektronika, blockchain, 360stupňové video, virtuální realita a také ověřování faktů v reálném čase. Pro neamerické prostředí se stane zcela zásadním i automatické překládání, které zničí mnoho zpravodajských webů v zemích s „malými jazyky“.
Podle Webbové se vliv některých z těchto technologií projeví už v horizontu 24–36 měsíců. „V roce 2018 se spojí kritické množství nastupujících technologií, najdou už uplatnění v praxi.“ Tato změna ale bude mít i řadu pozitivních dopadů – umožní totiž novinářům vytvářet mnohem kvalitnější zpravodajství. Například programy, které analyzují a interpretují vizuální data a jsou schopné pracovat s obrovským množstvím údajů, dají žurnalistům schopnost vytvářet mnohem kvalitnější analýzy než v minulosti. „Tyto technologie dají novinářům superschopnosti,“ končí svou analýzu optimisticky Webbová.