Jako by změnili blesk na hrom. Vědci uložili světlo do počítače ve formě zvuku

Australští vědci hlásí přelom – uložili informaci v podobě světla na počítačový čip jako zvukové vlny. Zjednodušeně řečeno, uložili blesk jako hrom.

Takový výzkum sice může vypadat velmi podivně, je však pro budoucnost civilizace zásadní. Je nutný pro přechod od dnešních elektronických počítačů, které jsou již na hranici fyzikálních možností, k něčemu modernějšímu – tedy počítačům, které pracují rychlostí světla.

Takové stroje mají potenciál až dvacetinásobného výkonu ve srovnání s nejrychlejšími počítači dneška. Navíc by ani nespotřebovávaly tolik energie a neprodukovaly tolik zbytkového tepla jako současné stroje. Jak to? Teoreticky by totiž zpracovávaly data ve formě fotonů, nikoliv elektronů jako dnes.

Na takových počítačích se již v současnosti pracuje v řadě velkých firem, například v Intelu nebo IBM. S tímto procesem je spojena celá řada komplikací technické povahy. Kódování informace do fotonů takovým problémem není – již nyní dokážeme posílat informace přes optické kabely. Mnohem složitější ale je donutit počítač, aby informace v podobě světla nějak zpracoval. Světlo je prostě příliš rychlé na to, aby je mikročipy byly s to využít.

Změna světla na zvuk je budoucnost počítačů

V současné době to řešíme tak, že se informace mění na elektrony, ale mnohem lepší variantou by bylo, kdybychom dokázali změnit světlené vlnění na vlnění zvukové. A přesně to se nyní podařilo expertům z univerzity v Sydney.

„Informace v našem čipu je akustická – v této formě se pohybuje mnohem výhodnější rychlostí než v optické podobě,“ uvedla šéfka projektu Birgit Stillerová. „Je to jako rozdíl mezi hromem a bleskem.“

Informace ve zvukové podobě spojují výhodu velké rychlosti a dostatečné pomalosti na to, aby se daly zpracovat. Navíc neprodukují teplo. „Jde o důležitý krok v oboru zpracování optických informací – tento koncept totiž splňuje všechny podmínky pro praktické využití,“ dodal další člen týmu Benjamin Eggleton.

Další podrobnosti o výzkumu uvádí odborný časopis Nature Communications, kde se objevily závěry výzkumu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 9 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 10 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 12 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 13 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 13 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 16 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...