Otrava z lahví na vodu: tak umírali už před 5000 lety indiáni

Vědci z Smithsonian Institute zkoumali tisíce let staré nádoby, které používali původní obyvatelé Ameriky. Z analýz materiálu, z něhož se nádoby vyráběly, vyplynulo, že byl jedovatý.

  • Channel Islands je skupina osmi ostrovů v Tichém oceánu západně od Los Angeles. Jsou součástí okresů Santa Barbara County, Ventura County a Los Angeles County ve státě Kalifornie, od pevniny je odděluje průliv Santa Barbara Channel, který měří v nejužším místě 30 km. 

Projekt vznikl ve spolupráci mezi experimentálními archeology a biology. Vědci v laboratořích vytvořili napodobeniny lahví na vodu, které používaly starověké indiánské kultury žijící na Channel Islands – skupině ostrovů ležících západně od dnešního Los Angeles.

Tato rekonstrukce a následná analýza prokázaly, že materiál, z něhož domorodci lahve vyráběli, byl zdraví škodlivý a jejich dlouhodobé používání mohlo mít na jejich zdraví zásadní negativní dopady.

Tyto lahve totiž byly vyráběné z přírodní živice. Jde vlastně o organické kapaliny, přírodní formu asfaltu nebo dehtu, které se již tehdy nalézaly na kalifornských plážích. Domorodí Američané je sbírali, obchodovali s nimi a dokázali je využívat rovnou několika způsoby. Jedním z nich bylo přírodní lepidlo, jímž se připevňovaly hroty šípů, nebo se daly využít pro silnější kouřové signály. Ale ještě důležitější bylo, že z nich šly vyrobit nádoby. 

V podstatě svým složením odpovídaly tomu, z čeho vyrábíme dnes PET lahve – také šlo o „ropný produkt“, jen přirozeného původu a s mnohem horšími dopady na lidské zdraví. Což ale tehdy indiáni netušili, místo toho oceňovali, jak užitečně se tento materiál chová: dá se snadno tvarovat do jakýchkoliv tvarů a především je zcela vodotěsný. Problém je, že vodotěsnosti dosahuje tím, že se zahřívá – a to způsobuje, že se uvolňují látky, jimž se říká polycyklické aromatické uhlovodíky neboli PAHs.

Domorodci to samozřejmě nemohli tušit, ale dnes už víme, že jsou tyto látky spojené s celou řadou zdravotních problémů – od hormonální nerovnováhy, přes vývojové poruchy, až po rakovinu. Vystaveni jsme jim i my především ze spalování fosilních paliv a také z cigaretového kouře.

Podle nové studie zveřejněné v odborném časopise Enviromental Health mohly být tyto látky dokonce jednou z hlavních příčin úpadku celé civilizace. Archeologické nálezy totiž již před několika lety potvrdily, že kmeny Chumashů, které na ostrovech žily, začaly po zdravotní stránce před asi 5000 lety z neznámých důvodů značně upadat – a to přesto, že na tomto místě žily předtím bez problémů nejméně 8000 let.

Indiánská láhev z Channel Islands
Zdroj: Enviromental Health

Kosterní pozůstatky potvrzují, že v té době lidé na ostrovech začali mít horší kvalitu kostí, menší lebky a výrazně zkaženější zuby. Příčinou těchto změn mohly být právě látky obsažené v přírodní živici. „Pokud víme, tak je to první případ, kdy experimentální archeologie kvantifikovala vystavení starověké populace látkám PAHs,“ uvedla jedna z autorek studie Sabrina Sholtsová. „Věříme, že náš výzkum přispěje k lepšímu pochopení zdravotních dopadů různých chemikálií na člověka v průběhu dějin.“

Experiment ukázal, že při výrobě lahví se uvolňoval kouř, v němž byl obsah PAHs vyšší než v tabákovém kouři. Pokud se v lahvích ukládala voda, zůstávala zcela čistá a jedovaté látky se do ní nepřenášely – naopak olej byl velmi rychle kontaminován.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 17 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 19 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 20 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...