Otrava z lahví na vodu: tak umírali už před 5000 lety indiáni

Vědci z Smithsonian Institute zkoumali tisíce let staré nádoby, které používali původní obyvatelé Ameriky. Z analýz materiálu, z něhož se nádoby vyráběly, vyplynulo, že byl jedovatý.

  • Channel Islands je skupina osmi ostrovů v Tichém oceánu západně od Los Angeles. Jsou součástí okresů Santa Barbara County, Ventura County a Los Angeles County ve státě Kalifornie, od pevniny je odděluje průliv Santa Barbara Channel, který měří v nejužším místě 30 km. 

Projekt vznikl ve spolupráci mezi experimentálními archeology a biology. Vědci v laboratořích vytvořili napodobeniny lahví na vodu, které používaly starověké indiánské kultury žijící na Channel Islands – skupině ostrovů ležících západně od dnešního Los Angeles.

Tato rekonstrukce a následná analýza prokázaly, že materiál, z něhož domorodci lahve vyráběli, byl zdraví škodlivý a jejich dlouhodobé používání mohlo mít na jejich zdraví zásadní negativní dopady.

Tyto lahve totiž byly vyráběné z přírodní živice. Jde vlastně o organické kapaliny, přírodní formu asfaltu nebo dehtu, které se již tehdy nalézaly na kalifornských plážích. Domorodí Američané je sbírali, obchodovali s nimi a dokázali je využívat rovnou několika způsoby. Jedním z nich bylo přírodní lepidlo, jímž se připevňovaly hroty šípů, nebo se daly využít pro silnější kouřové signály. Ale ještě důležitější bylo, že z nich šly vyrobit nádoby. 

V podstatě svým složením odpovídaly tomu, z čeho vyrábíme dnes PET lahve – také šlo o „ropný produkt“, jen přirozeného původu a s mnohem horšími dopady na lidské zdraví. Což ale tehdy indiáni netušili, místo toho oceňovali, jak užitečně se tento materiál chová: dá se snadno tvarovat do jakýchkoliv tvarů a především je zcela vodotěsný. Problém je, že vodotěsnosti dosahuje tím, že se zahřívá – a to způsobuje, že se uvolňují látky, jimž se říká polycyklické aromatické uhlovodíky neboli PAHs.

Domorodci to samozřejmě nemohli tušit, ale dnes už víme, že jsou tyto látky spojené s celou řadou zdravotních problémů – od hormonální nerovnováhy, přes vývojové poruchy, až po rakovinu. Vystaveni jsme jim i my především ze spalování fosilních paliv a také z cigaretového kouře.

Podle nové studie zveřejněné v odborném časopise Enviromental Health mohly být tyto látky dokonce jednou z hlavních příčin úpadku celé civilizace. Archeologické nálezy totiž již před několika lety potvrdily, že kmeny Chumashů, které na ostrovech žily, začaly po zdravotní stránce před asi 5000 lety z neznámých důvodů značně upadat – a to přesto, že na tomto místě žily předtím bez problémů nejméně 8000 let.

Indiánská láhev z Channel Islands
Zdroj: Enviromental Health

Kosterní pozůstatky potvrzují, že v té době lidé na ostrovech začali mít horší kvalitu kostí, menší lebky a výrazně zkaženější zuby. Příčinou těchto změn mohly být právě látky obsažené v přírodní živici. „Pokud víme, tak je to první případ, kdy experimentální archeologie kvantifikovala vystavení starověké populace látkám PAHs,“ uvedla jedna z autorek studie Sabrina Sholtsová. „Věříme, že náš výzkum přispěje k lepšímu pochopení zdravotních dopadů různých chemikálií na člověka v průběhu dějin.“

Experiment ukázal, že při výrobě lahví se uvolňoval kouř, v němž byl obsah PAHs vyšší než v tabákovém kouři. Pokud se v lahvích ukládala voda, zůstávala zcela čistá a jedovaté látky se do ní nepřenášely – naopak olej byl velmi rychle kontaminován.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 51 mminutami

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 3 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 19 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026
Načítání...