Otrava z lahví na vodu: tak umírali už před 5000 lety indiáni

Vědci z Smithsonian Institute zkoumali tisíce let staré nádoby, které používali původní obyvatelé Ameriky. Z analýz materiálu, z něhož se nádoby vyráběly, vyplynulo, že byl jedovatý.

  • Channel Islands je skupina osmi ostrovů v Tichém oceánu západně od Los Angeles. Jsou součástí okresů Santa Barbara County, Ventura County a Los Angeles County ve státě Kalifornie, od pevniny je odděluje průliv Santa Barbara Channel, který měří v nejužším místě 30 km. 

Projekt vznikl ve spolupráci mezi experimentálními archeology a biology. Vědci v laboratořích vytvořili napodobeniny lahví na vodu, které používaly starověké indiánské kultury žijící na Channel Islands – skupině ostrovů ležících západně od dnešního Los Angeles.

Tato rekonstrukce a následná analýza prokázaly, že materiál, z něhož domorodci lahve vyráběli, byl zdraví škodlivý a jejich dlouhodobé používání mohlo mít na jejich zdraví zásadní negativní dopady.

Tyto lahve totiž byly vyráběné z přírodní živice. Jde vlastně o organické kapaliny, přírodní formu asfaltu nebo dehtu, které se již tehdy nalézaly na kalifornských plážích. Domorodí Američané je sbírali, obchodovali s nimi a dokázali je využívat rovnou několika způsoby. Jedním z nich bylo přírodní lepidlo, jímž se připevňovaly hroty šípů, nebo se daly využít pro silnější kouřové signály. Ale ještě důležitější bylo, že z nich šly vyrobit nádoby. 

V podstatě svým složením odpovídaly tomu, z čeho vyrábíme dnes PET lahve – také šlo o „ropný produkt“, jen přirozeného původu a s mnohem horšími dopady na lidské zdraví. Což ale tehdy indiáni netušili, místo toho oceňovali, jak užitečně se tento materiál chová: dá se snadno tvarovat do jakýchkoliv tvarů a především je zcela vodotěsný. Problém je, že vodotěsnosti dosahuje tím, že se zahřívá – a to způsobuje, že se uvolňují látky, jimž se říká polycyklické aromatické uhlovodíky neboli PAHs.

Domorodci to samozřejmě nemohli tušit, ale dnes už víme, že jsou tyto látky spojené s celou řadou zdravotních problémů – od hormonální nerovnováhy, přes vývojové poruchy, až po rakovinu. Vystaveni jsme jim i my především ze spalování fosilních paliv a také z cigaretového kouře.

Podle nové studie zveřejněné v odborném časopise Enviromental Health mohly být tyto látky dokonce jednou z hlavních příčin úpadku celé civilizace. Archeologické nálezy totiž již před několika lety potvrdily, že kmeny Chumashů, které na ostrovech žily, začaly po zdravotní stránce před asi 5000 lety z neznámých důvodů značně upadat – a to přesto, že na tomto místě žily předtím bez problémů nejméně 8000 let.

Indiánská láhev z Channel Islands
Zdroj: Enviromental Health

Kosterní pozůstatky potvrzují, že v té době lidé na ostrovech začali mít horší kvalitu kostí, menší lebky a výrazně zkaženější zuby. Příčinou těchto změn mohly být právě látky obsažené v přírodní živici. „Pokud víme, tak je to první případ, kdy experimentální archeologie kvantifikovala vystavení starověké populace látkám PAHs,“ uvedla jedna z autorek studie Sabrina Sholtsová. „Věříme, že náš výzkum přispěje k lepšímu pochopení zdravotních dopadů různých chemikálií na člověka v průběhu dějin.“

Experiment ukázal, že při výrobě lahví se uvolňoval kouř, v němž byl obsah PAHs vyšší než v tabákovém kouři. Pokud se v lahvích ukládala voda, zůstávala zcela čistá a jedovaté látky se do ní nepřenášely – naopak olej byl velmi rychle kontaminován.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 6 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 19 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
včera v 11:03

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...