Mezinárodní vědecký tým vedený experty z německého Institutu Maxe Plancka poprvé analyzoval geny egyptských mumií z doby kolem roku 1000 před naším letopočtem. Jde o první kompletní analýzu DNA těl z té doby – vědci díky ní zjistili, jak moc se starověcí Egypťané lišili od dnešních obyvatel této země.
Vědci rozluštili DNA starověkých mumií. Neměly s dnešními Egypťany téměř nic společného
Z práce vyplývá, že moderní Egypťané jsou příbuzní spíše sub-saharským Afričanům, zatímco starověcí Egypťané měli blíž k obyvatelům Blízkého východu.
Egypt je pro výzkum starověkých populací velmi slibným místem. Má dobře zdokumentovanou historii a díky jeho geografickému umístění jím procházelo mnoho populací z Evropy, Asie i Afriky. Pokroky v moderních metodách používaných při analýze DNA umožňují, aby vědci poznali genetickou historii celého lidstva.
Události: Čeští egyptologové převzali v Abúsíru dvě další hrobky (zdroj: ČT24)
DNA z egyptských mumií již byla odebrána dříve, ale doposud se nevědělo, jak spolehlivé bude analyzovat je – tedy jak dobře je vlastně DNA při mumifikaci uchována a co se z ní dá vyčíst. „Je dobré pohlížet na její zachovanost značně skepticky,“ potvrzuje Johannes Krause, jeden z hlavních autorů studie. „Horké klima v Egyptě, vysoká vlhkost vzduchu v hrobkách a chemikálie obsažené v řadě mumifikačních látek urychlují degradaci DNA.“ O to větším úspěchem je pokrok, jehož vědci v tomto případě dosáhli – otevírá dveře dalšímu možnému výzkumu v budoucnosti.
Vpády cizích armád se na DNA nepodepsaly
Vědci pro tuto práci vydanou v časopise Nature studovali pozůstatky 151 mumifikovaných osob z archeologického naleziště Abusir el-Meleq a z několika muzeí. Podařilo se jim získat mitochondriální DNA z 90 jedinců a celkovou DNA ze tří osob. Protože pocházely z doby mezi roky 1700 a 400 před naším letopočtem, mohli vědci sledovat, jak vypadal vliv různých populací, které zasahovaly do genetického vývoje Egypta. „Chtěli jsme otestovat, jestli události, jako byla třeba invaze Alexandra Makedonského do Egypta, měly nějaký dopad na genetiku starověkých Egypťanů,“ uvádí autoři studie.
Abusir el-Meleq
Z výsledků vyplývá, že starověcí Egypťané v místě výzkumu byli po genetické stránce nejbližší obyvatelům Levanty, tedy oblasti Východního Středomoří. V užším smyslu je Levanta výrazem pro oblasti dnešních států Izrael, Palestinská autonomie, Libanon, Jordánsko a Sýrie. Za 1300 let, tedy období, jaké vědci zkoumali, se místní populace v Abusir el-Melequ nijak zásadně nezměnila, všechny politické změny se v ní projevily jen minimálně. Data ukazují, že dnešní moderní Egypťané mají asi o 8 procent více DNA od obyvatel sub-saharské Afriky než od starověkých Egypťanů. Hlavní příčinou je zřejmě obchod s otroky z jihu, který nastal po ovládnutí Egypta arabskými dobyvateli.