Mikrodávkování LSD: čím dál oblíbenější a stále kontroverzní léčebná metoda

Spisovatelka Ayelet Waldmanová vyzkoušela různou léčbu proti depresi, ale všechno bylo marné. Nakonec našla východisko v ampulce zředěného LSD, podobně jako další stoupenci mikrodávkování této drogy, které se ve Spojených státech stalo módní záležitostí. „Začínala jsem přemýšlet o sebevraždě,“ říká dvaapadesátiletá bývalá právnička z kalifornského San Francisca. Usoudila, že nemá co ztratit, a ukápla dvě malinkaté kapičky tohoto psychedelického produktu na jazyk.

„Když jedinou volbou byla smrt nebo zoufalství blízké smrti, nebyl důvod, abych nevyzkoušela něco jiného,“ ospravedlňuje se. Její pochmurná nálada vbrzku ustoupila.

Waldmanová tak začala s mikrodávkováním, nelegální praxí, která spočívá v tom, že se užívá velmi omezená dávka psychedelické drogy, často LSD nebo halucinogenních hub. Cílem není upadnout do extáze, ale stimulovat výkonnost v práci a kreativitu, anebo jako u Waldmanové léčit psychické potíže.

Nahrávám video

„Od prvního dne jsem se cítila lépe. Deprese byly pryč, bylo to úžasné,“ ujišťuje. Soudí, že za zlepšením vztahů s okolím a pracovním výkonem stojí užívání LSD. Denně bere kolem deseti mikrogramů LSD, tedy desetinu toho, co je zapotřebí k mnohem výraznějším změnám vědomí.

Toto dávkování podle Waldmanové změnilo její styl psaní. „Můj duch směřuje rychle vpřed, ale ne zmateně, nýbrž se skutečně příjemným soustředěním,“ citovala ji agentura AFP.

Lék nebo hrozba?

Mikrodávkování je rozšířené zejména mezi mladým profesionály z kalifornského Silicon Valley, kteří chtějí urychlit svou kariéru. Za rostoucí popularitu vděčí vysílání rozhlasu a poslední knize Ayelet Waldmanové, v níž autorka popisuje, jak jí mikrodávkovaná droga pomohla zbavit se maniakální deprese.

LSD je syntetická droga, která se rozšířila v 60. letech. Ve velkých dávkách může vyvolávat halucinace a na dlouhou dobu značně změnit vnímání a kognitivní funkce. Devětadvacetiletý Carl pracuje pro jedny noviny ve Washingtonu. Přiznává, že si loni v zaměstnání vzal asi šestkrát mikrodávku LSD, která mu pomohla udržet soustředění. „Máte více energie, jste zcela při vědomí a jste možná vnímavější k okolí,“ říká.

Pětadvacetiletý Oliver popisuje velmi lehkou euforii a lepší soustředění. „Myslím, že LSD má schopnost učinit vše zajímavějším a konzistentnějším,“ říká a dodává, že měl větší chuť do práce. Z dlouhodobého hlediska nejsou případná rizika užívání LSD známá, tvrdí Matthew Johnson z Univerzity Johnse Hopkinse. Mikrodávkování nebylo dosud prozkoumáno, a to z právních a finančních důvodů, vysvětluje.

Zakázané látky v USA

Od roku 1970 bylo LSD ve Spojených státech zahrnuto do stejné kategorie zakázaných halucinogenních produktů jako heroin, psilocybin (obsažený v různých druzích hub) a meskalin, který se vyskytuje například v kaktusu. Tím se zastavilo studium psychedelických látek jako případných léků.

Nahrávám video

Nebezpečí mikrodávkování spočívá v tom, že člověk pozře pančovanou drogu nebo si vezme špatnou dávku, říká Johnson. Nicméně je přínosné, že mikrodávky mají účinky na zlepšení kognitivních funkcí a působí proti depresím, dodává. Jeho vlastní studie týkající se používání halucinogenů u osob s rakovinou s cílem odstranit úzkost a deprese, nebo u kuřáků, kteří chtějí přestat s kouřením, přinesly povzbudivé výsledky.

Waldmanová přestala mikrodávky LSD užívat a chce s nimi začít teprve tehdy, až bude jeho užívání legální. „Pokud ovšem nezačnu znovu myslet na sebevraždu. Když budu stát před volbou zemřít, nebo se dopustit přečinu, zvolím tu druhou možnost,“ říká.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Chlumský rybník se promění v útočiště původních druhů, hlavně mihulí a pstruhů

Z Chlumského rybníka u Volar na Prachaticku vznikne vodní oáza pro chráněnou mihuli potoční a pstruha obecného. Samotné obnově předcházel tříletý výzkum. Rybáři začali rybník vypouštět a odstraňují z něj současnou rybí obsádku, která neodpovídá přírodním podmínkám Šumavy. Vytvoří tak prostor pro původní druhy. Na projektu spolupracují vědci, město Volary, rybáři i Správa Národního parku Šumava.
před 12 hhodinami

Ceny Česká hlava získali vědci za výzkum lidské řeči, imunity i historie

Ceny Česká hlava získali letos vědci například za výzkum lidské řeči, imunity, reprodukce či za výzkum vedoucí k novým lékům. Národní cenu Česká hlava, kterou schválila v říjnu vláda, získal například Jan Černocký z Fakulty informačních technologií Vysokého učení technického v Brně za počítačové zpracování řeči.
před 19 hhodinami

Čínští vědci se v kosmu dostali na píď od absolutní nuly

Na čínské vesmírné stanici panovala nejnižší teplota ve známém vesmíru, pouhých deset biliontin stupně Celsia od absolutní nuly. Mohlo by to pomoci s vývojem nových kvantových technologií i lepších senzorů.
před 20 hhodinami

Lidé s rakovinou plic v sobě mají více mikroplastů, ukazuje výzkum

Mikroplastům se v moderním světě nedá vyhnout, drobné částečky umělých hmot jsou prakticky všudypřítomné. Nový evropský výzkum ukázal, že pacienti s rakovinou plic mají v plicních tkáních vyšší množství mikroplastů než zdraví lidé. Lékaře proto zajímá, jestli zde nemůže existovat nějaká souvislost.
před 21 hhodinami

Čeští vědci znovuobjevili „ztraceného“ vodního hlodavce z Etiopie

Téměř sto let vědci nezaznamenali žádný výskyt pozoruhodného vodního hlodavce z rodu Nilopegamys. Teď se ho podařilo znovuobjevit v biosférické rezervaci Yayu na jihozápadě Etiopie. Na nálezu mimořádně vzácného savčího rodu Nilopegamys se podílel etiopsko-český výzkumný tým včetně odborníků z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.
před 23 hhodinami

Vlny veder budou mnohem horší než to, co známe nyní, varuje německá studie

Extrémní vlny veder, které Evropa letos i v předchozích letech zažila, jsou pouze předzvěstí toho, co lidstvo v důsledku klimatických změn čeká. Tvrdí to autoři nové studie, která vyšla v odborném časopise Nature Communications. Podle nich v budoucnu budou vlny veder delší, rozsáhlejší a také mnohem závažnější.
včera v 07:30‌‌

Zlepšení kvality ovzduší by mohlo ročně zachránit přes devět milionů životů, odhadli vědci

Podle odhadů vědců z Cambridgeské univerzity by dodržování doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) týkajících se znečištění ovzduší mohlo v zemích s nízkými a středními příjmy každoročně zachránit více než devět milionů lidských životů.
10. 11. 2026‌‌

Na Marsu jsou zřejmě aktivní sopky. Zásadně to zvyšuje šanci na existenci života

Vědci na Marsu zaznamenali zvýšenou koncentraci chlorovodíku, což navzdory předchozím předpokladům naznačuje, že je planeta vulkanicky aktivní. Objev zároveň vyvolává otázku, jestli pod povrchem rudé planety nemohou existovat vhodné podmínky pro život.
10. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.