Mikrodávkování LSD: čím dál oblíbenější a stále kontroverzní léčebná metoda

Spisovatelka Ayelet Waldmanová vyzkoušela různou léčbu proti depresi, ale všechno bylo marné. Nakonec našla východisko v ampulce zředěného LSD, podobně jako další stoupenci mikrodávkování této drogy, které se ve Spojených státech stalo módní záležitostí. „Začínala jsem přemýšlet o sebevraždě,“ říká dvaapadesátiletá bývalá právnička z kalifornského San Francisca. Usoudila, že nemá co ztratit, a ukápla dvě malinkaté kapičky tohoto psychedelického produktu na jazyk.

„Když jedinou volbou byla smrt nebo zoufalství blízké smrti, nebyl důvod, abych nevyzkoušela něco jiného,“ ospravedlňuje se. Její pochmurná nálada vbrzku ustoupila.

Waldmanová tak začala s mikrodávkováním, nelegální praxí, která spočívá v tom, že se užívá velmi omezená dávka psychedelické drogy, často LSD nebo halucinogenních hub. Cílem není upadnout do extáze, ale stimulovat výkonnost v práci a kreativitu, anebo jako u Waldmanové léčit psychické potíže.

Nahrávám video
Drogy a alkohol - časté důvody nehod na silnicích
Zdroj: ČT24

„Od prvního dne jsem se cítila lépe. Deprese byly pryč, bylo to úžasné,“ ujišťuje. Soudí, že za zlepšením vztahů s okolím a pracovním výkonem stojí užívání LSD. Denně bere kolem deseti mikrogramů LSD, tedy desetinu toho, co je zapotřebí k mnohem výraznějším změnám vědomí.

Toto dávkování podle Waldmanové změnilo její styl psaní. „Můj duch směřuje rychle vpřed, ale ne zmateně, nýbrž se skutečně příjemným soustředěním,“ citovala ji agentura AFP.

Lék nebo hrozba?

Mikrodávkování je rozšířené zejména mezi mladým profesionály z kalifornského Silicon Valley, kteří chtějí urychlit svou kariéru. Za rostoucí popularitu vděčí vysílání rozhlasu a poslední knize Ayelet Waldmanové, v níž autorka popisuje, jak jí mikrodávkovaná droga pomohla zbavit se maniakální deprese.

LSD je syntetická droga, která se rozšířila v 60. letech. Ve velkých dávkách může vyvolávat halucinace a na dlouhou dobu značně změnit vnímání a kognitivní funkce. Devětadvacetiletý Carl pracuje pro jedny noviny ve Washingtonu. Přiznává, že si loni v zaměstnání vzal asi šestkrát mikrodávku LSD, která mu pomohla udržet soustředění. „Máte více energie, jste zcela při vědomí a jste možná vnímavější k okolí,“ říká.

Pětadvacetiletý Oliver popisuje velmi lehkou euforii a lepší soustředění. „Myslím, že LSD má schopnost učinit vše zajímavějším a konzistentnějším,“ říká a dodává, že měl větší chuť do práce. Z dlouhodobého hlediska nejsou případná rizika užívání LSD známá, tvrdí Matthew Johnson z Univerzity Johnse Hopkinse. Mikrodávkování nebylo dosud prozkoumáno, a to z právních a finančních důvodů, vysvětluje.

Zakázané látky v USA

Od roku 1970 bylo LSD ve Spojených státech zahrnuto do stejné kategorie zakázaných halucinogenních produktů jako heroin, psilocybin (obsažený v různých druzích hub) a meskalin, který se vyskytuje například v kaktusu. Tím se zastavilo studium psychedelických látek jako případných léků.

Nahrávám video
Co prožili díky LSD, si po desítkách let odborníci pochvalují
Zdroj: ČT24

Nebezpečí mikrodávkování spočívá v tom, že člověk pozře pančovanou drogu nebo si vezme špatnou dávku, říká Johnson. Nicméně je přínosné, že mikrodávky mají účinky na zlepšení kognitivních funkcí a působí proti depresím, dodává. Jeho vlastní studie týkající se používání halucinogenů u osob s rakovinou s cílem odstranit úzkost a deprese, nebo u kuřáků, kteří chtějí přestat s kouřením, přinesly povzbudivé výsledky.

Waldmanová přestala mikrodávky LSD užívat a chce s nimi začít teprve tehdy, až bude jeho užívání legální. „Pokud ovšem nezačnu znovu myslet na sebevraždu. Když budu stát před volbou zemřít, nebo se dopustit přečinu, zvolím tu druhou možnost,“ říká.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kokain ve vodě mění chování lososů, popsali švédští vědci

Zbytky kokainu, které se dostávají do řek a jezer spolu s odpadními vodami, mění chování lososů. Ukázal to výzkum vědců ze Švédské zemědělské univerzity, na který upozornil deník The Guardian. Důsledky pro rybí populace zatím podle odborníků nikdo nedokáže přesně odhadnout.
před 3 hhodinami

Ukrajinská armáda popsala robotické útoky na ruské okupanty

Válka na Ukrajině překresluje staré mapy, na nichž byly vyznačené vojenské operace. Stále častěji se na nich místo lidských jmen objevují názvy pozemních robotů a létajících dronů, které vojáky nahrazují. Zástupci ukrajinské armády teď popsali, jak tyto operace probíhají a jak časté jsou.
před 23 hhodinami

Gruzie zahájila obnovu lužních lesů u hranic s Arménií a Ázerbájdžánem

Na ploše 65 hektarů v lesním komplexu Gardabani–Marneuli v kraji Kvemo Kartli na jihovýchodě Gruzie, nedaleko hranic s Arménií a Ázerbájdžánem, začala obnova lesů. Lokalita leží v povodí řeky Mtkvari (Kury) a je součástí poškozeného lužního ekosystému. Rozloha 65 hektarů odpovídá zhruba devadesáti fotbalovým hřištím.
včera v 14:21

Vědci rozplétají komplikovaný kočičí apetit

Rozmazlenost koček ohledně výběru potravy je dobře známá, zejména když se srovná se psy. Skupina japonských vědců ji teď detailně prostudovala a pokusila se najít pravidla této kočičí vlastnosti. Věří, že i přes své limity by výzkum mohl mít dopady na to, jak kočky správně krmit, což by mohlo chovatelům ušetřit nemalé finance a zvířatům udržovat zdraví.
včera v 13:15

Manželé vyléčili vrozenou slepotu. Dostali za to „vědeckého Oscara“

Proč se dítě někdy narodí slepé? Velmi často za to může genetická porucha, která se jmenuje Leberova kongenitální amauróza, známá i pod zkratkou LCA. Až donedávna to byla diagnóza, která nedávala takovým dětem žádnou naději. Změnili to dva lidé, kterým to zabralo čtvrt století. Teď za to molekulární bioložka Jean Bennettová a oftalmolog Albert Maguire dostali prestižní ocenění Breakthrough Prize a odměnu ve výši tří milionů dolarů, v přepočtu šedesát milionů korun.
včera v 11:31

Satelity ukázaly památky UNESCO z vesmíru

V rámci Mezinárodního dne památek a sídel se Evropská vesmírná agentura spojila s organizací UNESCO, aby společně přiblížily krásu i křehkost míst, která uchovávají společnou paměť lidstva. Zároveň zdůrazňují, že ať už jde o kulturní památky, nebo přírodní divy, tato místa vyprávějí příběh o tom, kým jsme. Jejich zachování není jen naší povinností, ale také závazkem vůči budoucím generacím.
včera v 10:57

Houby jsou podle afrických vědců základem života na Zemi

Houby patří podle vědců k základním pilířům života na Zemi. Afričtí mykologové podle deníku The Guardian upozorňují, že bez systematického výzkumu a ochrany hub nelze účinně chránit ani lesy, půdu či klima.
včera v 09:20

Černobyl dnes: o život jde na místech, kde to voní jarem

O Černobylu a jeho dopadech na lidské zdraví vyprávěl pro Českou televizi jeden z lidí, kteří ho znají nejlépe. Alexandr Kupnyj podnikl do nitra zničené elektrárny několik expedic a dobře ji prozkoumal.
včera v 08:14
Načítání...