Mikrodávkování LSD: čím dál oblíbenější a stále kontroverzní léčebná metoda

Spisovatelka Ayelet Waldmanová vyzkoušela různou léčbu proti depresi, ale všechno bylo marné. Nakonec našla východisko v ampulce zředěného LSD, podobně jako další stoupenci mikrodávkování této drogy, které se ve Spojených státech stalo módní záležitostí. „Začínala jsem přemýšlet o sebevraždě,“ říká dvaapadesátiletá bývalá právnička z kalifornského San Francisca. Usoudila, že nemá co ztratit, a ukápla dvě malinkaté kapičky tohoto psychedelického produktu na jazyk.

„Když jedinou volbou byla smrt nebo zoufalství blízké smrti, nebyl důvod, abych nevyzkoušela něco jiného,“ ospravedlňuje se. Její pochmurná nálada vbrzku ustoupila.

Waldmanová tak začala s mikrodávkováním, nelegální praxí, která spočívá v tom, že se užívá velmi omezená dávka psychedelické drogy, často LSD nebo halucinogenních hub. Cílem není upadnout do extáze, ale stimulovat výkonnost v práci a kreativitu, anebo jako u Waldmanové léčit psychické potíže.

Nahrávám video

„Od prvního dne jsem se cítila lépe. Deprese byly pryč, bylo to úžasné,“ ujišťuje. Soudí, že za zlepšením vztahů s okolím a pracovním výkonem stojí užívání LSD. Denně bere kolem deseti mikrogramů LSD, tedy desetinu toho, co je zapotřebí k mnohem výraznějším změnám vědomí.

Toto dávkování podle Waldmanové změnilo její styl psaní. „Můj duch směřuje rychle vpřed, ale ne zmateně, nýbrž se skutečně příjemným soustředěním,“ citovala ji agentura AFP.

Lék nebo hrozba?

Mikrodávkování je rozšířené zejména mezi mladým profesionály z kalifornského Silicon Valley, kteří chtějí urychlit svou kariéru. Za rostoucí popularitu vděčí vysílání rozhlasu a poslední knize Ayelet Waldmanové, v níž autorka popisuje, jak jí mikrodávkovaná droga pomohla zbavit se maniakální deprese.

LSD je syntetická droga, která se rozšířila v 60. letech. Ve velkých dávkách může vyvolávat halucinace a na dlouhou dobu značně změnit vnímání a kognitivní funkce. Devětadvacetiletý Carl pracuje pro jedny noviny ve Washingtonu. Přiznává, že si loni v zaměstnání vzal asi šestkrát mikrodávku LSD, která mu pomohla udržet soustředění. „Máte více energie, jste zcela při vědomí a jste možná vnímavější k okolí,“ říká.

Pětadvacetiletý Oliver popisuje velmi lehkou euforii a lepší soustředění. „Myslím, že LSD má schopnost učinit vše zajímavějším a konzistentnějším,“ říká a dodává, že měl větší chuť do práce. Z dlouhodobého hlediska nejsou případná rizika užívání LSD známá, tvrdí Matthew Johnson z Univerzity Johnse Hopkinse. Mikrodávkování nebylo dosud prozkoumáno, a to z právních a finančních důvodů, vysvětluje.

Zakázané látky v USA

Od roku 1970 bylo LSD ve Spojených státech zahrnuto do stejné kategorie zakázaných halucinogenních produktů jako heroin, psilocybin (obsažený v různých druzích hub) a meskalin, který se vyskytuje například v kaktusu. Tím se zastavilo studium psychedelických látek jako případných léků.

Nahrávám video

Nebezpečí mikrodávkování spočívá v tom, že člověk pozře pančovanou drogu nebo si vezme špatnou dávku, říká Johnson. Nicméně je přínosné, že mikrodávky mají účinky na zlepšení kognitivních funkcí a působí proti depresím, dodává. Jeho vlastní studie týkající se používání halucinogenů u osob s rakovinou s cílem odstranit úzkost a deprese, nebo u kuřáků, kteří chtějí přestat s kouřením, přinesly povzbudivé výsledky.

Waldmanová přestala mikrodávky LSD užívat a chce s nimi začít teprve tehdy, až bude jeho užívání legální. „Pokud ovšem nezačnu znovu myslet na sebevraždu. Když budu stát před volbou zemřít, nebo se dopustit přečinu, zvolím tu druhou možnost,“ říká.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bahenní proudy u bahenních sopek nevznikají při jediné erupci, popsali i čeští vědci

Kilometrové bahenní proudy u některých z největších bahenních sopek na světě nevznikají během jediné silné erupce, jak se dosud předpokládalo. Vyplývá to ze studie mezinárodního týmu vědců, na které se podíleli i tuzemští odborníci. Nový výzkum bahenní sopky Lokbatan v Ázerbájdžánu ukazuje, že se celé bahenní těleso může po mnoho let pomalu plazit krajinou podobně jako ledovec a každá nová erupce znovu uvádí do pohybu jeho starší části.
před 9 hhodinami

Počet potvrzených případů eboly v Kongu přesáhl tisíc

Počet potvrzených případů eboly v Kongu přesáhl tisícovku. K nedělnímu večeru oznámily místní úřady 1003 nakažených a 254 zemřelých, informovala v pondělí agentura Reuters. V sobotní aktualizaci konžská vláda sdělila, že počet potvrzených případů činí 956 a počet úmrtí 247.
před 13 hhodinami

Čeští archeologové se snaží překonat Egejské moře ve člunu vydlabaném z kmenu

V Egejském moři v řeckém přístavu Alexandrupole začala expedice Monoxylon experimentálních archeologů z východních Čech.
před 14 hhodinami

Sledujte v mapě, jak padají teplotní rekordy

V Česku o víkendu převládají teploty, které jsou spojené spíše s červencem. Až do pondělního večera trvá varování před vysokými teplotami. Už od pátku padají teplotní rekordy.
19. 6. 2026Aktualizováno21. 6. 2026

VideoNová aplikace pomůže odhalit poruchy paměti

Nová aplikace pomáhá rozpoznat první příznaky demence. Nástroj vyvinutý českými specialisty využívá umělou inteligenci. Test na počítači nebo tabletu zabere jen kolem deseti minut. Podle odborníků lidé potíže s pamětí podceňují a přičítají je stárnutí. Přitom může jít o projevy, které postupně vedou k rozvoji demence. S tou podle odhadů žije jen v České republice přes sto tisíc lidí a počet dál poroste. Pokud program poukáže na možný problém, mělo by následovat podrobnější vyšetření praktickým lékařem, geriatrem nebo přímo v neurologické ambulanci. Nejčastějším typem demence je Alzheimerova nemoc.
21. 6. 2026

Doplňky s omega-3 kyselinami zřejmě mozek před Alzheimerem nechrání

Za miliardu dolarů se dá pořídit třeba vojenská ponorka nebo významnější kosmická mise. Anebo se za tuto částku dá pořídit rybí olej. Právě miliardu dolarů za tento přípravek utratí ročně Američané – hlavně proto, aby se ochránili před dopady stárnutí na mozek. Omega-3 mastné kyseliny, jež jsou v rybím oleji obsažené, prokazatelně pronikají do mozku. Jenže nová studie zpochybňuje, že by tam mohly mít silnější pozitivní vliv.
21. 6. 2026

Čeští vědci úpravou RNA opravili poruchu, která krade zrak

Výzkumný tým z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd vedený Davidem Staňkem vyvinul experimentální RNA terapii schopnou opravit genetickou poruchu spojenou s retinitis pigmentosa – dědičným onemocněním sítnice, které postupně vede ke ztrátě zraku.
20. 6. 2026

Tlak Pekingu omezuje výzkum Číny. Švýcarští akademici žádají větší podporu státu

Stále přísnější kontroly zahraničního výzkumu Číny mnoha akademikům, včetně těch ve Švýcarsku, ztěžují pokračování v práci. Tito badatelé tvrdí, že Švýcarsko by je mělo podporovat více.
19. 6. 2026
Načítání...