Mikrodávkování LSD: čím dál oblíbenější a stále kontroverzní léčebná metoda

Spisovatelka Ayelet Waldmanová vyzkoušela různou léčbu proti depresi, ale všechno bylo marné. Nakonec našla východisko v ampulce zředěného LSD, podobně jako další stoupenci mikrodávkování této drogy, které se ve Spojených státech stalo módní záležitostí. „Začínala jsem přemýšlet o sebevraždě,“ říká dvaapadesátiletá bývalá právnička z kalifornského San Francisca. Usoudila, že nemá co ztratit, a ukápla dvě malinkaté kapičky tohoto psychedelického produktu na jazyk.

„Když jedinou volbou byla smrt nebo zoufalství blízké smrti, nebyl důvod, abych nevyzkoušela něco jiného,“ ospravedlňuje se. Její pochmurná nálada vbrzku ustoupila.

Waldmanová tak začala s mikrodávkováním, nelegální praxí, která spočívá v tom, že se užívá velmi omezená dávka psychedelické drogy, často LSD nebo halucinogenních hub. Cílem není upadnout do extáze, ale stimulovat výkonnost v práci a kreativitu, anebo jako u Waldmanové léčit psychické potíže.

Nahrávám video

„Od prvního dne jsem se cítila lépe. Deprese byly pryč, bylo to úžasné,“ ujišťuje. Soudí, že za zlepšením vztahů s okolím a pracovním výkonem stojí užívání LSD. Denně bere kolem deseti mikrogramů LSD, tedy desetinu toho, co je zapotřebí k mnohem výraznějším změnám vědomí.

Toto dávkování podle Waldmanové změnilo její styl psaní. „Můj duch směřuje rychle vpřed, ale ne zmateně, nýbrž se skutečně příjemným soustředěním,“ citovala ji agentura AFP.

Lék nebo hrozba?

Mikrodávkování je rozšířené zejména mezi mladým profesionály z kalifornského Silicon Valley, kteří chtějí urychlit svou kariéru. Za rostoucí popularitu vděčí vysílání rozhlasu a poslední knize Ayelet Waldmanové, v níž autorka popisuje, jak jí mikrodávkovaná droga pomohla zbavit se maniakální deprese.

LSD je syntetická droga, která se rozšířila v 60. letech. Ve velkých dávkách může vyvolávat halucinace a na dlouhou dobu značně změnit vnímání a kognitivní funkce. Devětadvacetiletý Carl pracuje pro jedny noviny ve Washingtonu. Přiznává, že si loni v zaměstnání vzal asi šestkrát mikrodávku LSD, která mu pomohla udržet soustředění. „Máte více energie, jste zcela při vědomí a jste možná vnímavější k okolí,“ říká.

Pětadvacetiletý Oliver popisuje velmi lehkou euforii a lepší soustředění. „Myslím, že LSD má schopnost učinit vše zajímavějším a konzistentnějším,“ říká a dodává, že měl větší chuť do práce. Z dlouhodobého hlediska nejsou případná rizika užívání LSD známá, tvrdí Matthew Johnson z Univerzity Johnse Hopkinse. Mikrodávkování nebylo dosud prozkoumáno, a to z právních a finančních důvodů, vysvětluje.

Zakázané látky v USA

Od roku 1970 bylo LSD ve Spojených státech zahrnuto do stejné kategorie zakázaných halucinogenních produktů jako heroin, psilocybin (obsažený v různých druzích hub) a meskalin, který se vyskytuje například v kaktusu. Tím se zastavilo studium psychedelických látek jako případných léků.

Nahrávám video

Nebezpečí mikrodávkování spočívá v tom, že člověk pozře pančovanou drogu nebo si vezme špatnou dávku, říká Johnson. Nicméně je přínosné, že mikrodávky mají účinky na zlepšení kognitivních funkcí a působí proti depresím, dodává. Jeho vlastní studie týkající se používání halucinogenů u osob s rakovinou s cílem odstranit úzkost a deprese, nebo u kuřáků, kteří chtějí přestat s kouřením, přinesly povzbudivé výsledky.

Waldmanová přestala mikrodávky LSD užívat a chce s nimi začít teprve tehdy, až bude jeho užívání legální. „Pokud ovšem nezačnu znovu myslet na sebevraždu. Když budu stát před volbou zemřít, nebo se dopustit přečinu, zvolím tu druhou možnost,“ říká.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Řeč mohla vzniknout povídáním u ohnišť, představili antropologové hypotézu

Vznik lidské komunikace pomocí slov, vět a příběhů podle nové vědecké úvahy nesouvisí tolik s obstaráváním potravy, ale spíše s podmínkami, které panovaly kolem pravěkých ohnišť.
před 1 hhodinou

Země za 47 let přišla o více než 12 bilionů tun ledu z Grónska a Antarktidy, ukazují satelity

Vědci sloučili do jednoho výzkumu satelitní pozorování z evropských a amerických družic. Díky tomu dokázali přesně popsat, o kolik ledu se za posledních pět desítek let zmenšily ledovce kolem pólů.
před 3 hhodinami

Společnost Anthropic začala provozovat AI biolaboratoř. Chce dělat vědu bez vědců

Americká společnost Anthropic, která patří mezi hlavní hráče v oblasti umělé inteligence (AI), začala provozovat biologickou laboratoř. Firma tak rozšiřuje své ambice z AI do světa farmaceutického výzkumu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na představitele podniku a zdroje obeznámené se situací, sama firma o laboratoři původně sama neinformovala.
před 6 hhodinami

Tyranosauři měli v podstatě stejnou tělesnou teplotu jako lidé

Je možná nepředstavitelné, že by člověk mohl mít něco společného s Tyrannosaurem rexem – predátorem, který žil před desítkami milionů let. Přesto mají tyto dva druhy jednu věc společnou – tělesnou teplotu. Uvádějí to vědci na základě výzkumu skloviny tyranosauřích zubů.
před 8 hhodinami

Experimentální terapie zachránila v USA život chlapci s pokročilou rakovinou jater

Genetická úprava vlastních imunitních buněk patří mezi nejmodernější lékařské metody. Přes její novost i experimentální status přináší spoustu úspěchů. Teď oznámili další pokrok američtí pediatři.
19. 9. 2026

Vědci objevili nový druh kočky. Měří půl metru a žije v Bolívii

Před deseti lety zavolali bolivijské bioložce Paole Nogales-Ascarrunzové z jedné rezervace. Oznámili jí, že našli opravdu divnou kočku, kterou původně ještě jako kotě našel místní muž a myslel si, že je to obyčejná kočka domácí. Když si uvědomil, že je to divoká šelma, informoval úřady. Vědci, kteří tvora zkoumali, ho teď popsali jako dosud neznámý druh kočkovité šelmy.
18. 9. 2026

Severokorejské jaderné testy probudily spící seismologické zlomy

Vědci ze tří čínských univerzit popsali, že Severní Korea způsobila svými podzemními testy atomových zbraní nečekaně silné dopady. Otřesy nepřestávají dodnes, a to přesto, že se poslední taková zkouška odehrála už roku 2017.
18. 9. 2026

Vědci v Česku poprvé chytili největšího netopýra Evropy

Česká zoologická společnost oznámila, že se jejím vědcům podařilo odchytit netopýra obrovského. O jeho občasném výskytu na českém území sice věděli už řadu let, ale snaha o přímé pozorování byla nesmírně složitá. Tento druh může mít rozpětí křídel až půl metru.
18. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.