Drak Šmak je v ohrožení: vzácného ještěra zabíjí pytláci i touha po exotickém mazlíčkovi

Drak Šmak z Tolkienova Hobita je obrovský, ohnivý a hrůzostrašný. Ještěr, který byl po něm pojmenován, vypadá jako jeho miniaturní kopie – je velký asi jako propiska. Česky se jmenuje kruhochvost obrovský, latinsky Smaug giganteus.

Právě jeho podobnost se slavným literárním a filmovým „příbuzným“ se pro něj ale nyní stává čím dál více rizikovou.

Dokud o ně lidé neprojevovali zájem, byli kruhochvosti vlastně neohrozitelní – stejně jako mytičtí draci i oni jsou chráněni obrněnými destičkami a ostrými trny. Díky tomu byli jen těžko ulovitelní pro větší zvířata a sami přitom fungovali jako nebezpeční predátoři pro menší tvory.

V současné době ale tento jihoafrický ještěr z přírody rychle mizí. Pokud se nestane zázrak, zřejmě z přírody zmizí do 5–10 let, odhadují ekologové. Za 40 let se oblast, kde ještě žijí, zmenšila o dvě třetiny, potvrdila nově zpráva v odborném časopise Journal for Nature Conservation. Místo dráčků našli vědci stopy po tom, že zde řádili pytláci.

Důkazy o tom byly všude: pasti, nástrahy, rozkopaná zem, v níž pytláci hledali ještěry. Pytláci dokonce vyplenili i místa, kde biologové kruhochvosty dlouhodobě sledovali – vědci tak přišli o zvířata, na nichž byl založen zásadní výzkum potřebný pro lepší znalost těchto tvorů.

Pašování Šmaků

Ohrožení těchto zvířat je o to větší, že se je doposud nedaří rozmnožovat v zajetí. Přesto se z Jižní Afriky stále legálně vyvážejí – a počet zvířat na export stoupá. Podle biologů, kteří kruhochvosty studují, je současně zcela jasné, že mnoho zvířat opouští zemi také nelegálně – důkazů je málo, ale existují. Například roku 2016 chytili nizozemští celníci pašeráka s devatenácti exempláři vzácného ještěra.

Nejnovější práce odhadují počet kruhochvostů ve volné přírodě asi na 680 000 kusů. To se zdá jako značně vysoké číslo, ale ve skutečnosti je to značně kritické číslo. Tito ještěři se totiž rozmnožují jen jednou za několik let a navíc mají vždy jen několik mláďat. Kvůli tomu se mohou velice rychle jejich počty snížit.

Vědci se nyní pokoušejí přemlouvat majitele půdy, aby pro kruhochvosty vyčlenili některá území, kde by ještěři mohli žít bez obav před narušením přirozeného biotopu lidskou činností. Současně tlačí na zpřísnění postihů pro pytláky.