Automatizace rychle mění svět – roboti berou lidem místa, mění pracovní trh i to, jak lidé tráví volný čas. Některé státy jsou na příchod robotů a umělých inteligencí připravené lépe, jiné hůř. Podle nové studie McKinseyho Institutu je v tomto ohledu Česká republika tím vůbec nejzranitelnějším státem v celé Evropě.
Vědci z této organizace podrobně studovali informace o 46 nejvyspělejších zemích světa, které tvoří asi 80 procent celkové pracovní síly na světě. Pokusili se odpovědět na otázku, jaký dopad bude mít automatizace na tyto státy.
Autoři konstatují, že přibližně polovina pracovních míst v současné globální ekonomice může být nahrazena stroji – ohrožena jsou přitom zaměstnání napříč všemi druhy lidských činností. Schopnost přizpůsobit se tomuto trendu, který se již nejspíš nedá zastavit, se stát od státu liší podle řady faktorů, jedním z nich je například výše mezd.
Česká republika je v Evropě v tomto ohledu nejrizikovějším místem: mezi námi a nejlépe umístěným Norskem je rozdíl 10 procentních bodů.
Jedním z hlavních faktorů je to, jak moc už je práce v dané zemi robotizována a automatizována – čím více, tím menší potenciál pro automatizaci nabízí. Dalším faktorem, podle autorů možná ještě důležitějším, je, jaký typ pracovních míst v zemi existuje. Tedy například Spojené státy mají obrovskou zaměstnanost v oborech, jimž současná vlna automatizace tolik nehrozí; jde především o kreativní pozice v oborech, jako je management, architektura nebo inženýrské práce. Tato místa spojuje vysoká specializace, kreativita a specifické dovednosti, jež se buď nevyplatí replikovat pomocí počítačů, anebo to dokonce vůbec není možné.
Jak rychle to půjde?
Reálná rychlost automatizace, tedy to, jak rychle tato změna opravdu proběhne, je složité odhadovat, záleží také na mnoha různých faktorech. Některá řešení totiž vyžadují značné hardwarové náklady – tedy nákup reálných strojů, většinou značně nákladných. Naopak v jiných oborech, zejména administrativě, ekonomice nebo právu stačí jen kvalitně vytvořené softwarové řešení (zejména cloudové), které se dá zařídit velice rychle. Právě zaměstnanci v takových oborech jsou zřejmě v blízké budoucnosti stroji ohrožení nejvíc.
Autoři studie přiznávají automatizaci obrovský pozitivní význam. Ekonomiky vyspělých zemí totiž stále více tvoří starší lidé nebo občané mimo produktivní věk. Automatizace přinese větší výkonnost, takže nebude taková nouze o pracovní místa. Vědci, kteří se na práci podíleli, odhadují, že by automatizace v předpovídané míře měla zvýšit globální světový HDP až o 1,4 procenta – tedy v případě, že lidí nahrazení stroji zůstanou i nadále součástí pracovního procesu a budou stále stejně produktivní jako v roce 2014.
Právě zvýšená robotizace by mohla zajistit dostatečnou produktivitu potřebnou k tomu, aby si naše civilizace udržela potřebnou produktivitu a tedy i hospodářský růst v časech, kdy populace ve vyspělých zemích bude spíše ubývat.
