Meziplanetární výzkumná sonda amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Cassini se o víkendu naposledy přehnala kolem největšího měsíce planety Saturn. K měsíci Titan se v sobotu ráno přiblížila na vzdálenost 979 kilometrů.
Sonda Cassini se rozloučila s Titanem, zamířila k prstencům
Saturn a jeho 62 známých měsíců sonda zkoumala od července 2004, ale její palivové nádrže jsou už podle NASA téměř prázdné a aparát spěje k zániku.
Cassini se k Titanu přiblížil během své mise 127krát, naposledy právě v pondělí. Průletem satelit ubral na rychlosti a ohnul svou dráhu kolem Saturnu, aby poprvé zamířil do prostoru mezi planetou a jejími prstenci. První průlet zatím neprobádanou mezerou širokou 2400 kilometrů by se měl uskutečnit už 26. dubna, a po něm bude následovat přes dvacet dalších.
GALERIE
Nejlepší snímky mise Cassini
Sonda bude během průletu zkoumat přítomnost ledu a chemické složení prstenců. To by mělo přispět ke znalostem o jejich vzniku. Předmětem zkoumání bude i atmosféra Saturnu a velikost jeho pevného jádra.
V polovině září Cassini zanikne v atmosféře Saturnu, aby vyloučila jakoukoli možnost šíření mikrobů zanesených ze Země. Pokud by totiž sonda narazila do některého z měsíců, mohla by kontaminace poškodit možný vývoj tamního mikrobiálního života.
Projekt Cassini, zaměřený na výzkum druhé největší planety obíhající kolem Slunce, jejích prstenců a měsíců, začal v říjnu 1997 vypuštěním dvojsondy Cassini-Huygens. Ta na oběžnou dráhu kolem Saturnu dorazila v roce 2004.
Výzkum Saturnovy soustavy zahájilo v lednu následujícího roku přistání Huygense na Titanu. Z něho aparát přes krátkou životnost poslal na Zemi množství vědeckých poznatků.
K úspěchům mise Cassini patří kromě významných informací o Titanu například i poznatky o existenci vody na dalším měsíci Saturnu Enceladu.