Dnes přijde noc nejdříve v roce. Proč ale slunovrat nastává až 21. prosince?

Lucie noci upije, ale dne nepřidá, říká známá česká pranostika. Je to jedno z nejvýstižnějších a přitom nejjednodušších vysvětlení složitého astronomického problému.

Přestože se 21. prosinec pyšní titulem „nejkratší den“ (trvá jen 8 hodin, 3 minuty a 11 sekund), není to však den, kdy Slunce současně vychází nejpozději a zapadá nejdřív.

  • Vzácně může být i 20. prosince (poslední výskyt roku 1697, příští výskyt 2080) nebo 23. prosince (poslední výskyt roku 1903, příští výskyt 2303).

Datum 12. 12. není jen hezky symetrické, ale také astronomicky důležité. Právě v tento den totiž nastává noc v celém roce nejdříve – Slunce zapadá již v 15 hodin 58 minut a 30 sekund. Od svátku sv. Lucie (tedy 13. prosince) se už začínají odpoledne prodlužovat, zpočátku ovšem jen nepatrně. Na Lucii noc začíná pouze o sekundu později, 14. prosince už je změna 5 sekund. To jen dokazuje, jak kvalitní byly prostředky, které využívali naši prapředkové, kteří s pranostikou přišli.

Naopak nejpozději Slunce vychází letos 30. a 31. prosince, pro oba dny shodně platí údaj 7 hodin 59 minut a 12 sekund. Slunce tedy začíná vycházet dříve teprve od 1. ledna. Zároveň se přitom celková doba dne až do 21. prosince dále zkracuje. Slunce tak sice odpoledne zapadá později, ráno ale o něco později i svítá. Podobný jev můžeme pozorovat i kolem letního slunovratu. Nejdříve slunce vychází už 17. června a naopak nejdéle je nad obzorem 26. června.

Slunovrat
Zdroj: Wikimedia Commons

Co za to může?

  •  Pravý sluneční čas je čas určený hodinovým úhlem pravého Slunce (středu skutečného slunečního disku). Jeden pravý sluneční den je tedy doba, která uplyne mezi dvěma po sobě následujícími kulminacemi pravého Slunce. Dá se měřit pomocí klasických slunečních hodin.

Příčinou nerovnosti je pohyb Země, která obíhá kolem Slunce po mírně eliptické dráze s různou rychlostí – nejrychleji v přísluní (21. prosince), nejpomaleji pak v odsluní (21. června). Kvůli tomu dochází k rozdílu mezi běžně používaným časem UTC a pravým slunečním časem. Doba mezi pravým polednem, tedy chvílí kdy je Slunce nejvýše nad obzorem, a pravým polednem příštího dne není přesně 24 hodin. Za dobu, kdy se Země otočí kolem své osy (1 den), se zároveň ve vesmíru posune – a tím se změní poloha Slunce. Pravé poledne tak nastane o chvíli později. Podle našeho času má ale každý den přesně 24 hodin, právě rozdíl mezi délkou dne a pravého slunečního dne způsobuje, že den začíná i končí čím dál později.

Lokální rozdíly

Všechny časy jsou uvedeny pro 50. rovnoběžku a 15. poledník – místo zhruba 15 kilometrů západně od Kolína. V závislosti na zeměpisné poloze se přesný čas mění, rozdíl mezi východem a západem slunce v Chebu a v Třinci je více než 23 minut. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
před 1 hhodinou

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
před 3 hhodinami

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
před 6 hhodinami
Načítání...