Dnes přijde noc nejdříve v roce. Proč ale slunovrat nastává až 21. prosince?

Lucie noci upije, ale dne nepřidá, říká známá česká pranostika. Je to jedno z nejvýstižnějších a přitom nejjednodušších vysvětlení složitého astronomického problému.

Přestože se 21. prosinec pyšní titulem „nejkratší den“ (trvá jen 8 hodin, 3 minuty a 11 sekund), není to však den, kdy Slunce současně vychází nejpozději a zapadá nejdřív.

  • Vzácně může být i 20. prosince (poslední výskyt roku 1697, příští výskyt 2080) nebo 23. prosince (poslední výskyt roku 1903, příští výskyt 2303).

Datum 12. 12. není jen hezky symetrické, ale také astronomicky důležité. Právě v tento den totiž nastává noc v celém roce nejdříve – Slunce zapadá již v 15 hodin 58 minut a 30 sekund. Od svátku sv. Lucie (tedy 13. prosince) se už začínají odpoledne prodlužovat, zpočátku ovšem jen nepatrně. Na Lucii noc začíná pouze o sekundu později, 14. prosince už je změna 5 sekund. To jen dokazuje, jak kvalitní byly prostředky, které využívali naši prapředkové, kteří s pranostikou přišli.

Naopak nejpozději Slunce vychází letos 30. a 31. prosince, pro oba dny shodně platí údaj 7 hodin 59 minut a 12 sekund. Slunce tedy začíná vycházet dříve teprve od 1. ledna. Zároveň se přitom celková doba dne až do 21. prosince dále zkracuje. Slunce tak sice odpoledne zapadá později, ráno ale o něco později i svítá. Podobný jev můžeme pozorovat i kolem letního slunovratu. Nejdříve slunce vychází už 17. června a naopak nejdéle je nad obzorem 26. června.

Slunovrat
Zdroj: Wikimedia Commons

Co za to může?

  •  Pravý sluneční čas je čas určený hodinovým úhlem pravého Slunce (středu skutečného slunečního disku). Jeden pravý sluneční den je tedy doba, která uplyne mezi dvěma po sobě následujícími kulminacemi pravého Slunce. Dá se měřit pomocí klasických slunečních hodin.

Příčinou nerovnosti je pohyb Země, která obíhá kolem Slunce po mírně eliptické dráze s různou rychlostí – nejrychleji v přísluní (21. prosince), nejpomaleji pak v odsluní (21. června). Kvůli tomu dochází k rozdílu mezi běžně používaným časem UTC a pravým slunečním časem. Doba mezi pravým polednem, tedy chvílí kdy je Slunce nejvýše nad obzorem, a pravým polednem příštího dne není přesně 24 hodin. Za dobu, kdy se Země otočí kolem své osy (1 den), se zároveň ve vesmíru posune – a tím se změní poloha Slunce. Pravé poledne tak nastane o chvíli později. Podle našeho času má ale každý den přesně 24 hodin, právě rozdíl mezi délkou dne a pravého slunečního dne způsobuje, že den začíná i končí čím dál později.

Lokální rozdíly

Všechny časy jsou uvedeny pro 50. rovnoběžku a 15. poledník – místo zhruba 15 kilometrů západně od Kolína. V závislosti na zeměpisné poloze se přesný čas mění, rozdíl mezi východem a západem slunce v Chebu a v Třinci je více než 23 minut. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci prozkoumali možnosti genetické úpravy lidských embryí

Odborný vědecký časopis Nature zveřejnil studii, na které se podíleli i čeští vědci. Přinesli v ní přelomové poznatky o možnostech opravy genetických chorob v raném embryonálním vývoji.
před 6 hhodinami

Vyvráceno. Přehled nejznámějších dezinformačních a konspiračních teorií o 11. září

Od teroristických útoků na Světové obchodní centrum uplynulo čtvrt století. Šlo o tak výjimečnou událost, že se kolem ní rozšířila celá řada konspiračních teorií a dezinformací. I po pětadvaceti letech se nepravdivá vysvětlení šíří po internetu a sociálních sítích. Tento článek uvádí na pravou míru ty nejrozšířenější.
před 15 hhodinami

Vědci z Akademie věd vytvořili nejmenší QR kód světa. Z jednotlivých atomů

Je víc než tisíckrát menší, než je šířka lidského vlasu, a téměř osmsetkrát menší než současný držitel Guinnessova rekordu. Okem je neviditelný, k jeho spatření ale nestačí ani většina normálních mikroskopů. Tak vypadá nejmenší QR kód na světě, který vytvořili vědci Benjamin Lowe a Oleksandr Stetsovych z Fyzikálního ústavu Akademie věd s Julianem Ceddiou z australské Monash University.
před 15 hhodinami

El Niño se potká s Indickooceánským dipólem. Meteorolog popisuje důsledky

V Tichém oceánu rychle sílí El Niño, které by se během letošního podzimu mělo stát vůbec nejsilnějším ve známé historii. Současně probíhá zajímavá změna o několik tisíc kilometrů západněji, v Indickém oceánu. Tam se rozvíjí kladná fáze takzvaného Indickooceánského dipólu. A souběh těchto dvou jevů může v následujících měsících výrazně ovlivnit počasí od Austrálie přes Indii a východní Afriku až po vzdálenější části světa.
před 16 hhodinami

Vzpomínky na 11. září jsou stále živé. A často nepravdivé, vysvětluje psycholog

Doba kolem roku 2000 patřila přes obavy spojené s přelomem milénia k těm nejklidnějším v dějinách lidstva. O to silnějším šokem byl teroristický útok na Světové obchodní centrum (WTC), který se odehrál před čtvrtstoletím, 11. září 2001. Vzpomínky lidí na tento den nevybledly ani po 25 letech.
před 17 hhodinami

Studie spojuje nadměrné noční osvětlení se změnami ve struktuře a funkci srdce

Podle studie zveřejněné v časopise European Heart Journal, oficiálním časopise Evropské kardiologické společnosti, je vystavení světlu v noci spojeno s významnými a potenciálně škodlivými změnami ve struktuře a funkci srdce.
10. 9. 2026

Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.
10. 9. 2026

Na Pálavě se šíří invazní kaktus. Může vytlačovat původní rostliny

V Chráněné krajinné oblasti Pálava se šíří nepůvodní mrazuvzdorný kaktus – opuncie. Ochranáři ho po Děvíně a Tabulové letos zaznamenali v další tamní rezervaci, na Svatém kopečku u Mikulova. Severoamerická rostlina představuje hrozbu pro původní vzácné druhové složení pálavských stepí, informovali zástupci Správy CHKO Pálava na facebooku.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.