Ministerstvo školství ocenilo nejlepší české studenty a vědce za rok 2016

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy i v roce 2016 ocení vynikající práci českých studentů a výzkumných pracovníků. Dne 30. listopadu 2016 se uskuteční v prostorách Senátu Parlamentu České republiky slavnostní ceremoniál, na němž budou předána ocenění v oblasti vysokého školství, vědy a výzkumu.

Ministerstvo uděluje ceny rovnou v několika kategoriích:

Cena ministryně školství, mládeže a tělovýchovy pro vynikající studenty a absolventy studia ve studijním programu a za mimořádné činy studentů

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy tuto cenu uděluje od roku 2014. Ocenění může získat student nebo absolvent bakalářského, magisterského nebo doktorského studijního programu za mimořádné výsledky ve studiu nebo ve vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti související se studiem. Ocenění lze udělit i za mimořádný čin prokazující občanskou statečnost, odpovědnost nebo obětavost.

Laureáti Ceny:
Lukáš Malý, 3. lékařská fakulta, Univerzita Karlova
Působí v mezinárodním týmu zdravotníků, kteří v Ugandě zahájili činnost jednotky v oblasti paliativní péče včetně mobilní hospicové péče. Tamní přednášková činnost je zaměřena na prevenci a léčbu tropických nemocí, stejně tak i na hygienickou péči pro děti a dospělé.

Bc. Jakub Rybák, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova
Dosáhl mimořádných studijních a vědeckých úspěchů. Díky svým studijní výsledkům patří mezi nejlepší absolventy kurzu statistiky na University of Glasgow. Obdržel John Aitchison Prize a Lorimer Bursary, ocenění diplomové práce za 1. místo na téma „banking, trust and finance“.

František Růžička, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, České vysoké učení technické v Praze
Účastní se výzkumného projektu Crypt-hermition representation of quantum observebles, což také ovlivnilo jeho diplomovou práci. Přispěl k rozvoji kvantové teorie a k pěti publikacím, především v mezinárodních časopisech zaměřených na moderní fyziku.

Mgr. Hana Sedláčková, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita
Vědecká pracovnice v laboratoři rekombinace a opravy DNA Biologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Dosáhla vynikajících studijních výsledků a je zapojena do projektu studium helikázy. V současné době je držitelkou řady ocenění. Získala mezinárodní stipendium General Electric, cenu manželů Coriových a je také vítězka kategorie Life Sciences soutěže The Undergraduate Awards.

MUDr. Jan Hanzelka, 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova
Během studia dosáhl vynikajících studijních výsledků se studijním průběhem 1,00. Je spoluautorem významné vědecké práce o morfologických změnách intersicia srdeční síně u pacientů s fibrilací síní. Dva roky působil jako demonstrátor na výuce obecné a speciální histologie.

RNDr. Helena Reichlová, Ph.D., Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova
Během studia dosahovala vynikajících a mimořádných výsledků. Účastnila se práce ve skupině v oboru antiferomagnetické spintroniky a může se pochlubit bohatou publikační činností. Je autorkou či spoluautorkou 16 odborných článků.

Mgr. Petra Vychytilová, Ph.D. Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita
Vynikající a mimořádná studentka. Publikovala v mnoha časopisech. Je spoluřešitelkou čtyř grantových projektů Interní grantové agentury Ministerstva zdravotnictví. Patří mezi studentky s nadprůměrnými tvůrčími schopnostmi.

MUDr. Jaromír Gumulec, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity
Bohatá publikační činnost, autor a spoluautor 56 vědeckých prací. Je spoluřešitelem standardního projektu Grantové agentury České republiky a držitelem řady ocenění (Cena rektora Masarykovy univerzity pro vynikající studenty doktorských studijních programů 2014). Získal 1. místo na konferenci studentské vědecké a odborné činnosti v sekci teoretických a preklinických oborů (2011).

Cena za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací


Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy uděluje cenu za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací již od roku 1991. Tuto příležitost ministr nebo ministryně každoročně využívají k ocenění konkrétních mimořádných výsledků, kterých bylo v této oblasti dosaženo za posledních pět let na základě finanční podpory poskytnuté ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.

Laureáti Ceny za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací:

prof. PhDr. Jiří Kuthan, DrSc., dr. h. c. a prof. PhDr. Ing. Jan Royt, Ph.D.
Mimořádné výsledky výzkumu v oblasti humanitních věd pod vedením uznávaných odborníků v Evropě se specializací na středověk a autorů významné publikace „Karel IV. Císař a český král – vizionář a zakladatel“ (Praha 2016, 1056 stran). Tato kniha představila plastický obraz díla císaře Karla IV. v celoevropském kontextu. Prof. Kuthan a prof. Royt se za pomoci svých spolupracovníků významně podíleli na uspořádání mezinárodní konference „Karel IV., země Koruny české a Evropa“, konané v květnu 2016. Na ní byl z evropského hlediska zhodnocen přínos osobnosti Karla IV. Autoři mají významný podíl na koncipování specializovaných interaktivních map s odborným obsahem a na vytvoření databáze obrazové dokumentace zveřejněné na webových stránkách http://kralovskedilo.cz/ , které mají široké využití nejen pro odbornou veřejnost, ale i pro vzdělávací účely a širokou veřejnost. Jmenovaní badatelé se podíleli na mezinárodních výstavních projektech Národní galerie a Univerzity Karlovy, věnovaných v letošním roce osobnosti Karla IV.

doc. Ing. Julie Chytilová, Ph.D.
Julie Chytilová obdrží ocenění MŠMT za dosažení mimořádných výsledků výzkumu v oblasti společenských věd zaměřené na behaviorální a experimentální ekonomii. Mezi hlavní výzkumná témata laureátky patří problematika šíření nenávisti, dopady války na ochotu spolupracovat a otázky předsudků a diskriminace menšin. Julie Chytilová v roce 2011 získala Cenu Neuron pro mladé vědce.

prof. Ing. Václav Švorčík, DrSc.
Mimořádné výsledky výzkumu v oblasti přírodních věd, zaměřené na aplikace polymerních materiálů a nanomateriálů a přípravu struktur s unikátními vlastnostmi. Jeho četné vědecké práce jsou orientovány do základního výzkumu, ale mají rovněž široký dopad z pohledu potenciálních aplikací do inovací činností v podnicích, včetně získání patentů v těchto oblastech:

  • cytokompatibilita polymerů a antibakteriální vlastnosti – přínos k léčbě poškození kožního krytu, při aplikaci cévních protéz a při léčbě chronických ran,
  • modifikace polymerů s deponovanými kovovými strukturami – využití v elektronice a uplatnění v oblasti nanotechnologií,
  • elektrické a optické vlastnosti dotovaných polymerních filmů (optoelektronika); výsledky směřují k přípravě struktur s unikátními vlastnostmi, které najdou uplatnění např. jako optické mřížky a „neviditelné“ materiály.

Cena Františka Běhounka


Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy uděluje Cenu Františka Běhounka od roku 2012. Tato cena nese jméno významného českého fyzika, akademika, profesora a spisovatele. Smyslem Ceny Františka Běhounka je ocenit vědce nebo vědkyni, kteří se svým objevem, publikací nebo jiným obdobným způsobem významně zasadili o propagaci a popularizaci české vědy a šíření dobrého jména České republiky v evropském kontextu.

prof. RNDr. Petr Pyšek, CSc.
laureát Ceny Františka Běhounka za rok 2016
Petr Pyšek je zakladatelem výzkumu rostlinných invazí v České republice. Právě jeho zásluhou se tato oblast výzkumu u nás plně etablovala jako vědní disciplína a patří k nejkvalitnějším oborům botaniky u nás. Ve své práci se zabývá studiem různých aspektů biologických invazí, od detailního studia jednotlivých invazních druhů až po makroekologické analýzy velkých datových souborů na globální úrovni. Stejně intenzivně a systematicky se také věnuje pedagogické činnosti na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v rámci bakalářského, magisterského a především doktorského studia. V roce 2011 ocenila význam a kvalitu práce Petra Pyška Akademie věd ČR udělením nejvýznamnějšího vědeckého grantu v ČR Praemium Academiae, a v tomto roce byl také zvolen řádným členem Učené společnosti ČR. Komise ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro udělování Ceny Františka Běhounka hodnotí činnost a dosahované výsledky mimořádné excelence v mezinárodním srovnání. Vysoce rovněž cení vizionářské přístupy Petra Pyška v odborné orientaci jeho oboru a schopnosti přesvědčit o těchto vizích odbornou mezinárodní komunitu.

Cena Milady Paulové


Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s Národním kontaktním centrem – gender a věda při Sociologickém ústavu Akademie věd ČR uděluje Cenu Milady Paulové od roku 2009 ženě-vědkyni za celoživotní přínos vědě a mimořádný přínos rozvoji daného oboru. Cena Milady Paulové nese jméno výrazné osobnosti české vědy 20. století, které jako první ženě bylo od roku 1925 umožněno přednášet na univerzitě, současně byla vůbec první ženou na našem území, jež byla jmenována profesorkou. Právě prostřednictvím této ceny si ministerstvo přeje upozorňovat na přínosy žen-vědkyň v České republice, představovat je široké veřejnosti a inspirovat tak začínající vědkyně a studentky, které vědeckou dráhu zvažují.

prof. MVDr. Zdeňka Svobodová, DrSc.
laureátka ceny Milady Paulové 2016 za oblast zemědělství
Zdeňka Svobodová se zabývá výzkumem akvakultur, především toxikologií ryb. Je autorkou a spoluautorkou řady publikací o toxikologii vodních živočichů, nemocech sladkovodních a akvarijních ryb, kvalitě vody a zdraví ryb, či o veterinární toxikologii v klinické praxi. Svoje vědomosti předává dál jednak prostřednictvím pedagogické práce na Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně, jednak prostřednictvím intenzivní spolupráce s praxí. Mezi její největší vědecké úspěchy patří objasnění mechanismu vzniku autointoxikace ryb amoniakem a vytvoření metodiky prevence jejího vzniku. V současnosti se Zdeňka Svobodová věnuje kontaminaci vodního prostředí reziduí léčiv, pesticidů, hormonálních přípravků a dalších syntetických látek používaných v kosmetice a čisticích přípravcích a jejich možnému vlivu na organismus ryb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lidstvo překročilo sedm z devíti mezí bezpečné planety. Stav se nadále zhoršuje, říká nová zpráva

Němečtí vědci už řadu let sledují devět nejdůležitějších oblastí, které tvoří základ obyvatelnosti Země. Pokud dojde k překročení hranice v jakékoliv oblasti, nevěstí to nic dobrého. Podle aktuální zprávy už došlo k prolomení těchto mezí u sedmi oblastí.
před 14 hhodinami

Na Sumatře zbývají necelé tři tisíce slonů. Ohrožují je lesní požáry

Slony sumaterské, kteří patří mezi kriticky ohrožené druhy, ještě více ohrožují požáry, jež zničily stovky tisíc hektarů jejich přirozeného prostředí na indonéském ostrově Sumatra. Od června do začátku září bylo ve 21 oblastech výskytu slonů sumaterských zaznamenáno více než 4500 ohnisek požárů. Za stejné období v Indonésii shořelo více než 560 tisíc hektarů plochy, uvedla nevládní organizace Geopix, kterou citovala agentura AFP.
před 17 hhodinami

Hlad, nemoci i násilí dozorců, popsali archeologové podmínky v gulagu

Plzeňští archeologové zkoumají bývalý gulag na území současného Kazachstánu. Na deseti kilometrech čtverečních tam ve dvaceti budovách v extrémních podmínkách kazašské stepi žilo a pracovalo dvacet tisíc politických vězňů.
21. 9. 2026

Řeč mohla vzniknout povídáním u ohnišť, představili antropologové hypotézu

Vznik lidské komunikace pomocí slov, vět a příběhů podle nové vědecké úvahy nesouvisí tolik s obstaráváním potravy, ale spíše s podmínkami, které panovaly kolem pravěkých ohnišť.
21. 9. 2026

Země za 47 let přišla o více než 12 bilionů tun ledu z Grónska a Antarktidy, ukazují satelity

Vědci sloučili do jednoho výzkumu satelitní pozorování z evropských a amerických družic. Díky tomu dokázali přesně popsat, o kolik ledu se za posledních pět desítek let zmenšily ledovce kolem pólů.
21. 9. 2026

Společnost Anthropic začala provozovat AI biolaboratoř. Chce dělat vědu bez vědců

Americká společnost Anthropic, která patří mezi hlavní hráče v oblasti umělé inteligence (AI), začala provozovat biologickou laboratoř. Firma tak rozšiřuje své ambice z AI do světa farmaceutického výzkumu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na představitele podniku a zdroje obeznámené se situací, sama firma o laboratoři původně sama neinformovala.
21. 9. 2026

Tyranosauři měli v podstatě stejnou tělesnou teplotu jako lidé

Je možná nepředstavitelné, že by člověk mohl mít něco společného s Tyrannosaurem rexem – predátorem, který žil před desítkami milionů let. Přesto mají tyto dva druhy jednu věc společnou – tělesnou teplotu. Uvádějí to vědci na základě výzkumu skloviny tyranosauřích zubů.
21. 9. 2026

Experimentální terapie zachránila v USA život chlapci s pokročilou rakovinou jater

Genetická úprava vlastních imunitních buněk patří mezi nejmodernější lékařské metody. Přes její novost i experimentální status přináší spoustu úspěchů. Teď oznámili další pokrok američtí pediatři.
19. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.