Psychologové sestavili žebříček nejvíce empatických zemí světa. Česko skončilo u dna

Empatie je lidská i zvířecí schopnost vnímat a porozumět emocím a motivům druhých. Pro empatii je zásadní nadřadit ostatní před sebe. Jak se od sebe v této vlastnosti liší různé země světa, zkusili popsat psychologové Michiganské státní univerzity.

Vědci vycházeli z toho, že empatie se dá měřit a dá se také kvantifikovat. Na vzorku 104 365 osob ze 63 zemí se pokusili popsat, které části světa jsou empatičtější a kde tato vlastnost naopak není příliš rozšířená.

Sami vědci varují, že tato data jsou obtížně porovnatelná, už jen proto, že projevování empatie se v různých kulturách liší. Země, kde odpovídalo jen málo respondentů, byly z výsledků vyřazeny, výsledky by nebyly dostatečně reprezentativní.

Test, který měly testované osoby ve věku 18–90 let vyplňovat, byl vytvořen tak, aby byl kulturně co nejvíce neutrální. Dotazovaní odpovídali na dlouhý seznam otázek, jež měly vypovídat o míře jejich empatie, emocích, jaké cítí při setkávání s nerovností, nejistotou a dvojsmysly.

Nejempatičtějšími se ukázaly tyto státy:

  1. Ekvádor
  2. Saúdská Arábie
  3. Peru
  4. Dánsko
  5. Spojené arabské emiráty
  6. Jižní Korea
  7.  USA
  8. Tchaj-wan
  9. Kostarika
  10. Kuvajt
Světová mapa empatie
Zdroj: Michigan State University


Naopak na spodních příčkách tohoto žebříčku se umístily Litva, Venezuela, Estonsko, Polsko a Bulharsko. Pozoruhodné je, že 7 z 10 nejméně empatických zemí se nachází ve východní Evropě.

Česká republika se umístila na 55. místě, je tedy devátou nejméně empatickou zemí světa, Slovensko dopadlo ještě o dvě místa hůř. Devět z deseti nejméně empatických zemí světa bylo dlouhá léta pod vládou socialistických a komunistických režimů.

Země s vyšší mírou empatie také projevovaly vyšší míru kolektivismu, prosociálního chování a emocionality. Výsledky jasně prokázaly i to, že ženy jsou výrazně více empatické než muži.

William Chopik, hlavní autor práce, uvedl v prohlášení pro svou alma mater, že příliš překvapivé není ani umístění tří blízkovýchodních zemí v tomto žebříčku. Tento region má dlouhou historii válečných konfliktů a lidé s bližními, na něž tyto události dopadly, logicky cítí soucit. Výzkum nerozlišoval mezi empatií k lidem ze stejných a odlišných kultur, to by bylo na zcela jinou studii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 1 hhodinou

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 3 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026

Lidské ruce vznikly u našich prapředků, kteří chodili po kloubech

Vědci popsali nové poznatky o tom, jak vznikla lidská ruka. Podle nich se prapředkové člověka pohybovali podobně jako moderní gorily, opírali se při chůzi o klouby předních končetin.
22. 5. 2026
Načítání...