Psychologové sestavili žebříček nejvíce empatických zemí světa. Česko skončilo u dna

Empatie je lidská i zvířecí schopnost vnímat a porozumět emocím a motivům druhých. Pro empatii je zásadní nadřadit ostatní před sebe. Jak se od sebe v této vlastnosti liší různé země světa, zkusili popsat psychologové Michiganské státní univerzity.

Vědci vycházeli z toho, že empatie se dá měřit a dá se také kvantifikovat. Na vzorku 104 365 osob ze 63 zemí se pokusili popsat, které části světa jsou empatičtější a kde tato vlastnost naopak není příliš rozšířená.

Sami vědci varují, že tato data jsou obtížně porovnatelná, už jen proto, že projevování empatie se v různých kulturách liší. Země, kde odpovídalo jen málo respondentů, byly z výsledků vyřazeny, výsledky by nebyly dostatečně reprezentativní.

Test, který měly testované osoby ve věku 18–90 let vyplňovat, byl vytvořen tak, aby byl kulturně co nejvíce neutrální. Dotazovaní odpovídali na dlouhý seznam otázek, jež měly vypovídat o míře jejich empatie, emocích, jaké cítí při setkávání s nerovností, nejistotou a dvojsmysly.

Nejempatičtějšími se ukázaly tyto státy:

  1. Ekvádor
  2. Saúdská Arábie
  3. Peru
  4. Dánsko
  5. Spojené arabské emiráty
  6. Jižní Korea
  7.  USA
  8. Tchaj-wan
  9. Kostarika
  10. Kuvajt
Světová mapa empatie
Zdroj: Michigan State University


Naopak na spodních příčkách tohoto žebříčku se umístily Litva, Venezuela, Estonsko, Polsko a Bulharsko. Pozoruhodné je, že 7 z 10 nejméně empatických zemí se nachází ve východní Evropě.

Česká republika se umístila na 55. místě, je tedy devátou nejméně empatickou zemí světa, Slovensko dopadlo ještě o dvě místa hůř. Devět z deseti nejméně empatických zemí světa bylo dlouhá léta pod vládou socialistických a komunistických režimů.

Země s vyšší mírou empatie také projevovaly vyšší míru kolektivismu, prosociálního chování a emocionality. Výsledky jasně prokázaly i to, že ženy jsou výrazně více empatické než muži.

William Chopik, hlavní autor práce, uvedl v prohlášení pro svou alma mater, že příliš překvapivé není ani umístění tří blízkovýchodních zemí v tomto žebříčku. Tento region má dlouhou historii válečných konfliktů a lidé s bližními, na něž tyto události dopadly, logicky cítí soucit. Výzkum nerozlišoval mezi empatií k lidem ze stejných a odlišných kultur, to by bylo na zcela jinou studii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
před 19 hhodinami

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 22 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
včera v 07:00

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
12. 4. 2026

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026
Načítání...