Biologové poprvé nafilmovali, jak šimpanzí máma učí mláďata zacházet s nástroji

Jedním z důkazů výjimečnosti člověka měla být jeho schopnost zacházet s nástroji. Od poloviny 20. století se ale ukazuje, že zvířat, která si nástroje vyrábějí a používají, je značné množství.

Vědce používání nástrojů vždy zajímalo. Nejprve byl tento fenomén prokázán u velkých lidoopů, později také u jiných savců, například u slonů nebo mořských vyder.

Na přelomu 20. a 21. století se pozornost vědců zaměřila na ptáky, zejména na krkavce a jejich příbuzné. Výjimečně schopnými se ukázaly být novokaledonské vrány. Ty používají nástroje v přírodě k získávání potravy, a dokonce jsou schopné je vyrobit. Navíc pochopí fyzické vlastnosti předmětů, které používají jako nástroje – projevuje se to na tom, že umí využívat i jim neznámé materiály a tvary, s nimiž se setkávají poprvé.

Nejnovější pozorování dokazují, že s nástroji umí zacházet také bezobratlí, konkrétně chobotnice žilkovaná. Roku 2010 pozorovali mořští biologové, jak chobotnice sbíraly na dně rozpůlené skořápky kokosových ořechů, které pak přenášely na značnou vzdálenost a vyráběly si z nich úkryty.

Přes všechny tyto nové poznatky jsou ale stále rekordmany velcí primáti. Právě u nich je toto chování pro člověka nejdůležitější: můžeme z nich odvodit mnoho faktů o jeho vývoji a evoluci.

Vědci až doposud tápali především v jedné základní otázce: umí primáti používat nástroje „přirozeně“, anebo jde především o napodobování toho, co vidí u lidí? Mnoho autorů považuje používání nástrojů šimpanzi v zajetí za pouhé napodobování – a existují i hypotézy, že podobně to funguje i v přírodě.

Máma jako učitelka

Nyní vědci konečně pozorovali, jak se šimpanzi tuto činnost učí – a to přímo v přírodě. Výzkum pod vedením Stephanie Musgraveové se zabýval tím, jak u šimpanzů žijících v oblasti Goualoungo v Kongu probíhá přenos znalostí, a to i těch, které se týkají výroby a používání nástrojů.

Během výzkumu se ukázalo, že při lovu termitů pomocí nástrojů velmi často funguje jeden z šimpanzů jako učitel. Ukazuje ostatním, jak nástroj využívat a tráví tím tolik času, že sám uloví termitů méně. Naopak ti, které učí, jsou pod jeho mentorováním výrazně úspěšnějšími než předtím. Podívejte se na video:


Vědci si vybrali tuto šimpanzí populaci především proto, že zdejší termitiště vyžadují použití značně komplikovaných typů nástrojů – vrtací tyčky se musí dlouho upravovat, aby se jimi dalo proniknout do nitra termitiště ke kořisti.

Učení-mučení platí i u šimpanzů

Nepřímých důkazů existovalo více. Populace šimpanzů žijících v různých oblastech například používají odlišné techniky lovu mravenců a termitů – zdá se, že si různé tlupy vyvinuly každá vlastní nástroje a techniky pro tento lov, k němuž je potřeba soustava klacíků nebo jiných nástrojů. Někde se podle typu termitišť hodí pro provrtání otvoru do něj více klacíky, jinde zase větve, na jiných místech zase stačí pouhá stébla.


Primátolog William Clement McGrew, který šimpanze studoval na konci 90. let dvacátého století, popsal, že mladí šimpanzi jsou v používání nástrojů velmi nešikovní. Podobně neobratní jsou i šimpanzi, již se musí naučit nový druh úkolu nebo se musí naučit používat pro ně neznámý druh nástroje. Naučit se ho správně používat pro ně není vůbec snadné – trvá jim často i několik let; inteligence a manuální schopnosti šimpanzů tedy nejsou zdaleka tak velké, jak by si někteří jejich zastánci přáli.

Nejšikovnější ze šimpanzů mají zbraně

Vědecký svět zaskočila roku 2007 zpráva, že šimpanzi se naučili vyrábět dokonce i zbraně. Prokázalo se to u savanových šimpanzů žijících v oblasti Fongoli v Senegalu. Tamní šimpanzi dokáží vyrábět poměrně ostrá kopí: nejprve ulomí ze stromu kvalitní větev, pak jeden její konec okoušou a zaostří do špičky. Pomocí těchto zbraní pak šimpanzi loví a zabíjejí komby ušaté – drobné ale obratné noční primáty:

Kopí ale využívají jinak než lidští lovci. Protože komby přes den spí ve kmenech stromů, píchají šimpanzi do kmenů a jejich dutin. Bolest donutí kombu vyběhnout ven – a protože je dezorientovaná, stává se snadnou kořistí lovících šimpanzů.

Zajímavé je zjištění, že většinou kopí používaly samice; normálně jsou při lovu znevýhodněné tím, že u sebe nosí mláďata. Zbraněmi si nevýhodu kompenzují a jsou pak stejně schopné a úspěšné jako samci nebo bezdětné samice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 16 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 17 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...