Zvuky slov a jejich významy jsou propojené, dokázali jazykovědci. Mění to pohled na vývoj řeči

V podstatě celá moderní jazykověda je založená na předpokladu, že mezi zvukem a pojmem není až na pár výjimek žádná souvislost. Výzkum německých lingvistů ale ukazuje, že vše je zcela jinak.

„Co je po jméně? Co růží zvou, i zváno jinak vonělo by stejně…“ napsal William Shakespeare ve hře Romeo a Julie. Dokazuje to, že i slavný dramatik se mohl mýlit.

Zatím si jazykovědci mysleli, že slov, která jsou spojená s nějakými konkrétními zvuky, existuje jen několik. Jako typický příklad se uvádělo slovo „máma“, které je prakticky stejné téměř ve všech jazycích – zřejmě podle prvních zvuků, které je dítě schopné vydávat. Hloubková analýza provedená mezinárodním týmem pod vedením jazykovědců Institutu Maxe Plancka popsala, že takových výrazů je v jazycích spousta.

Tato zjištění mají pro celou jazykovědu obrovské důsledky.
Damián E. Blasi
lingvista z Institutu Maxe Plancka



N jako nos. Tak tato spojení skoro určitě nevzniklo náhodou – zvuk písmene N je s dýchacím orgánem spojem mnohem častěji, než pravděpodobnost naznačuje. „Některé výrazy pro určitě koncepty, například části lidského těla, jsou spojeny s určitými zvuky mnohem častěji, než je tomu u zbytku slov,“ popsal Damián E. Blasi z Institutu Maxe Plancka. Právě tento vědec měl ve výzkumu klíčovou roli.

Vědci testovali svou hypotézu na údajích ze 4000 jazyků – tedy na 2/3 ze všech existujících řečí. Zkoumali 100 slov a jak jsou spojená se zvuky v těchto jazycích. A mnoho výrazů je opravdu spojeno s konkrétními zvuky i u jazyků, které spolu nemají vůbec nic společného. Například hlásky O, U, P, K a Q se téměř vždy objevují u významu „koleno“. Tělesné orgány jsou sice nejčastější oblastí, kde to funguje, ale našla se také další slova: hláska S je téměř ve všech jazycích asociována s pískem. A je jedno z jaké doby, z jakého světadílu nebo z jaké kultury daná řeč pochází. „Vzhledem k tomu, kolik možností se nabízí při realizaci slov, jsou výsledky ohromující.“

Lidé předpokládají, že bouba je velké zvíře, kiki zase malé

„Až doposud jsme si mysleli, že přímá asociace mezi zvukem slov a jejich významem je velmi výjimečná,“ poslal význam studie jazykovědec Harald Hammarström. Znali ji například z tzv. bouba-kiki efektu. Jde o pokus, při němž vědci ukázali pokusným osobám fotku velkého zvířete a snímek malého zvířete. Pak se jich zeptali, které zvíře je v domorodém jazyce nazýváno bouba a které kiki. Drtivá většina lidí označí kiki za to malé zvíře, zatímco bouba je pro ně to velké. Hlásky A a O se napříč jazyky pojí s velkými tvory, I a E zase s drobnými. Ale to byl vlastně jen jediný příklad.

Nová práce je výjimečná v tom, že poprvé studovala obrovský vzorek řečí, a vědci tedy mohli popsat, jaké významy jsou spojené s určitými zvuky. Zajímavé je, že stejné hlásky označují stejné významy i u řečí, mezi nimiž není žádný vývojový vztah. Zatím vědci nebyli schopní popsat ani vysvětlit, proč k tomu dochází ani jaký je princip tohoto jevu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
před 7 hhodinami

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 10 hhodinami

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 12 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
včera v 18:07

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026
Načítání...