Spojené státy se v posledních letech potýkají s velkým množstvím požárů. Podle práce vědců z Harvardu bude ale situace kolem roku 2050 výrazně horší.
Během letošního léta bojovali američtí hasiči s velkými lesními požáry v celkem 11 státech, nejčastěji v těch na západě země. Enviromentalisté z Harvard School of Engineering and Applied Sciences (SEAS) se pokusili současné trendy využít pro vykreslení budoucího vývoje.
- Zatím poslední velký požár letošní sezony vypukl 16. srpna 2016 v jižní Kalifornii. Ohně se nedařilo zkrotit několik dní; své domovy kvůli tomu muselo opustit 82 tisíc lidí. Požár zasáhl oblast velkou 100 kilometrů čtverečních.
Kolem roku 2050 bude podle tohoto modelu sezona požárů trvat o tři týdny déle než v současnosti, ohně vyprodukují dvakrát tolik kouře a zasáhnou výrazně větší plochu amerického území. Práce vychází z mezinárodních klimatických scénářů, údajů z desítek let meteorologických dat a záznamů amerických hasičů. Byla zveřejněna v odborném časopise Atmospheric Environment.
„Ukázalo se, že největší vliv na požáry na západní části našeho území bude mít stoupající teplota,“ uvedla Loretta J. Mickleyová, která se na studii podílela. „Z dat přesvědčivě vychází, že když se zvyšují teploty a srážky se mění jen minimálně, požáry se zesilují.“
Vědci přitom počítali také s dalšími faktory, které mají na vznik požárů vliv, tedy například vyšší vlhkostí vzduchu. Jediným faktorem, který je nevypočitatelný, je člověk – pochopitelně se nedá odhadnout, jak se bude měnit chování lidí vůči přírodě. Z modelu však vychází, že nezodpovědné zacházení s ohněm má větší šance způsobit požáry v teplých letech – a ty USA v blízké budoucnosti čekají.
Jak vznikají lesní požáry?
- Během roku 2015 zasáhly lesní požáry 16 842 kilometrů čtverečních amerického území.
- Celkem v USA vloni vypuklo 41 715 lesních požárů.
Lesní požáry mají prakticky jen dvě možné příčiny: lidskou aktivitu nebo blesky. Ale jejich šíření je ovlivňováno celou řadou faktorů, především těmi meteorologickými. „Když se ve správný čas všechny tyto faktory spojí, máme tady velký lesní požár,“ uvedl Xu Yue, který studii vedl.
Vědci během výzkumu zjistili, že faktory, které mají dominantní vliv na šíření lesních požárů, se v různých částech země liší: někde je tím nejdůležitějším vlhkost lesní půdy, jinde zase teploty předchozího roku, které pak mají vliv na schopnost rostlin odolávat ohni. Matematický model, který předvídá množství požárů v budoucnosti, musel zahrnovat celou řadu těchto podmínek, které se v šesti analyzovaných mikroregionech lišily.
Tento model pak vědci z Harvardu aplikovali na data ze Čtvrté hodnoticí zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC). Ta se pokouší předvídat, jak se bude vyvíjet klima; dělá to na základě klimatologických dat a vytváří vždy několik možných scénářů budoucnosti. Harvardský tým si vybral scénář A1B, který počítá s tím, že světová ekonomika se bude rychle vyvíjet a bude ji pohánět mix klasických fosilních paliv a obnovitelných zdrojů. Výsledky jsou překvapivě pesimistické:
- Území zasažené požáry během srpna bude na severozápadě o 65 procent větší než v současnosti. V oblasti takzvaných Velkých planin se území zasažené ohněm zdvojnásobí a ve Skalnatých horách dokonce zečtyřnásobí.
- Pravděpodobnost velkých lesních požárů se zvýší asi o dvě třetiny.
- Sezona požárů začne o tři týdny dříve než v současnosti – tedy už v dubnu, nikoliv v květnu jako nyní.
Delší sezona požárů a větší zasažené území bude mít nepříznivý vliv i na kvalitu ovzduší. Kouř z ohně je totiž tvořen tmavými uhlíkovými a organickými částicemi, které mohou mít negativní důsledky na lidské zdraví, konkrétně na dýchání. Množství kouře by mělo být kolem roku 2051 o 25 až 100 procent větší než nyní.
