Zahraniční zpravodaj

Mluvit jazykem, kterému rozumí mladá generace, je podle Julie Stejskalové zásadní úkol, který teď musí splnit veřejnoprávní média. „Mají strašně důležitou roli orientovat diváky a posluchače v tom, co se děje,“ říká v podcastu Background ČT24 šéfredaktorka zpravodajství a publicistiky Českého rozhlasu. Sama zažila „ideologickou nalejvárnu“ při studiu, nesvobodu v redakci a následnou transformaci České tiskové kanceláře po pádu železné opony. V ČTK strávila Stejskalová většinu své profesní kariéry, jako její zpravodajka reportovala ze Sovětského svazu a po revoluci také z USA.

Zrušit let na poslední chvíli a vydat se na druhou stranu země; sbalit si sako a košili i na výlet s dětmi; nechat v obchodě plný nákupní košík a utíkat natáčet. I to pro Martina Řezníčka obnášela práce zahraničního zpravodaje ve Spojených státech. „Těžko se plánuje a rodina na to dost často doplácí,“ říká Řezníček v podcastu Background ČT24 k letům stráveným v USA. Dnes moderuje Události a Události, komentáře – dění v zámoří ale dál sleduje. „Spojené státy jsou více rozdělené, než když jsem tam žil, politika rozděluje i rodiny,“ dodává.

V osvobozených ukrajinských městech zůstávají po ruské armádě tanky i další vojenská technika. Mnohdy ještě funkční. „To je důsledek korupce, která je v Rusku všudypřítomná,“ vysvětluje zahraniční reportér Jan Moláček. V Rusku působil jako zpravodaj v polovině nultých let. „Ve srovnání s tím, co se tam děje posledního půl roku, to tehdy byla v uvozovkách svobodná země,“ říká v podcastu Background ČT24 novinář, který nyní píše pro Deník N.