Ubytovna strana 3 z 3

Demolice bývalé sociální ubytovny Chemik na Velkých Novosadech v Přerově by měla stát 18,9 milionu korun bez DPH. Částku nabídla firma, která vyhrála výběrové řízení. Osmipatrovou budovu by měla postupně rozebrat do konce roku. Přerov dostal od ministerstva pro místní rozvoj na celou akci potřebnou desetimilionovou dotaci, kterou byla demolice podmíněna.

V Drážďanech padl další rozsudek v rámci procesů s členy neonacistické organizace, která plánovala teroristické útoky. Příslušníky uskupení Oldschool Society zadržela policie krátce před připravovaným bombovým útokem na uprchlickou ubytovnu. Materiál pro výrobu výbušnin si obstarávali i v Česku. Jeden z členů organizace teď vyvázl s podmínkou, vedoucí činitelé dostali už dříve několikaleté tresty.

V Česku pracuje podle oficiálních údajů téměř půl milionu cizinců, hlavně z bývalého východního bloku. Často žijí ve sklepích, kancelářích, vybydlených rodinných domech nebo v soukromých bytech upravených na nelegální ubytovny. Mnohdy jsou namačkaní v jednom pokoji a platí kolem pěti tisíc měsíčně za postel. Bohatí cizinci tak vydělávají na svých chudých krajanech. Jde pro ně o lukrativní a většinou nezdaněný byznys, ve kterém se podle policie točí miliardy korun. Pro Reportéry ČT natáčela Markéta Dobiášová a Karel Vrána.

Kladenská radnice podá trestní oznámení v souvislosti s požárem ubytovny v Rozdělově. Tvrdí, že budova nebyla dobře zabezpečená, a navíc v ní žilo více lidí, než bylo povoleno. Výtky městského vedení ale majitel odmítl. Ubytovna zůstává po dubnovém požáru uzavřena, stovka nájemníků je prozatím jinde.

Blansko zavírá ubytovnu na Sportovním ostrově. Chce v ní postavit kanceláře a zázemí pro sportovní kluby. Vystěhovat se tak musí jejích jedenáct obyvatel. Podobné problémy s ubytovnou, které hrozí zavření, teď řeší také v Brně v Olomoucké ulici. Ve Valašském Meziříčí se naopak bydlení na ubytovnách zlepšilo.

Sto dvacet obyvatel ubytovny v Olomoucké ulici v Brně si bude muset hledat nové ubytování. A to přes to, že řádně platili nájem. Vlastník budovy totiž vypověděl provozovateli ubytovny smlouvu, protože řádně a včas neplnil závazky. Ten přesto budovu užívá a od klientů inkasuje peníze. Případ už proto řeší soud.

Oproti původním plánům města bude budova bývalého azylového domu v Břeclavi dál sloužit jako ubytovna. Město ji přitom chtělo v květnu zbourat. Provozovat ji bude zatím Oblastní charita Břeclav.

Nejlidnatější městský obvod moravskoslezské metropole, Ostrava-Jih, bude mít první bezdoplatkovou zónu. Lidé, kteří se tam přistěhují, nebudou mít nárok na doplatek na bydlení. Radnice chtěla mít bezdoplatkové zóny na více místech, nakonec ale uspěla jenom s lokalitou v Hulvácké ulici, kde se nachází problémová ubytovna.

V Brně se osvědčil projekt Bydlení především, stát do něj chce investovat a ministerstvo práce ho podpořilo 150 miliony korun z evropských fondů. Nicméně podle sociálního antropologa Petra Vašáta nemá smysl upnout se na sociální bydlení jako na spásotvornou myšlenku, která v Česku vyřeší bezdomovectví. Považuje to za stejný fetiš, jako že lanovky ukončí chudobu ve slumech. Hlavní příčinou bezdomovectví u nás i ve světě jsou podle něj nízké platy.

Azylové domy a jiná zařízení pro lidi bez domova ve Zlínském kraji jsou nyní téměř zcela zaplněné. I v případě zcela vytížené kapacity azylových domů však mohou lidé bez přístřeší přečkat mrazivé noci v noclehárnách či takzvaných sedárnách.

Další dvě bezdoplatkové zóny vzniknou do konce ledna v Karviné. Město se tak snaží dostat pod kontrolu především problémy v sousedském soužití a obchod s chudobou. Podobné lokality existují už v desítkách měst a obcí po celém Česku. Doplatky na bydlení se i proto v zemi za poslední rok snížily o čtvrtinu.