Svět strana 5 z 5

Ministerstvo spravedlnosti začíná hledat projektanta pro nový justiční areál v Ústí nad Labem. Jedni z nejvytíženějších soudců v zemi už roky pracují v provizorních podmínkách. Komplex budov je v havarijním stavu a navíc kvůli vysoké kriminalitě v kraji nestačí ani jeho kapacita.

Téměř desetina domácností v Česku vychází jen velmi obtížně se svými příjmy. Ve vlastním hodnocení chudoby je tak ČR v EU na desátém místě za západními státy a před jižními zeměmi. Míra příjmové chudoby je pak v Česku nejnižší v osmadvacítce. Trápí také skoro desetinu obyvatel. Podle sociologů je vlastní vnímání situace a schopnosti vyjít s penězi jako ukazatel chudoby přesnější. Zohledňuje totiž nejen příjem, ale i výdaje. Své výsledky představili Jiří Večerník a Martina Mysíková ze sociologického ústavu Akademie věd ČR.

Americká kapela Eagles of Death Metal, na jejímž koncertě došlo k jednomu z pařížských teroristických útoků, zrušila zbytek evropského turné. Také další hudebníci odkládají vystoupení v Paříži a dávají najevo hlubokou účast s rodinami obětí.

Protestní hladovka v detenčním zařízení v Drahonicích na Lounsku je v podstatě ukončená. K nedělnímu obědu nedorazil jen jeden člověk, uvedla cizinecká policie. Jeden Maročan byl přemístěn do Vyšních Lhot. Podle mluvčí cizinecké policie Kateřiny Rendlové podněcoval nepokoje.

Předseda hnutí ANO a ministr financí Andrej Babiš trvá na tom, že s StB nikdy vědomě nespolupracoval. Své jméno už podle svých slov očistil. Dovolání, které v jeho kauze podal slovenský Ústav paměti národa (ÚPN), označil za snahu ho znovu poškodit.

Sociální demokraté chtějí, aby vláda měla možnost do budoucna zvyšovat důchody nezávisle na inflaci a růstu mezd. Během 14 dnů by se návrhem měla zabývat koaliční rada, jak v České televizi řekla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Opozice ale návrh kritizuje s tím, že ho vláda bude moci využít pro politické účely - například účelové zvyšování penzí před volbami.

Najít místo je pro zrakově postižené stále velmi obtížné a situace na trhu práce se pro ně nelepší. Přesná čísla o jejich zaměstnanosti neexistují – stát totiž eviduje jen množinu všech zdravotně postižených. Podle odhadů má práci jen každý pátý zrakově handicapovaný v produktivním věku.

Česko vyhostí afghánskou rodinu, která byla od 1. září umístěná do detenčního zařízení v Bělé-Jezové. Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku krátce předtím české úřady vyzval k přemístění do jiného zařízení nebo propuštění rodiny, kvůli podmínkám v zařízení. Podle ministerstva vnitra ale nejde o reakci na rozhodnutí tohoto soudu – pominuly prý důvody pro zajištění a rodina bude vyhoštěna.

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn ostře kritizuje Českou republiku kvůli postoji k migrantům. Její představitele obvinil ze systematického porušování práv uprchlíků, které je prý „nedílnou součástí české politiky“. Jmenovitě se vyjádřil také o prezidentu Miloši Zemanovi – je znepokojen „xenofobními a islamofobními projevy“ české hlavy státu. Zeman ale na svých výrocích trvá. Kritiku odmítá i premiér Bohuslav Sobotka. Zástupce OSN vyzval, aby Česko navštívili.

Exprezident Václav Klaus se důrazně postavil proti větší vlně imigrace do země. V Lysé nad Labem představil petici, ve které například odmítá povinné přerozdělovací kvóty nebo změny platných smluv v azylové politice. Bývalá hlava státu také vyzývá k nedotknutelnosti vnějších hranic včetně použití armády a policie. Pod dokument se Klaus jako první podepsal.

Na území Maďarska přichází denně zhruba dva tisíce lidí, v zemi jich přitom je už 144 tisíc. Počty neregistrovaných imigrantů nejsou známé. „Je to humanitární krize, která nemá od druhé světové války obdoby. K lidem, kteří sem přijdou, bychom se měli chovat maximálně přátelsky,“ myslí si někdejší politik Michael Kocáb. S tím však nesouhlasí advokátka Klára Samková. „Dostali se sem na základě kriminálních činů převaděčských gangů, které my tímto způsobem přímo či nepřímo financujeme,“ oponuje. Oba byli hosté pořadu Události, komentáře.

Spojené státy a Egypt obnovily strategické bezpečnostní partnerství. Do Káhiry přiletěl dohodu podepsat americký ministr zahraničí John Kerry. Spolupráce byla přerušená kvůli napjaté politické situaci v zemi po začátku tzv. arabského jara. Kerry mimo jiné ocenil nedávnou dohodu mocností s Íránem jako moment, který pomůže zvýšit bezpečnost na Blízkém východě.