Silvio Berlusconi strana 2 z 2

Italský premiér Giuseppe Conte v úterý rezignuje, což automaticky znamená demisi celého kabinetu. Conte svůj úmysl oficiálně oznámí na úterním zasedání vlády, které začne v 09:00 SEČ. Následovně předá demisi prezidentovi republiky Sergiovi Mattarellovi, stojí v tiskovém prohlášení kabinetu. Italská vláda končí poté, co minulý týden ztratila v Senátu absolutní většinu kvůli odchodu jedné z koaličních stran.

V parlamentu sice své zástupce nemají, jejich vliv ale v posledních letech sílí. Italští neofašisté neskrývají obdiv k diktátoru Benitu Mussolinimu, jehož režim padl právě před 75 lety. Sebevědomí získali podle expertů díky xenofobní rétorice některých vrcholných politiků v souvislosti s migrační krizi, ale také kvůli neschopnosti Italů vyrovnat se s minulostí podobně, jako to udělalo Německo s nacismem.

Ústavní soud nevyhověl návrhům prezidenta Miloše Zemana a skupiny poslanců na zrušení části zákona o střetu zájmů, který mimo jiné omezuje přístup firem ovládaných členy vlády k některým státním podporám a zakázkám. Námitky proti částem zákona jsou podle soudce zpravodaje Jana Filipa nedůvodné, legislativa je dostatečně obecná a kromě premiéra Andreje Babiše (ANO) limituje tisíce dalších veřejných činitelů. Babiš zdůraznil, že zákon respektuje, považuje ho ale za absurdní.

Italská pravice pod heslem „Italská hrdost“ na římském náměstí San Giovanni protestovala proti levicově orientované vládě, která je podle demonstrantů nevolená. Podle strany Liga, jejíž šéf Matteo Salvini byl hlavním protagonistou protestu, se na náměstí tradičně spojeném spíše s levicí sešlo 200 tisíc lidí. Policie jejich počet odhaduje na 50 tisíc, napsala agentura Reuters. Na místo dorazili i zástupci neofašistické organizace CasaPound, uvedl list La Repubblica.

Italská mafie se znovu ocitla v centru pozornosti. V Římě padly první rozsudky proti klanu Spadů. Na Sicílii i v dalších regionech zase policie provedla velké razie proti odpadlíkům z Cosa nostry. Znovu začala také vyšetřovat expremiéra Silvia Berlusconiho kvůli podezření, že si právě u této organizace v devadesátých letech objednal bombové útoky ve Florencii a Miláně.

Vyzdvihnutím „pozitivních“ skutků italského fašistického diktátora Benita Mussoliniho vyvolal polemiku v Bruselu i v domovské Itálii předseda Evropského parlamentu (EP) Antonio Tajani. Několik vlivných europoslanců během bouřlivé debaty Tajaniho vyzvalo, aby vzal svá slova zpět, nebo aby odstoupil. Tajani se později za své výroky veřejně omluvil.

Paolo Sorrentino připravil pro diváky další filmovou bakchanálii, hraný film o Silviovi Berlusconim. Jeho nejnovější dílo Loro (v překladu Oni), které český distributor KVIFF Distribution pouští do tuzemských kin pod názvem Oni a Silvio, je napěchováno vypracovanými obrazy, promyšlenými scénami, dynamizující hudbou a odhalujícími dialogy – to vše v takové míře, že se tento zajímavý tvůrce jen stěží bude bránit nařčení z opulentnosti a okázalého manýrismu. Naštěstí tato uhrančivá forma nepostrádá zajímavý obsah, který případnou vnější nabubřelost opodstatňuje.

Itálie se po posledních parlamentních volbách a neúspěšných vyjednáváních o nové vládě ocitla v politické krizi. Pro jihoevropskou zemi nejde o žádnou novinku. Vlády se tam střídají v průměru jednou ročně, politický systém je příliš komplikovaný na přijetí potřebných reforem a k tomu se přidávají čím dál větší ekonomické starosti. Stejně jako na scéně zůstávají všechny zmíněné problémy, nemizí ani politická hvězda Silvia Berlusconiho.