Prohibice

Boj s drogovým byznysem nevzdávám, ale chci do toho jít jinak, prohlásil v Interview ČT24 odstupující národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil (ODS). Chtěl by nyní vytvořit think-tank, který se mimo jiné zaměří na toky peněz v obchodu s drogami. Odmítl také, že by se vládní strany dohodly na jeho konci ve funkci po jeho slovech ohledně nálezu kokainu na toaletách sněmovny, podle něj se na svém odchodu domluvil s premiérem Petrem Fialou (ODS).

Ambicí národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila je, aby Česko mělo regulovaný trh s konopím už k 1. lednu 2024. Prohibice návykových látek je podle něj tou nejhorší možností, co se rizik týče. Pokud se regulace trhu s konopím zavede, marihuanu podle něj určitě vyzkouší i lidé, kteří tak dosud neučinili. „Ale to, co se nikde nepotvrdilo, je nárůst lidí závislých nebo každodenních intenzivních uživatelů,“ sdělil v Interview ČT24.

Trh s konopím je etablovaný, žádná prohibice ho nezastavila, máme z toho pouze náklady a žádnou prevenci, tudíž musíme hledat jiný nástroj tvrdé kontroly trhem. To sdělil v Otázkách Václava Moravce národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil, jenž připravuje návrh zákona o legalizaci prodeje i pěstování marihuany. Adiktolog Petr Popov se však obává, že na něco takového není připravený český zdravotnický systém.

I když je kamenných kasin ve Finsku jen hrst, příležitostí k drobnému gamblingu je tolik, že je téměř všudypřítomná. Loterii si lze vsadit na více než šesti tisících místech po celé zemi, herní automaty lze najít i na nečekaných místech. Finové si příznivý vztah ke gamblingu vypěstovali během druhé světové války, kdy bylo vyplňování tiketů skrze státní firmu vnímáno jako finanční pomoc vlasti. I v případě prohry totiž peníze směřovaly tam, kde je bylo třeba. Státní firma, která má ve Finsku monopol na hazard, ale od té doby vyrostla v mohutnou instituci, které se nevyhýbají kontroverze a korupční skandály. A čím více peněz do ní proudí, tím palčivější se stává další problém – hráči se závislostí.

Očistit společnost chtělo ženské hnutí na začátku 20. století ve Finsku, když propagovalo kromě rozšíření volebního práva i úplný zákaz alkoholu. Prohibici nakonec Přátelé střídmosti dokázali prosadit, během třinácti let jejího trvání se však státu vymkla situace z rukou. Černý trh zaplavil pašovaný nebo nelegálně vypálený alkohol, na němž se zvyšovala závislost, rostla kriminalita a státní kasa se dostávala do problémů. Ukončit prohibici se Finové rozhodli v referendu před 90 lety, které začalo 29. prosince 1931. Od té doby trh s alkoholem řídí stát.

Asi nejslavnější zákaz prodeje alkoholu, takzvanou prohibici, zažily ve 20. a 30. letech Spojené státy. Zavedl ji takzvaný Volsteadův zákon a 18. dodatek americké ústavy, který byl ratifikován 16. ledna 1920. Omezení dopadlo i na výrobu a dopravu opojných nápojů na území USA. Výsledek prohibice byl ale rozpačitý. Americe přinesla hlavně explozi tajných palíren, korupci a zločinnost. Lidé tak pili dál, podle odhadů i více než předtím. Omezení alkoholu padlo v roce 1933.

Minimum turistů, rozeklané hory a čisté moře. To vše nabízejí severonorské Lofoty a Senja, magické ostrovy za polárním kruhem, které uhranou nedotčenou přírodou. Na road trip do severského ráje se autorka vydala hlavně kvůli túrám s neuvěřitelnými panoramaty, ale také tajuplné polární záři. A zadařilo se.