Petr Gazdík strana 5 z 5

Nouzový stav vyhlášený kvůli uprchlické vlně z Ukrajiny potrvá do konce června. Sněmovna umožnila vládě jeho prodloužení o 30 dní po skoro šestihodinové debatě. Proti bylo opoziční SPD, podle jeho šéfa Tomia Okamury ho vláda zneužívá k posilování své moci. ANO navrhovalo prodloužení pouze o čtrnáct dní. Dolní komora schválila pokračování nouzového stavu zejména hlasy poslanců pětice koaličních stran. Zákonodárci opozice žádost kabinetu až na jednoho z poslanců ANO nepodpořili.

Ministerstvo školství spustí v září projekt Indexace škol, který podpoří částkou 1,8 miliardy korun čtyři stovky znevýhodněných škol v Česku. Patří mezi ně i bílinská základní škola Za Chlumem, kterou kvůli problémovým dětem od začátku měsíce hlídá bezpečnostní agentura, řekl po návštěvě školy ministr školství Petr Gazdík (STAN). Problémy na bílinské škole jsou podle něj způsobené pozdním zásahem poradenských zařízení, které zřizuje Ústecký kraj, a také selháním orgánu sociálně právní ochrany dětí (OSPOD), jehož přístup se zlepšil od loňského listopadu.

Státní zástupce Jiří Sachr nesouhlasí s vrácením případu předloňské otravy řeky Bečvy k dalšímu došetření. Proti rozhodnutí vsetínského okresního soudu z minulého týdne podal stížnost. Na dotaz ČT to uvedl předseda soudu Pavel Kotrady. Žalobce tak trvá na původní obžalobě společnosti Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm a jejího ředitele Oldřicha Havelky. Soud případ žalobci vrátil z důvodu údajných nedostatků ve vyšetřování.

Sněmovna schválila roční odklad účinnosti klíčových částí nového stavebního zákona, které zavádějí státní stavební správu. V závěrečném kole dolní komora schválila výjimku z přestávek pro řidiče kamionů v určitých úsecích silnic a uzákonění povinných prověrek bezpečnosti dálnic a silnic. Debatovalo se také o vládních prioritách při zvládání příchodu uprchlíků z Ukrajiny. Páteční jednání sněmovny odblokovala dohoda vládních klubů s opozicí, uvedl šéf poslanců KDU-ČSL Marek Výborný, který věří, že podobně by komora mohla fungovat i dál.

Česká školní inspekce v nové analýze dospěla k názoru, že dlouhotrvající problémy českého školství zůstaly, v některých regionech se dokonce prohloubily. Tuzemské vzdělávání tedy nadále trápí nedostatek kvalifikovaných učitelů, pedagogové učící předměty, na které nemají příslušnou aprobaci nebo horší výsledky žáků v regionech s větším výskytem sociálních a ekonomických problémů. Menší úspěch i nadále zažívají děti především v části okresů Ústeckého, Karlovarského a Moravskoslezského kraje.

České školy narážejí na velký problém - pedagogové se totiž nehlásí do konkurzů na ředitele. Někdy má zájem dokonce jenom jeden učitel, maximálně dva. Problém najít někoho do čela školy mají hlavně zřizovatelé v malých obcích. Podle Školní inspekce chybí systematická příprava budoucích učitelů, ale i podpora těch, kteří do funkce nastoupí.

Školy zvládly začleňování ukrajinských dětí na jedničku, řekl v Událostech, komentářích ministr školství Petr Gazdík (STAN). Zmínil, že nynější situace, obzvláště po období covidu není pro učitele jednoduchá. Problémy vidí v kapacitách v některých oblastech, proto už se připravují různé modely pro budoucí fungování.

Ministerstvo školství zveřejnilo požadavky na podobu jazykových kurzů češtiny pro uprchlíky z Ukrajiny. Provozovatelé mohou začít žádat o akreditaci. Vyřizování tohoto povolení se zjednoduší. Jazykovou přípravu pak uhradí úřady práce z evropských peněz na podporu zaměstnanosti, informovala mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová. Resorty práce a školství vyzvaly vzdělávací instituce, aby kurzy připravily a o akreditaci žádaly.

Krajští žalobci při posuzování trestního oznámení, které v případu otravy řeky Bečvy podal loni tehdejší člen sněmovní vyšetřovací komise a současný ministr školství Petr Gazdík (STAN), nepochybili. Řekl to ředitel odboru trestního řízení Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci Radek Bartoš. V kauze byla nedávno obžalována společnost Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm na Vsetínsku a její ředitel Oldřich Havelka. Vinu odmítá.

Sněmovnu tento týden čekají obstrukce a nejspíš i další noční jednání. V úterý začne mimořádná schůze o korespondenční volbě, snížení objemu plateb za státní pojištěnce nebo zrušení EET, tedy o bodech, vůči kterým má opozice výhrady. Koalice je přitom považuje za priority. I když mají vládní strany ve sněmovně jasnou většinu, cesta k hlasování nebude jednoduchá. Očekávají se dlouhá vystoupení, a to už při úvodním schvalování programu.

Vláda v týdnu schválila plán legislativních prací pro letošní rok. Ukazuje, jaké zákony plánuje v příštích měsících kabinet prosadit. Jde třeba o změny ve financování armády nebo novelu, která zvýší limit pro registraci k DPH i paušální dani z jednoho milionu na dva. Podle opozice ale v seznamu chybí některé aktuální úkoly.

Kabinet Petra Fialy (ODS) navrhuje ukončení stavu pandemické pohotovosti k 3. květnu, návrh ještě budou muset schválit poslanci. Vláda také schválila jednorázový příspěvek na dítě ve výši pěti tisíc korun na každé dítě pro domácnosti s příjmem do jednoho milionu korun ročně. Plánuje rovněž úpravu pravidel rodičovské – měsíční příspěvek by se mohl zvednout až na třináct tisíc korun. Vláda chce podpořit zkrácené úvazky a vyhlásit mimořádné dotace pro dětské skupiny.

Druhý cizí jazyk ze škol nezmizí, školy jej budou muset i nadále nabízet, skončí jen jeho povinnost pro žáky, prohlásil v pořadu Devadesátka ministr školství Petr Gazdík (STAN) v souvislosti s chystanou reformou. Podle něj to kvalitě výuky cizích jazyků jen pomůže. S tím však nesouhlasí předseda sněmovního školského výboru Ivo Vondrák (ANO), který vyjádřil obavu, zda ministerstvo žákům příliš neustupuje a nesnižuje nároky. Prezident spolku Pedagogické komory Radek Sárközi upozornil, že učitelé si změnu přejí.

Česko po Rusku dál požaduje odškodnění za výbuchy ve Vrběticích. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) České televizi potvrdil, že by stát mohl nároky vymáhat razantněji. Je to přesně rok od chvíle, kdy tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO) oznámil, že exploze zavinili ruští agenti.

Aktuální válečné dění dopadá také na učitele. Po krátkých velikonočních prázdninách se unavení pedagogové už těší na ty letní. Po návratu výuky k normálu po covidových omezeních se teď školy vyrovnávají s přílivem ukrajinských žáků.

Do mateřských a základních škol v Česku nastoupilo zatím zhruba 26 500 dětí válečných uprchlíků z Ukrajiny. Vyplývá to z dat, které ministerstvo školství k 7. dubnu dostalo od škol. Podle zjištění mají základní školy ještě přibližně 150 500 volných míst a školky kolem 12 900. Nejvíc volných kapacit je v Moravskoslezském kraji, naopak nejméně v Karlovarském a Libereckém kraji či v Praze. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu získalo v Česku speciální víza přes 283 tisíc lidí prchajících před válkou.

Neprošel program mimořádné schůze, kterou svolala předsedkyně Poslanecké sněmovny na žádost opozičních stran. Schůze tak skončila. Promluvili na ní však někteří poslanci s přednostním právem. Věnovali se postupu europoslance a advokáta Stanislava Polčáka (STAN) v kauze Vrbětice. Předseda SPD Tomio Okamura – jehož hnutí svolání schůze iniciovalo – obvinil Polčáka v úvodním projevu, že chtěl osmimilionovou provizi z veřejných peněz za prosazení odškodňovacího zákona. Svého bývalého místopředsedy se naopak zastával šéf STAN Vít Rakušan či místopředsedkyně Věra Kovářová. Rakušan však řekl, že nepodpoří další nominaci Polčáka na kandidátku do europarlantu.

Ve Středním odborném učilišti Ohradní v pražské Michli, kde minulý čtvrtek jeden z pedagogů zemřel po útoku mačetou, se v pondělí obnovila výuka. Školu zároveň navštívilo pět psychologů, kteří o tragické události hovořili s žáky i pracovníky zařízení, oznámil ředitel Karel Dvořák. Doma podle něj v pondělí kvůli události nikdo nezůstal, část psychologů bude zaměstnancům ve škole k dispozici ještě v úterý.

Ministr školství Petr Gazdík (STAN) nevylučuje, že by učitelé mohli získat statut chráněné osoby. Chce o tom diskutovat s koaličními partnery a poslanci ve školském výboru, až se dopodrobna vyhodnotí tragický incident na Středním odborném učilišti Ohradní v pražské Michli. Policie zahájila trestní řízení, podezřelý je devatenáctiletý student učiliště.

Na Středním odborném učilišti v pražské Ohradní ulici podle policie ve čtvrtek zavraždil devatenáctiletý student pedagoga. K útoku použil mačetu. Ředitel školy řekl, že důvodem agrese byla jediná známka. Pachatel utekl ještě před příjezdem policie. Ta ho zadržela po hodinovém pátrání, do nějž zapojila stovky lidí i vrtulník.

Vláda Petra Fialy (ODS) rozhodla o zvýšení životního a existenčního minima o deset procent od 1. dubna, chce tak pomoci domácnostem s rostoucími cenami. Ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) po skončení zasedání řekl, že dopad na letošní rozpočet odhaduje na 1,8 až dvě miliardy korun. Částky hrají roli při posuzování nároku na pomoc od státu i při stanovení výše některých dávek. Kabinet rovněž podle informací ČTK schválil prodloužení nouzového stavu do 31. května tak, jak to úterním hlasováním umožnila sněmovna.

Podle ministra školství Petra Gazdíka (STAN) je Česká republika na hraně kapacit při zvládání migrační vlny z válkou zasažené Ukrajiny. Klíčová je schopnost lidí kreativně se zapojit, jako příklad uvádí školy. V Interview ČT24 mluvil o začleňování ukrajinských dětí do českých tříd, podle něj kvitují, že je učitelé příliš netlačí do češtiny. Od září nicméně budou muset děti fungovat v běžných českých třídách.

Premiér Petr Fiala (ODS) v rozhovoru pro ČT poprvé připustil, že vláda nemusí tento rok dodržet schválený schodek státního rozpočtu ve výši 280 miliard korun. Důvodem je nejen zvládání uprchlické krize a plánované vyšší výdaje na zbrojení, ale i zvýšení některých sociálních dávek, které kabinet kvůli rostoucí inflaci a vysokým cenám energií plánuje ještě v tomto roce. Stát ale kvůli vyšší inflaci získá i vyšší rozpočtové příjmy.

Na začleňování ukrajinských dětí do škol v Česku bude do konce srpna potřeba asi 5,2 miliardy korun, řekl ministr školství Petr Gazdík (STAN). Peníze podle něj budou nutné na zajištění většího počtu pracovníků ve školství, adaptačních skupin, kurzy češtiny nebo jazykové tábory o prázdninách. Resort by chtěl peníze čerpat z rozpočtu státu, rezerv krajů, Evropské unie či norských fondů. Česko zatím lidem zasaženým ruskou invazí na Ukrajinu udělilo přes 233 tisíc víz. V sobotu jich přibyly tři tisícovky.